Ukazuje se tedy, že k návratu fondů mezi oblíbené nástroje správy úspor u nás uteče ještě hodně vody. Bylo zřejmě naivní doufat, že se naši investoři začali vzpamatovávat z děsivého propadu trhů a 15miliardového odlivu za první pololetí již loni na podzim. To ostatně dokládá i statistika „nových“ peněz, kterých do fondů přišlo jen necelých 1,7 miliardy korun za celé druhé pololetí. I když by tam měly trochu pomoci jednorázovky IŽP, kterých pojišťovny prodaly za pěkných pár miliard. Ty jdou ovšem z valné části zatím mimo transparentní trh, snad až PRIBs je vytáhne z tajuplných sklepení.
Konzervativní fondy stále v oblibě
Na první pohled tak sice vypadá lednový příliv 1,1 miliardy korun sice slibně, ale právě jejich umístění ukazuje, že nemůžeme usuzovat na nějak výraznou změnu nálad či důvěry tuzemských investorů. Letní nevídaná akciová rally jim ovšem většinou ulétla před nosem a podzim už opět ovládly mediální strašáky (postfinanční) krize. Ostatně i trhy se jen potácely v nejistotách. Takže našinci zřejmě ani raději nečetli (ostatně jen malé sloupky) v novinách o tom, že za loňský rok nejvyšších výnosů jasně dosáhly akciové fondy (v průměru téměř 39 %, nejlepší i přes 150 %). 
Na druhé straně snad po těch ještě stále citlivých zážitcích není ani divu, že lidé hledají spíš bezpečí než výnos a – pro někoho to zní možná paradoxně – ale čím bohatší je klient, tím je i konzervativnější. Průzkumy ukazují i značný věkový zlom kolem padesátky: zatímco průměrný věk investora do akciových fondů je 49 let, těm „spořícím“ je v průměru 57 let.
Přesto loni popularita zajištěných zdánlivě silně klesla – i je postihl 4miliardový odliv. Bylo to však způsobeno zejména tím, že končilo investiční období řady fondů z období boomu jejich největší slávy z let 2004-5. Navíc ani loňský podzim zatím nepřilákal nijak převratný objem peněz nových klientů. Možná je tedy 370 milionů korun z minulého týdne určitý signál návratu k zajištěným fondům.
Likvidita jako hlavní tahák
Bankovní skupiny si navíc vyhodnocují situaci, kdy již „netáhnou“ ani různé spořicí vymyšleniny. Ukazuje se totiž, že u nás je nepřekonatelnou překážkou likvidita. Lidé zkrátka chtějí mít své peníze dostupné hned, přestože na běžných účtech i fondech peněžního trhu nechávají své peníze „válet“ několik let.
REKLAMA
Jak ukázal průzkum ČSOB, u nás stále vítězí „vrabec v hrsti“, tedy názor, že je lepší mít všechny svoje peníze na běžném účtu: přes 34 % lidí na tomto druhu účtu má nejvíce svých peněz a pro 40 % lidí je běžňák v objemu uložených peněz hned na druhém místě. V bankách se na nich válí už skoro 700 miliard korun. Odečteme-li ty, kteří (údajně) nemají nic, pak jde o průměr skoro čtvrt milionu korun na domácnost.
Co s tím? Třeba právě ČSOB reaguje novými produkty, prvním je termínovaný vklad Plus, který má skutečně významné „plus“ v tom, že z něj klient může během trvání dvouleté (2,15 % p.a.) nebo tříleté (2,6 % p.a.) smlouvy kdykoli okamžitě vybrat až 20 % vložené sumy bez žádné sankce, třeba i na několikrát.
Dalším produktem je varianta chráněného fondu ČSOB 1-2-3 Invest, který je dokonce určitým „mostem“ mezi spořením a investováním, protože nabízí okamžitou dostupnost – možnost vyzvednutí – vložených peněz (výstupní poplatek je jen 0,25 %).
Ovšem výměnou za to nemůže nikdo čekat ani plné průběžné zajištění. Protože jde o fond otevřeného typu se standardním odkupem (vyzvednutím peněz) do tří dnů, měl by si každý také uvědomit, co v názvu znamená ono „1-2-3“, tedy přece jen perspektivu na 3 roky – garance ochrany výplaty vložené investice totiž platí až vždy ke konci tříleté lhůty.
Takový fond by se jistě hodil i poradcům, jenže s nimi ČSOB nehraje (kamarádí nejvýš s Lišáky, které má ve skupině). Nu a právě tento fond minulý týden zazářil čtvrtmiliardou prodejů a nemusíme pochybovat o tom, že se bude dobře prodávat i nadále. Pokusů o takovou konstrukci bylo u nás již několik a nedopadly dobře. Marketingově ovšem výhodný bude právě pro ty konzervativnější, kterých je u nás stále většina a možná do štrozoku sáhnou i ti bohatí.
