Seriál pana Miroslava Šimka nejen o investičních rizicích mě přivedl k vytvoření svého vlastního „domácího úkolu“.
Vzorek
Zabýval jsem se analýzou, jestli je lepší volit jednorázovou, nebo pravidelnou investici. Jako podkladové aktivum jsem si vybral „DJ Industrial“, jelikož jeho historie sahá až do roku 1896 a tedy vytváří pro mě dostatečný reprezentativní vzorek.
Rok 1896 se ukázal jako nepoužitelný z důvodu použití Excelu a známého problému Y2K. Při zadání data do Excelu je toto vyjádření datumu přepočítáno na pořadové číslo dne začínající dnem 1.1.1900 (1. 1. 1900 = 1), a jelikož datum nemůže nabývat záporných hodnot, tak moje statistika začíná datem 1.
Volil jsem měsíční koncové hodnoty indexu posunuté o den později, tedy hodnoty, na kterých se 1. den měsíce začínalo obchodovat, z důvodu datové úspory a přitom zachování dostatečné statistické reprezentovatelnosti. I tak je hodnot 1310, což je více, než kolika peoplemetry se měří sledovanost televizí.
Volba
Zvolil jsem 5, 10, 15, 20 a 30letou periodu. 40letou jsem zavrhnul, jelikož nepředpokládám, že by někdo „běžný“ začal investovat ve svých 25 a investici držel až do 65 let. Já osobně jsem začal v necelých 30 a hodlám ji po 60. roce začít rozpouštět.
Jednorázovou investici a pravidelnou měsíční rozloženou do 1, 2, 3, 4, 5 a 10 let. Dále jsem pravidelnou investici okořenil i úročením neinvestované částky a to konzervativně 2 % p.a. Vycházím z toho, že jestliže se rozhoduji mezi těmito variantami, tak finanční prostředky mám k dispozici celé, a při pravidelné investici je zřejmě budu chtít do doby jejich zainvestování někde uložit. A slamník to asi nebude.
REKLAMA
(Mimochodem jestli někdo víte o zaručených datech za celé sledované období, jaká byla třeba základní sazba FEDu, výnosy amerických dluhopisů nebo průměrné úročení spořících účtů, tak sem s nimi a opravím mé 2 %.)
Tabulky
Do tabulek jsem vložil i část s nominálními hodnotami. To, aby si někdo neřekl, že prodělávat 1,35 % p.a. po dobu 30 let je zkousnutelné. To je ztráta 33,5 %! Červeně jsou označeny nejhorší hodnoty v řádku a periodě. A zeleně zase ty nejlepší. Dále je uvedena četnost výskytů jednotlivých zhodnocení v jednotlivých kategorií, výše měsíční investice a výše zhodnocení neinvestované částky, která je poslední měsíc investována celá spolu s pravidelnou měsíční investicí.
Tabulka 1: 1900 – 2009
REKLAMA
Jelikož se ale v tomto období stalo cosi, co se snad již nebude opakovat, tak jsem tuto „nepříjemnost“ eliminoval a zvolil jsem počátek na 1934. Z grafu uznáte, že jsem byl snad spravedlivý.
Graf 1: DJ Industrial 1900 – 2009 (logaritmický)
Tabulka 2: 1934 – 2009
REKLAMA
A aby toho nebylo málo, tak jsem se rozhodl ještě eliminovat druhou „nepříjemnost“.
Tabulka 3: 1945 – 2009
Postřehy a otázky
- Je vidět, že po eliminaci „nepříjemností“ jsem se zbavil toho nejhoršího a zároveň jsem zachoval to dobré (kromě 5letého horizontu).
- První, co mě na výsledcích zarazilo, bylo, kde je oněch všude slibovaných průměrných 8 -12 % p.a.? Půměr je okolo 5 p.a.!
- Čím delší horizont, tím nižší maximální zhodnocení, ale i nižší maximální ztráta.
- Čím delší rozložení, tím nižší maximální zhodnocení (to je logické, když je průměr akcií 5 % p.a. a já neinvestovanou částku úročím jenom 2 % p.a.), ale ne nejnižší maximální ztráta?!
- Největší ztráty nenese jednorázová investice!
- Rozložení investice něco mezi dva až tři roky pro odvážnější (zachování potenciálu výnosu při vyšším riziku) a pět let pro opatrnější (snížení potenciálu při snížení rizika). Ale vše záleží na délce horizontu.
- Nejvíc záleží na době, ve které žijeme, a statistika je jenom věda.
Total return
Index DJI má od 1. 10. 1987 i „Total return“ hodnotu, zkusil jsem proto i tuto možnost. Pokud seženete takovýto instrument, situaci zásadně vylepšíte.
Tabulka 4: 1988 – 2009 Total return
- Zde už oněch slibovaných průměrných 8 – 12 % p.a. je.
- Jednorázová investice je „top“, případně rozložení investice do maximálně jednoho roku. Všechno ostatní nám přináší jak zhoršení možné ztráty, tak snížení průměrného a maximálního zhodnocení.
Tabulka 5: 1988 – 2009 NE-Total return
- Total return nám přidal jenom 2 % p.a. Zbytek tak skvělého výsledku je ve správném historickém období.
Tak tedy kam?
Staré stavební spoření má po započtení všech poplatků a při využití maximální efektivní částky 18 000 Kč ročně (a poté dle potřeby snižované) zhodnocení po 5 letech 10 % p.a. a po 10 letech 7,2 % p.a. Nové s maximální částkou 20 000 Kč ročně má po 6 letech 6,2 % p.a. a po 10 letech 5,2 % p.a. Problém je, že takto se dá uložit jenom malá částka potřebná na důchod a tedy kam ten zbytek?
Dluhopisy? Snad, ale akciím se stejně nevyhnete. Ne, že by byly nejlepší, ale nikdo nic lepšího pro „běžného“ střádala stejně nevymyslel…
VAROVÁNÍ AUTORA: Autor není finanční ani jiný poradce a ani nepracuje ve finančním průmyslu. Jeho „bizardní“ koníček využívání Excelu k čemukoliv ho od počítačů přivedl až k investicím. Jeho omezené znalosti matematiky středoškolským vzděláním jsou doplněny vědomostmi kamarádů a kamarádek kteří došli dále. Jeho názory jsou čistě subjektivně zaujaté!
