Kdy je výhodnější IŽP?

V předchozí části seriálu jsme určili, jakým způsobem se budeme snažit rozhodnout o výhodnosti IŽP, a stanovili jsme si základnu pro zjednodušené zjišťování celkového poplatku na úrovni pojišťovny, tedy takového, který nebere pouze absolutní zaplacené částky, ale i to, co investor díky těmto poplatkům ztratí (jedná se o peníze, které se mohly zhodnocovat).

V této části se podíváme na to, jakým způsobem zjistit kýženou hranici výhodnosti, tedy bruttopojistné. Abychom tak mohli učinit, potřebujeme zjistit výši přirozeného pojistného. To pro větší názornost kalkulujeme podle varianty, kdy v případě smrti je vyplacena hodnota fondu (podílového účtu) a pojistná částka, tedy na bázi pevné (neklesající) pojistné částky na 1 milion Kč. Dopad přirozeného pojistného na hodnotu investice jsme si vysvětlili v první části seriálu. Vypočítanou hodnotu připočteme k celkovému dopadu poplatků na úrovni pojišťovny (viz 2. část) a na bázi předlhůtního dlouhodobého spoření vyjádříme bruttopojistné.

Celkový postup tedy pro 30letou smlouvu, která nepoužívá manažerský poplatek, s parametry, které nás provázely celým seriálem, vypadá asi takto:

a – roční konstantní rizikové bruttopojistné

i – zvažovaná úroková míra ( 4,516 %)

n – počet let trvání investice (30 let)

Co znamená částka, kterou jsme vypočítali? Interpretace je opět jednoduchá. Klient, který má k dispozici pouze 12 000 Kč a bude chtít investovat přímo prostřednictvím OPF a vedle toho si platit samostatné rizikové pojištění s pojistnou částkou na 1 mil. Kč, bude platit na rizikové životní pojištění 5 642 Kč ročně a za zbytek bude nakupovat podílové listy OPF. Částka, kterou si za 30 let bude moci z podílového fondu vybrat, bude naprosto shodná s částkou, kterou získá klient, který od počátku investoval přes naše IŽP s TANKem 35,9 %.

Roční rizikové bruttopojistné představuje hranici výhodnosti. Pokud tedy na trhu existuje pro 30letého muže samostatné rizikové pojištění s cenou nižší než 5 642 Kč ročně, potom by měla být kombinace OPF s RŽP výhodnější než IŽP. 

Poznámka: Uvedený výpočet je zjednodušený v tom smyslu, že počítá u OPF stále se vstupním poplatkem ve výši 12 000 Kč * 2,5 %, tedy 300 Kč. Správně by měl být počítán jako 6 358 Kč * 2,5 % = 159 Kč. Z toho plyne, že bruttopojistné by mělo být zvýšeno o cca 141 Kč.

Jestliže pojišťovna u svých produktů IŽP používá manažerský poplatek, tak pro výpočet dopadu přirozeného pojistného a následně bruttopojistného dosadíme za zvažovanou úrokovou míru (míra zhodnocení podílového účtu/ fondu) rozdílnou hodnotu.

Předpokládejme, že je manažerský poplatek na úrovni pojišťovny 1 %. Znamená to tedy, že zatímco v úročiteli při kalkulaci přirozeného pojistného budeme dosazovat za „i“ (1+4,516 %) * (1-1 %) = 3,47 %, tak při přepočtu na bruttopojistné budeme stále dosazovat hodnotu 4,516 %. Ta totiž de facto znamená v případě OPF ztrátu našich potencionálních výnosů, tedy náklady obětované příležitosti. Jinak je postup výpočtu naprosto shodný s výše uvedeným. 

Upozornění: Vypočtené hranice výhodnosti jsou do jisté míry teoretické a nelze je brát jako závazný fakt pro výběr konkrétního produktu. Aby mohly být v praxi opravdu použitelné je potřeba je spočítat pro parametry porovnávaných podílových fondů a produktů z oblasti investičního životního pojištění a pro konkrétní klientovy požadavky. Nelze opomenout ani přesné sazebníky rizikového pojistného, které jednotlivé pojišťovny u svého IŽP používají.  

Daně

Jakým způsobem by ovlivnilo naše výpočty současné daňové zvýhodnění, které je častým prodejním argumentem zastánců investičního životního pojištění? Do celkové kalkulace ho nebudeme přímo započítávat, protože letošní daňové sazby se budou měnit, nicméně uvedené výpočty nám opět mohou poskytnout zjednodušený obraz jejich pozitivního dopadu.

Problematikou daní, která se týká také IŽP, se zabývá § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů (nezdanitelné část základu daně), § 4 odst. 1, písmeno l a § 8 odst. 7 (zdanění pojistných plnění).

Vzhledem k tomu, že daňová zvýhodnění můžeme chápat jako aspekt, který zmírňuje negativní dopad poplatků u IŽP a relativně ho tak zvýhodňuje oproti OPF, stačí pouze spočítat hodnotu, kterou toto zvýhodnění přináší a převézt ji opět pomocí předlhůtního dlouhodobého spoření na částku, o kterou je výše spočítané bruttopojistné potřeba upravit, resp. snížit.

Hodnota na konci (hrubá) – je opět vyjádřená pomocí TANKu, tedy například pro 30letou smlouvu jako 1 005 620 Kč * (1-35,9%) = 644 602 Kč. Nesmíme ale zapomenout na to, že stále platíme rizikové pojistné, to znamená, že na konci dostaneme pouze 644 602 Kč – 257 172 Kč = 387 430 Kč.

Hodnota na konci (čistá)   = 387 430 Kč – ((387 430 Kč – 360 000 Kč)*0,15) = 383 316 Kč

Daňová úspora (čistá) – počítáme ji, jako bychom „ušetřených“ 1 800 Kč ročně okamžitě reinvestovali formou mimořádného pojistného do IŽP, ale pro zjednodušení bez poplatků, které se v takovém případě používají (např. vstupní či inkasní poplatek). Jedná se tedy o klasické dlouhodobé spoření s naší používanou mírou zhodnocení 4,516 %, které je dále upraveno o daň.

Dále: 115 083 Kč -((115 083 Kč -(1 800 Kč*30))*0,15) = 105 921 Kč

Částky, které jsou uvedeny ve sloupci „snížení bruttopojistného“ uvádějí, o kolik je potřeba původně vypočtené hranice upravit, aby bylo IŽP i OPF stále stejně výhodné. Na 30letém horizontu to tedy znamená, že hranice nebude 5 642 Kč, ale 5 642 Kč – 1 592 Kč = 4 050 Kč.

Je vidět, že daňové odpočty, které jsou tak často v souvislosti s IŽP zmiňovány, mají značný vliv na jeho výhodnost a to i přesto, že pojistná plnění v případě dožití jsou u IŽP zdaňovány, zatímco příjmy z prodeje podílových listů u OPF jsou po půl roce (doba mezi nabytím a prodejem) osvobozeny od daně z příjmu.

Na druhou stranu jakékoliv kalkulace týkající se daní, ať už u IŽP nebo OPF, je potřeba brát se značnou rezervou, protože na takto dlouhých investičních horizontech nelze v žádném případě předpokládat jejich neměnnost.