Nezaměstnanost měřená podílem registrovaných nezaměstnaných na celkové populaci mezi věkem 15–64 je v Česku vyšší, ale i tam již nejsme příliš vzdáleni od historických minim. Mezinárodně srovnatelná nezaměstnanost vychází ze standardizovaných dotazníků Eurostatu a její pojetí je širší, než čísla vycházející z dat z úřadu práce.
Z velkých ekonomik eurozóny je i nadále nezaměstnanost nejnižší v Německu (4,1 %). Na druhou stranu nezaměstnanost klesá nejrychleji v dalších velkých ekonomikách včetně Francie a Španělska. Ve Francii se počet nezaměstnaných meziročně snížil o zhruba 200 tisíc, ve Španělsku skoro o 400 tisíc. Zaostává Itálie, kde šla nezaměstnanost ke konci uplynulého roku překvapivě vzhůru a meziročně zůstává v zásadě beze změn.
V Česku i v Německu již výraznější pokles nezaměstnaných v tomto roce neočekáváme, zatímco výraznější prostor vidíme právě ve Francii nebo ve Španělsku. Se zlepšující se situací na trhu práce by postupně mohly sílit také mzdy, i když pravděpodobně jen lehce a “pouze” v místech s nejnižší nezaměstnaností (Německo).
Poslední dobrá čísla z trhu práce ukazují na zrychlení eurozóny na závěr roku 2016. Počítáme s tím, že ekonomika eurozóny mezikvartálně rostla o 0,4 % a za celý rok 2016 tak zaznamenala růst o 1,6 %. Nic na politice ECB to pravděpodobně nezmění, a proto i z dnešních čísel euro těžko vytěží jakékoliv kladné body.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
REKLAMA