Terror-free investing je podobně jako například sociálně odpovědné investování, zelené investování, nebo investování na základě morálních zásad poměrně novou a hlavně módní investiční strategií. Ty chtějí investory přimět k tomu, aby měli pocit, že kromě dosažených výnosů mohou mít dobrý pocit, že udělali něco v souladu se svými morálními, nebo jakýmikoli jinými zásadami. Bohužel se tím často investoři mohou připravit o zajímavé výnosy, jim to ale určitě nevadí.
Terror-free investování je poměrně novou investiční strategií, která se začala objevovat v portfoliích fondů a u investičních poradců po teroristických útocích na newyorské dvojičky v říjnu 2001. Základní charakteristikou této strategie je snaha omezit investování do akcií společností, které mají jakékoli aktivity v zemích podporujících terorismus. Něco podobného se děje například na trhu s diamanty, kde se prodejci snaží i díky certifikátům omezovat prodej tzv. „krvavých diamantů“, které pocházejí z problematických oblastí afriky a slouží na financování ozbrojenců a občanských válek. A mnozí zastánci této strategie rovněž zmiňují úspěšné tažení proti apartheidu v Jižní Africe založené na omezení investic v této zemi.
Teoreticky by se tak mělo zabránit přílivu investic do společností, které terorismus jakýmkoli způsobem podporují a ty budou nuceny buď ukončit svou činnost, nebo alespoň aktivity v daných zemích. Myšlenka je to zajímavá a své příznivce si (alespoň v protiteroristicky laděné a médii masírované Americe) určitě najde, ale má to několik háčků.
Zatím více negativ
Pro investora je poměrně těžké zjistit, jestli společnosti, které si vyhlédne a chce investovat do jejich akcií, mají nějaké aktivity, nebo obchodují se zeměmi podporujícími terorismus (určené americkým Ministerstvem zahraničních věcí). Poměrně jednoduché to je u akcií obchodovaných na amerických burzách, které jsou kontrolovány a úřadem Global Security Risk založeném americkou komisí pro cenné papíry (SEC) v roce 2001 (ještě před atentáty v New Yorku). Pokud některá z nich má aktivity, nebo obchoduje s některou ze zemí podporujících terorismus (Kuba, Súdán, Sýrie, Írán), dostane se na seznam, kde jsou všechny tyto společnosti uvedeny.
U jiných společností, které se neobchodují na amerických burzách, může být zjištění o obchodování a aktivitách v „teroristických zemích“ trochu komplikovanější. Možná je to kvůli tomu, že tato strategie má zatím úspěch pouze v USA, protože lidé s ostatních zemí nejsou na terorismus až tak hákliví. Ne každý navíc souhlasí s tím, co si o terorismu myslí Ministerstvo zahraničních věcí USA.
REKLAMA
Dalším problémem pak může být jasné určení, co je to vlastně spolupráce se zeměmi podporujícími terorismus, přičemž zde vyvstává několik otázek, které již před časem nastínil Richar Shaw vw svém článku Ins and Outs of Terror Free Investing. Jak se například může bránit společnost, která vyrábí spotřební zboží, tomu, že její výrobky se dostanou do „neoblíbených zemí“? Je potřeba vyhýbat se také společnostem, které fungují jako subdodavatelé firem, které obchodují například s Íránem? Má být na seznamu také společnost, která dodává energii firmě, která obchoduje s některou zemí ze seznamu?
Další otázkou je pak také skutečnost, že mnoho investorů by podle této strategie muselo prodat podílové listy fondu, který má byť jen jednou společnost ze seznamu nežádoucích firem na seznamu. Například fond, který investuje do energetických, nebo ropných firem, by si pak asi nekoupil nikdo.
Seznam firem a také seznam států, které prý podporují terorizmus se navíc neustále obměňuje podle toho, jaká je momentální politická situace ve světě, což rovněž nevytváří transparentní prostředí pro investory.
Terror-free investing může být pro někoho zajímavou strategií, ale podobně jako jiné podobné strategie, u nichž hraje důležitější roli něco jiného, než obchodní výsledky společností a výnosy nemusí znamenat úspěch. Investoři totiž mohou kvůli omezenému výběru titulů přijít o zajímavé výnosy, které pak shrábnou ti, kteří se řídí pouze základními pravidly investování. A jedním z nich by určitě měl být výnos v přijatelném poměru s rizikem. Ostatní kritéria pak mohou portfoliu pouze uškodit.
