Praha – Státní důchodový systém nezkrachuje, přestože podle demografických předpovědí bude na rostoucí počet důchodců platit čím dál méně Čechů v produktivním věku. Stejně jako jiným evropským zemím totiž i nám pomohou imigranti. Věří v to Vít Samek, člen „vládní“ komise pro přípravu změn v důchodovém systému a místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů.
„Lidé mají vědět, že i nadále budou dostávat státní důchody ve slušné výši. Systém se musí průběžně korigovat, ale rozhodně není nutné dělat revoluční změny,“ říká k možné další „penzijní reformě“, kterou má komise připravit od roku 2017.
Ve druhé části rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz (první část najdete zde) hovoří Vít Samek také o případné větší zásluhovosti systému, tedy o vyšších důchodech pro lidi s vyššími příjmy.
Aktuálně.cz: Je stav důchodového systému v Česku opravdu tak kritický, jak často slyšíme? Hrozí, že se zhroutí, protože v něm nebude dost peněz?
REKLAMA
Vít Samek: Rozhodně ne. Systém se musí průběžně korigovat, ale rozhodně není nutné dělat revoluční změny. Od devadesátých let byl v Česku systém už několikrát průběžně korigován a všechny tyto změny přispěly k tomu, že lidé dostávají důchody, za které se dá žít. Když se podíváte na reálnou hodnotu důchodu, tak se oproti roku 1989 nezhoršila. Přes všechny potíže, které jsou, se tedy daří důchody platit a ani dnes, když se podíváte na finanční bilanci na příštích deset až patnáct let, tak není dramatická. A o to jde – lidé mají vědět, že i nadále budou dostávat státní důchody ve slušné výši.
A.cz: Demografické prognózy říkají, že bude stále méně dětí, stále méně lidí v produktivním věku a naopak více důchodců. To vás neděsí? Hrozí, že bude méně peněz na větší objem důchodů.
Ne. Nepřijímám totiž často používaný axiom, že Evropa postupně vymře. Už dnes jsme konfrontováni s tím, kolik lidí se například do Evropy z Afriky tlačí přes jih Itálie. Evropská unie nemůže přitom nechat tento problém jen na Italech, časem třeba přijme kvóty pro jednotlivé členské státy na podílení se péče o tyto „uprchlíky“ z Afriky. Stejně tak si nedovedu představit, že přelidňující se Asie bude přihlížet tomu, jak „vymírá“ velký životní prostor v Evropě. Myslím si proto, že je nesmysl tvrdit, že za padesát let bude žít v Česku například o tři miliony lidí méně.
Už nyní počet lidí v Česku díky migraci nepatrně narůstá. Pozitivní přitom je, že přicházejí především mladší lidé v produktivním věku. Ti jsou z ekonomického hlediska pro nás nejvýhodnější, stačí jim jen zajistit práci. Budou-li ji mít, pak budou dotovat náš důchodový systém, protože s sebou nepřinášejí skrytý dluh spočívající v nákladech na péči od narození do vstupu na trh práce. Imigrace ze třetích zemí, jakkoli je spojena s řadou problémů, které jsou například vidět dnes třeba ve Francii, je na druhé straně schopna nahradit chybějící národní populaci, paradoxně i levnější formou.
REKLAMA
A.cz: Takže věříte, že na takzvané Husákovy děti narozené v sedmdesátých letech, u nichž demografické křivky nejvíce varují před výrazným poklesem penzí, bude mít v jejich důchodovém věku kdo platit sociální pojištění?
Ano. Národní populace sice bude menší, ale vliv migrace se znásobí. Vždyť se už dnes podívejte na statisíce Ukrajinců, Slováků a Poláků, kteří u nás trvale pracují a žijí. Jejich děti odsud nebudou chtít odcházet. Podívejte se na německá nebo francouzská národní fotbalová mužstva, která jsou stále více složená z dětí imigrantů, kteří už se ale dnes cítí být Němci a Francouzi. To je moje odpověď, která je sice vůči demografům a jejich současným prognózám a projekcím provokující, a já bych ji rád otestoval v analýzách prováděných v rámci Potůčkovy důchodové komise. Chci zkusit, aby ji demografové zohlednili při zpracování svých prognóz a projekcí.
A.cz: Podle vás je tedy současný státní systém, tedy průběžný první pilíř, tak jak je nyní nastavený, udržitelný. Rozumím tomu dobře?
Ano, je. On je udržitelný už na základě aktuálních prognóz, které berou v úvahu parametrické změny učiněné Nečasovou vládou. Systém je podle těchto prognóz nyní stabilizován až do konce století. Náhradový poměr sice má mírně poklesnout ze současných 41 procent na 35 procent v roce 2035, ale pak se má zase vracet směrem k dnešní hodnotě. I ten současný vysoký důchodový deficit ve výši zhruba 50 miliard korun ročně je z velké části způsoben převážně „jen“ vysokou nezaměstnaností a měl by zase klesnout.
REKLAMA
Zastropovat? Přehodnocovat!
A.cz: Má se zastropovat důchodový věk?
Teoreticky to sice není nutné, z hlediska praktické politiky ano. Protože se neustále mění předpokládaná doba dožití, jíž by se důchody měly podřizovat, má permanentní diskuse o zvyšování důchodového věku, popřípadě realizace takového opatření, své opodstatnění. Například ve Švédsku po důchodové reformě, která byla výsledkem silného politického konsensu, o aktuálním důchodovém věku už nerozhodují politici, ale mechanismus stanovený odborníky.
Důchodový věk má řadu souvislostí, zejména se situací na trhu práce. Jeho zastropování je rozumné realizovat na úrovni, kdy lidé dnes odcházejí do důchodu, tedy kolem 61. až 63. roku. Zdá se však, že významná část české společnosti, možná dokonce i její většina, již přijala, že v Evropě se bude obecný důchodový věk pohybovat spíše kolem 65 let. Zastropování českého důchodového věku by tak představovalo spíše pozitivní psychologický a politický signál pro lidi, protože fakticky se jeho efekt projeví až za horizontem působení současné vlády. Navíc, každá vláda se k této otázce může vrátit a v budoucnu jej upravit.
Přehodnocování nastavení základních parametrů důchodového systému po nějaké době však je obecně rozumné. Konec konců, děje se tak v posledních letech i v Česku. Své kvalitní analýzy provedly po pěti letech dvě Bezděkovy komise, které vedly k určitým vládním reformám, a nyní provede další analýzy Potůčkova komise v reakci na aktuální vývoj. To je v pořádku a tak to má být. Vláda se bude mít ve svých návrzích o co opřít.
A.cz: Někteří experti kritizují první pilíř, že i po úpravě z roku 2011 je stále málo zásluhový. Že lidé, kteří si vydělávali nadprůměrně a odváděli také nadprůměrné sociální pojištění, dostávají jen o něco málo vyšší důchod než lidé, kteří vydělávali podstatně méně. Měla by se zásluhovost v prvním pilíři upravit?
Ne. Samozřejmě že když vezmeme rozdíl nominální měsíční výše důchodu v závislosti na nominálních měsíčních pracovních příjmech, z nichž se důchod vypočítává, tak příliš velkou zásluhovost první pilíř nevykazuje. Na druhou stranu je třeba vzít v potaz i to, kolik lidé v důchodu dostanou od státu celkem peněz. Významné studie ukazují, že bohatší člověk, který dostal ke své předešlé mzdě relativně nižší důchod, na druhou stranu žije v průměru výrazně déle než člověk, který vydělával po celý život mnohem méně. To pak zásluhovost v prvním pilíři naopak zvyšuje.
V první části rozhovoru Vít Samek zdůvodňuje, proč by se Česko mělo inspirovat Švýcarskem a udělat „penzijní připojištění“ povinné.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
