Družstevní záložny a jejich vkladové účty

Vlivem krize družstevních záložen na konci 90. let, kdy velká část kampeliček zkrachovala, došlo v odvětví družstevního spoření v posledních letech k výrazným změnám. Několikrát byly novelizovány zákony upravující činnost družstevních spořitelen a výrazně byly zpřísněny podmínky pro získání odpovídající licence. Právě díky těmto, často nepopulárním krokům, se podařilo celý trh ozdravit a z družstevních spořitelen opět vytvořit  plnohodnotnou součástí finančního trhu.

V současnosti podnikání českých družstevních záložen upravuje zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Tento zákon mimo jiné předepisuje záložnám minimální výši vlastního jmění ve výši 35 milionů Kč. Podnikání družstevních záložen plně podléhá dohledu České národní banky a podobně jako u bank jsou prostředky klientů evidované na běžných a vkladových účtech ze zákona pojištěny až do výše 90 %, maximálně však do ekvivalentu 25 000 eur.

Důkazem navracející se důvěry v sektor družstevního spoření jsou výsledky vykazované Asociací družstevních záložen (ADZ), která sdružuje celkem 16 kampeliček. Členské družstevní záložny v loňském roce dosáhly  čistého zisku ve výši 82,3 milionů Kč a objem spravovaných vkladů klientů vzrostl o 36 %. 

Většinu vkladů spravují záložny na spořících účtech, o které je mezi českými střadateli stále velký zájem.  Pro příznivce kapitálového trhu to možná zní nepochopitelně, ale v české populaci je stále velké množství klientů, kteří upřednostňují pravidelné zhodnocení a jistotu v podobě pojištění vkladů před potencionálně vyššími výnosy. Zájem klientů zvyšují i nominálně rostoucí úrokové sazby vkladových účtů.

Co družstevní záložny nabízí

Zájemce o zhodnocení svých volných peněžních prostředků formou některého z vkladových účtů má zpravidla na výběr z několika variant. My se však v následujících odstavcích budeme věnovat dvěma nějčastějším, z kterých většina nabízených produktů družstevních záložen konstrukčně vychází (vybrány byly záložny, jejichž data jsou veřejně dostupná na internetu). 

Prvním z nich je termínovaný vklad s pevnou dobou splatnosti. Tedy dobou, po kterou klient s prostředky nemůže disponovat (vkládat, vybírat). Úroková sazba je po celou dobu splatnosti stanovená jako pevná a její výše se odvíjí od výše vkladu a právě době splatnosti. Družstevní spořitelny nabízí účty se splatností od několika týdnů do několika let viz. Tabulka (1).

Tabulka 1: Nabídka termínovaných vkladů s pevnou dobou splatnosti

Zdroj: sazebníky jednotlivých družstevních záložen

Klienti, kteří požadují zhodnocení prostředků v krátkém časovém horizontu – několika týdnů, pravděpodobně ocení nabídku Fio, družstevní záložny a DZ Peněžní dům, které nabízí splatnost od jednoho týdne. Naopak klienti, kteří zamýšlí své prostředky dlouhodobě zhodnocovat, pravděpodobně využijí nabídky WPB Capital, která v dlouhodobém horizontu nabízí také nejlepší úrokové podmínky.

Vzhledem k tomu, že družstevní spořitelny nabízí různá rozmezí splatností termínovaných vkladů, tabulka číslo 2 představuje porovnání úrokových sazeb jednotlivých spořitelen pro vklad ve výši 200 000 Kč uložených na termínovaný vklad s 6měsíční dobou splatnosti. V tomto srovnání nejvýhodnější úrokové sazby nabízí WPB Capital a Unibon, spořitelní a úvěrové družstvo.

Tabulka 2: Nabídka úrokových sazeb 200 000 Kč/6 měsíců

Alternativu termínovaným vkladům s pevnou dobou splatnosti jsou vkladové účty s výpovědní lhůtou. Výpovědní lhůta = doba od dne, kdy si klient zažádá o své prostředky (zadá výpověď) do chvíle, kdy může s prostředky volně disponovat. U těchto účtů nemá klient zpravidla jistotu pevné úrokové sazby (tu družstevní záložna upravuje podle aktuálního vývoje na finančních trzích), na druhou stranu výhodou oproti termínovanému vkladu s pevnou dobou splatnosti je skutečnost, že klient na účet může v průběhu času vkládat prostředky (spořit).

Tabulka 3: Nabídka vkladových účtů s výpovědní lhůtou


Zdroj: sazebníky jednotlivých družstevních záložen 


Výši zhodnocení v případě tohoto účtu ovlivňuje délka výpovědní lhůty. Klient musí tedy své finanční výdaje plánovat s dostatečným předstihem, na druhou stranu družstevní záložny se v tomto směru snaží svým klientům vyjít vstříc a umožňují jim zadat si na účet dvě a více výpovědí souběžně. I v tomto případě nabízí velice zajímavé úrokové podmínky WPB Capital, Fio, ale také Vojenská družstevní záložna a Peněžní dům, spořitelní družstvo.  

Za otevření termínovaného, ale ani vkladové účtu neúčtují družstevní záložny žádné poplatky, nicméně otevření účtu je podmíněno členstvím v družstvu a také složením minimálního vkladu na nově otevřený účet.

Podmínky členství v spořitelním družstvu

Členem zmíněných družstev se může stát občan ČR, ale i cizí státní příslušník, živnostník, obchodní společnosti a neziskové organizace (tuzemské i zahraniční). Jedinou vyjímku tvoří Vojenská družstevní záložna, jejíž členové mohou být pouze osoby se specifickým vztahem k Ministerstvu obrany ČR (vojáci z povolání, zaměstnanci, veterání, studenti vojenských škol a jejich rodinní příslušníci).

Se vstupem do družstva souvisí také poplatky za zapsání do členské listiny a zpravidla úhrada členského vkladu, který je však na rozdíl od zápisného vratný, a v případě, že člen vystoupí z družstva získává nárok i na zhodnocení svého členského vkladu v závislosti na hospodářských výsledcích družstva.

Tabulka 4: Poplatky za vstup do družstevní záložny

Zdroj: sazebníky družstevních záložen

Velká část družstevních záložen nabízí svým členům spolu s otevřením některého ze spořících účtů také běžný účet, pro snadnější manipulaci s vklady nebo výběry. Tyto účty až na vyjímky jsou však vedeny v partnerských bankách. Plnohodnotné služby platebního styku, podmíněné vlastnictvím bankovního kódu přidělovaného Českou národní bankou, nabízí v současnosti pouze WPB Capital, Unibon spořitelní a úvěrové družstvo a Fio, družstevní záložna. Poslední zmiňovaná se v současnosti uchází o bankovní licenci a disponuje nejširší nabídkou služeb včetně internetového bankovnictví apod.

Závěr

Zhodnocování prostředků, formou spořících účtů ať už v bance nebo družstevní spořitelně má několik výhod, ale také nevýhod. Nepochybnou výhodou je zákonem povinné pojištění vkladů a fakt, že klient má přesný přehled o nominálním zhodnocení vkladů – pozor však na inflaci, která může ve skutečnosti vklady reálně znehodnocovat.
 
Nevýhodou je skutečnost, že například od investic na kapitálových trzích, výnosy z vkladů podléhají 15procentní daňové povinnosti. Nevýhodou termínovaných vkladů je také fakt, že pokud chce klient získat zajímavou úrokovou sazbu, musí počítat s tím, že s prostředky nebude moci po dobu splatnosti (výpovědi) disponovat.

I přes všechny zmíněné nevýhody termínované vklady jak družstevních spořitelen, tak bank nezavrhuji. Jako nástroj pro uložení prostředků, především v kratším horizontu (1 – 2 roky), může být tato varianta zajímavá. A to především díky současné situaci, kdy úrokové sazby jsou, vlivem konkurence (příchod mBank) a vývojem na trhu, na rekordních úrovních.