Praha – Česká republika se zatím překvapivě vyhnula deflaci, přestože analytici předpovídali pokles cen a „minus několik desetinek“ nevyloučili ani zástupci centrální banky. Spotřebitelské ceny v prvním měsíci tohoto roku rostly v porovnání s předchozím lednem o 0,1 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad.
Ve srovnání s předchozím měsícem ceny po dvou měsících poklesu také rostly, a to rovněž o 0,1 procenta.
Nízká inflace v Česku má dvě hlavní příčiny. První je padající cena ropy, která meziročně zlevnila z přibližně 105 až k 50 dolarům za barel. Do cen pohonných hmot v Česku se to podle ČSÚ promítlo zlevněním o 13,9 procenta.
Druhou pak je „nákaza“ z eurozóny, tedy zemí platících eurem. Eurozóna je v deflaci už od prosince, pokles cen trápí již přes polovinu zemí Evropské unie. Kvůli mezinárodnímu obchodu se přitom nižší ceny přelévají i do Česka – levný dovoz ze zahraničí totiž nutí snižovat ceny i tuzemské firmy.
Inflaci zachránil dražší alkohol
Vedle pohonných hmot klesly ještě ceny v oblasti zdraví – meziročně o 6,2 procenta díky zrušení regulačních poplatků.
Z potravin zlevnila zelenina (meziročně o 14,8 procenta), ovoce (o 7,4 procenta), pekárenské výrobky (o 0,3 procenta), jogurty a káva (obojí o 0,1 procenta).
K alespoň nepatrnému růstu cen naopak přispělo zdražení alkoholických nápojů a tabáku, kde ceny meziročně vzrostly o 2,4 procenta. Stejně tak se začaly zvyšovat ceny v oblasti bydlení, konkrétně o 1,2 procenta. Může za to hlavně menší zlevnění elektřiny – zatímco v prosinci její ceny meziročně spadly o 9,6 procenta (díky zlevnění od 1. ledna 2014), v lednu činil pokles už jen 0,3 procenta.
Průměrná míra inflace v Česku od roku 1991:
| 1991 | 1992 | 1993 | 1994 | 1995 | 1996 |
| 56,6 % | 11,1 % | 20,8 % | 10 % | 9,1 % | 8,8 % |
| 1997 | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 |
| 8,5 % | 10,7 % | 2,1 % | 3,9 % | 4,7 % | 1,8 % |
| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
| 0,1 % | 2,8 % | 1,9 % | 2,5 % | 2,8 % | 6,3 % |
| 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 |
| 1 % | 1,5 % | 1,9 % | 3,3 % | 1,4 % | 0,4 % |
Zdroj: ČSÚ
ČNB nechystá další intervenci
Právě strach z deflace byl jedním z hlavních důvodů měnové intervence, tedy oslabení koruny Českou národní bankou (ČNB) v listopadu 2013, kdy ji bankéři srazili nad 27 korun za euro.
Naposledy se inflace dostala pod nulu v říjnu 2009, kdy klesla na minus 0,2 procenta. Zatímco tehdy ale hned po měsíci začaly ceny opět růst, nyní mají podle analytiků i prognózy ČNB klesat po celý rok.
Proč je deflace takovým strašákem a proč by se z ní domácnosti neměly automaticky radovat? Při klesajících cenách totiž lidé méně utrácejí. S klesající spotřebou se snižuje i výroba. Firmy pak potřebují od zaměstnanců méně práce, což vede k poklesu mezd nebo k propouštění. A deflační spirála pokračuje – jestliže se domácnostem snižuje příjem, tak s utrácením nadále otálejí. Pokles cen nepomáhá ani dlužníkům. Při splácení svých starších půjček musí totiž stále vracet původní částku, i když mají vzhledem k poklesu cen i mezd méně peněz.
Přestože sama ČNB nyní připouští, že v deflaci zůstaneme po celý rok, zasáhnout podobně razantně jako v listopadu 2013 se ale nyní nechystá. Guvernér ČNB Miroslav Singer ve čtvrtek prohlásil, že Rada ČNB je ochotna tolerovat zápornou inflaci třeba po celý rok.
Za „změnu názoru“ může fakt, že ačkoliv ceny klesají, Češi nepřestávají utrácet. Naopak – podle posledních statistik nakupují stále více. Prosincové maloobchodní tržby rostly po očištění meziročně o 4,2 procenta, za celý rok 2014 pak o 5,4 procenta.
„Pozorujeme zvyšující se optimismus domácností i firem. V prvním případě je to navíc podpořeno i snižující se nezaměstnaností. Domácnosti se nebojí ztráty zaměstnání, a tak utrácejí,“ vysvětluje analytik České spořitelny Jiří Polanský.
Právě domácí poptávka je přitom pro členy bankovní rady ČNB klíčová. Pokud by totiž výrobcům kvůli nezájmu zákazníků klesal odbyt a zároveň by podniky prodávaly za nižší ceny, začalo by pro ně být nevýhodné zaměstnávat stále stejný počet lidí. A protože nemohou flexibilně snížit mzdy, řešily by situaci propouštěním. To by propad spotřeby ještě prohloubilo.
Podobné riziko však podle ČNB nyní nehrozí. Samotné zlevnění ropy považují členové bankovní rady za impuls k růstu. Takže bojovat proti deflaci oslabováním koruny není potřeba. „Česká národní banka se nikdy nesnažila vyhlazovat tento typ krátkodobých šoků,“ zdůraznil Singer.
Korunu by oslabil až pesimismus
Podle analytiků se bude ČNB s nízkou inflací nebo dokonce deflací díky levné ropě potýkat po většinu tohoto roku. „Poté, co efekt tohoto faktoru z meziroční inflace vymizí, inflace vzroste nad jedno procento. To bude na začátku roku 2016,“ předpokládá analytička České spořitelny Dana Hájková.
„Asi na každém zasedání bude banka zvažovat, zda ještě inflaci tolerovat, nebo ne. V současnosti je na stole velká řada scénářů. Inflace nebo deflace v eurozóně, volatilita cen ropy, ekonomické oživení. Situace se velmi rychle mění a neexistuje jedno pevné řešení,“ myslí si analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.
Přímo Singer uvedl, že centrální banka by zasáhla až v případě, kdy by viděla klesat poptávku.
K tomu by podle Polaneckého došlo, pokud výrazně klesne export. „Kvůli nižší zahraniční poptávce by firmy v ČR neměly důvod investovat, projevilo by se to i v nižším mzdovém růstu. Spotřebitelé by začali být opatrnější ohledně výraznějších výdajů,“ vysvětluje analytik.
„Podniky, případně spotřebitelé by museli začít předpokládat, že budoucnost je negativní a ekonomika neporoste,“ doplňuje Kozub. Nic takového se ale zatím neděje, naopak. „Ekonomika roste, rostou platy, přitom ceny klesají nebo aspoň stagnují. Nezaměstnanost klesá. Lidé si tak mohou dovolit více a podle toho spotřebovávají,“ upřesňuje.
Důležitý bude i úspěch eurozóny
Podle ekonoma finanční skupiny Roklen Lukáše Kovandy teď ČNB především vyčkává, zda zabere kvantitativní uvolňování, které má Evropská centrální banka (ECB) spustit v březnu. Cílem tohoto opatření je dostat mezi spotřebitele či firmy nově natištěné peníze, a donutit je tak více utrácet. To by pak mělo i zvýšit inflaci.
„Pokud k tomu opravdu dojde, což není vůbec jisté, bude ČNB řešit otázku, v jaké míře budeme inflaci v eurozóně dovážet do ČR,“ shrnuje ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda. Pokud by se zákrok ECB nakonec na inflaci v eurozóně ani v ČR neprojevil, tak deflace podle něj začne prorůstat i do poptávky.
„Je to jedna ze základních nejistot, kterou v tuto chvíli máme – kdy a v jaké míře se projeví,“ řekl o evropském záchranném programu přímo Singer.
