Již koncem minulého roku přistoupily některé zahraniční investiční společnosti k zeštíhlení své nabídky podílových fondů. V průběhu letošního roku tento trend pokračoval a začínají ho provádět už i domácí investiční společnosti. Hlavním důvodem k tomuto kroku je, resp. byla krize na finančních trzích, která vedla k dramatickému poklesu majetku v některých fondech. Za posledních osm měsíců domácí fondy ztratily desítky miliard korun a na majetku většiny z nich se to projevilo velmi negativně.
Nastala poněkud odlišná situace od té v posledních letech, kdy vzniklo mnoho nových fondů investujících do různých aktiv, nezřídka i úzce specializované, nebo s koncentrovaným portfoliem zaměřené na specializované skupiny investorů. Bohužel, za poměrně krátkou dobu některé z nich nestačily nahromadit dostatečné množství majetku a současná nepříznivá situace tomu jen napomohla.
Ať už byl pokles majetku fondů způsoben propady hodnot cenných papírů v portfoliích, nebo úprkem investorů, mnohé z fondů se dostaly do situace, že jejich správa je pro investiční společnost neefektivní (majetek menší než 50 milionů). Při takové velikosti jsou už náklady na provoz fondu (administrativa, manažer, auditor, obchodníci s cennými papíry apod.) zbytečně velké.
Společnost má v takové situaci na výběr buď fond zlikvidovat, nebo sloučit s jiným fondem. Většinou přijde na řadu druhá možnost. Společnosti si tak nepoškodí reputaci a investoři na první pohled ušetří, protože nemusí vystupovat z fondu, který je v hluboké ztrátě a hledat si novou investiční příležitost.
Nevýhodou pro investory v přebíraném fondu je fakt, že pohlcující fond, t.j. ten, který bude nadále fungovat, může mít odlišnou strategii a zaměření, či už regionální, nebo sektorové. I když většinou dochází ke slučování fondů s podobnou strategií a zaměřením, nemusí to být pravidlem. Nový fond tak může investovat do rizikovějších cenných papírů, nástrojů s delším doporučovaným investičním horizontem, do jiných sektorů, nebo regionů nebo naopak, což investorovi nemusí zrovna vyhovovat.
REKLAMA
V tomto případě by bylo pro investora výhodné vědět o slučování fondů s dostatečným předstihem, aby si mohl rozmyslet další postup, případně nemusel vystupovat z fondu narychlo a v nevhodnou dobu. Některé společnosti, dokonce s předstihem změní alokaci aktiv u fondů tak aby při slučování byly jejich portfolia podobné. Což pro někoho může být pozitivem, ale někomu může vadit to, že nestihne včas přeskupit své prostředky a bude zainvestován v něčem, do čeho investovat nechtěl.
Dalším problémem je skutečnost, že právě v dnešní době by asi málokterý investor, který zatím své prostředky z fondů nevybral, přemýšlel nad tím, že podílové listy prodá. Ano, může je rovnou investovat do jiného fondu s požadovanou strategií a zaměřením, ale vstupní poplatky mu ještě zvýší ztrátu, kterou zaznamenal v posledním roce.
Ne vždy ale musí vést ke slučování fondů pouze malá velikost přebíraného fondu. Některé investiční společnosti velmi rády využijí situaci k tomu, aby se zbavily fondu, který dlouhodobě nedosahuje kýženou výkonnost a dělá společnosti spíše ostudu. Na druhé straně je ale pro investory pozitivem, že prakticky bez nějakých dodatečných nákladů „přestoupí“ do kvalitnějšího fondu.
Nechci zde moc spekulovat, ale tímto případem může být například plánované převzetí fondu ISČS Opatrný Mix FF fondem peněžního trhu ISČS Sporoinvest. Profilový Opatrný Mix určitě nepatřil do skupiny fondů, které by musely zaniknout kvůli velikosti vlastního kapitálu (více než 500 milionů korun), jeho výkonnost však byla od vzniku poněkud tristní. Ztráta 10 % za šest měsíců na přelomu roků 2008 a 2009 je na fond, který již podle názvu investuje opatrně a především do fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů, trochu moc. Od poloviny roku 2007 do dubna letošního roku ztratil fond 12 %. To skutečně není investice pro opatrné investory. Kromě toho ještě v rámci ISČS dojde k převzetí fondu ČS Balancovaný fondem Vyvážený Mix FF a ke sloučení dojde také u fondů životního cyklu (2025 pod 2020, 2040 pod 2030).
