Brno – Spor o bankovní poplatky za správu či vedení úvěrového účtu míří k definitivnímu konci. Alespoň v tuzemsku. Na stranu bank se totiž postavil také Nejvyšší soud.
Podle sjednocujícího stanoviska, o jehož přípravě před týdnem informoval online deník Aktuálně.cz, nemusí smlouva s klienty obsahovat přesný výčet služeb, které paušální poplatek zahrnuje.
„Ujednání o poplatku za správu úvěru ve smlouvě o úvěru není neurčité jen proto, že neobsahuje úplný výčet činností, za něž je poplatek sjednán,“ uvádí stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu, které dnes oznámil mluvčí soudu Petr Knötig. Právě neurčitostí smluvních ujednání argumentovali bojovníci proti poplatkům, zejména nejmasovější iniciativa PoplatkyZpět.cz.
Na ujednání o poplatku za správu úvěru ve smlouvě o úvěru se podle Nejvyššího soudu nevztahuje zákaz těch ujednání ve spotřebitelských smlouvách, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.
REKLAMA
Justice také nemůže přezkoumávat přiměřenost konkrétního poplatku.
Nejvyšší soud vydal sjednocující stanovisko z vlastní iniciativy, standardní cestou (přes odvolání a takzvané dovolání) by se k němu spor ještě dlouho nedostal.
Potvrzeno
Nejvyšší soud tak v zásadě potvrdil jasně převažující názor obvodních soudů, které už v téměř 300 případech daly za pravdu bankám. Klienti podle statistiky České bankovní asociace uspěli jen ve třech soudních sporech.
První stížnost klientky zamítl v minulém týdnu také Ústavní soud. Ten neposuzoval samotnou oprávněnost účtování poplatků, ale především případné porušení základních ústavních práv, zejména práva na spravedlivý proces. Pochybení nenašel, podobně jako obvodní soudy zmínil svobodnou vůli obou stran při uzavírání úvěrových smluv.
REKLAMA
„Vztah banky a klienta není vztahem pachatele a oběti,“ uvedli ústavní soudci v nálezu. Nejde podle nich o situaci, kdy by jedna strana vztahu určovala jednostranně smluvní podmínky, které by druhá strana musela akceptovat. „Ústavní soud nemůže hrát roli náhradní soudní instance u bagatelních sporů,“ dodal ústavní soudce Jan Filip.
Pokrývá to náklady
„Správu úvěru lze vyložit jako činnost úvěrového věřitele, která není kryta jinými sjednanými platbami (úrokem jako cenou poskytnutého kapitálu a ostatními poplatky za konkrétní služby) a kterou úvěrový věřitel na podkladě smlouvy o úvěru zajišťuje služby (typicky poradenství a klientský servis, informace o úvěrovém vztahu, změny smlouvy, vydávání různých potvrzení) úvěrovému dlužníku po dobu trvání úvěrového vztahu,“ konstatoval nyní Nejvyšší soud.
„Z ekonomického hlediska každá cena odráží náklady prodejce a jeho marži, a proto není neobvyklé ani nelegitimní, aby náklady úvěrového věřitele na správu úvěru kryl příslušný poplatek jako součást ceny plnění. Poplatek za spravování úvěru je ve smyslu občanského práva cenou plnění, proto se na ujednání o něm nevztahuje možnost soudního přezkumu její přiměřenosti ve smyslu ustanovení o ochraně spotřebitele,“ dodali soudci Nejvyššího soudu.
Ještě do Evropy?
Podle advokáta Petra Tomana, který nespokojené klienty bank v rámci iniciativy PoplatkyZpět.cz zastupuje, je nyní u Ústavního soudu celkem 190 stížností. Zatímco desítky tisíc žalob u obvodních pražských soudů bude iniciativa po prvním nálezu Ústavního soudu stahovat, ústavní stížnosti zatím nestahuje.
REKLAMA
Toman chce celý spor posunout také za hranice České republiky. „Budeme uvažovat o tom, že věc předložíme Evropskému soudu pro lidská práva. Uvažujeme také o tom, že u sporů, kde částky převyšují hranici deseti tisíc korun, navrhneme jiným soudům, aby se obrátily s předběžnou otázkou k Soudnímu dvoru Evropské unie,“ řekl právník minulý týden v reakci na nález Ústavního soudu.
Spor by se podle něj mohl dostat také k Nejvyššímu správnímu soudu, kam se lze „odvolat“ proti rozhodnutí Finančního arbitra ČR.
Plaťte dál, nebo si počkejte
Většina bank v České republice požaduje od běžných spotřebitelů za „vedení úvěrového účtu“ či „správu úvěru“ obvykle 50 až 100 korun v případě spotřebitelských úvěrů a 150 korun v případě hypoték, které jsou speciálním druhem úvěru. Nové banky přitom tyto poplatky obvykle nezavedly. Některé z dosavadních bank jej po nátlaku v posledních měsících zrušily, ovšem obvykle jen pro nové klienty nebo až pro nové fixační období.
Zástupci bank přitom nikdy neuvedli, jaké konkrétní služby klientům za tento paušál kromě ročního potvrzení pro daňové účely nabízejí a proč bývá u hypotéky vyšší než poplatek za běžný účet. Hovoří jen obecně o „možnosti poradenství“ a dalších službách, které běžný klient splácející hypotéku využije jen málokdy (některé jsou navíc v ceníku zpoplatněny samostatně). Oproti tomu paušál za běžný účet bývá levnější mnohdy i v případě, kdy v ceně obsahuje příchozí a odchozí platby, výběry z bankomatu a další konkrétní, skutečně využívané služby.
Banky rozhodnutí Nejvyššího soudu vítají. „Konec zpětného zpochybňování řádně uzavřených smluv je dobrou zprávou nejen pro jistotu celé ekonomiky, ale i pro banky a jejich klienty. Právě pro klienty je totiž výhodnější, když bude ceny určovat konkurenční soutěž bank o zákazníky,“ reaguje náměstek ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.
Zkuste ještě poslance
Iniciativa PoplatkyZpět.cz doporučila spotřebitelům, aby se obrátili na své poslance, kteří jediní mohou jejich situaci změnit k lepšímu – například zákazem poplatků bez jasného protiplnění nebo osvobozením spotřebitelů od soudních poplatků.
„Stanovisko Nejvyššího soudu ČR bereme na vědomí. Po rozhodnutí Ústavního soudu jsme vydání tohoto stanoviska i jeho obsah očekávali. Proto jsme již v minulých dnech oslovili naše klienty a doporučili jim podniknutí kroků k ukončení jejich soudních řízení,“ říká nyní advokát Petr Toman.
