Nekalé praktiky aneb Jak houpou úvěrové společnosti

Nebankovní půjčky z inzerátů

"Chcete půjčku? Tak volejte bezplatně na telefonní číslo XXX…" Inzerát podobného typu se objevuje v novinách každodenně. Bohužel se pod ním často neskrývá to, co spotřebitelé očekávají.

Před rokem organizace SOS (Sdružení obrany spotřebitelů) provedla test u deseti inzerátů zveřejněných v deníku Metro. Po zavolání na šest z těchto inzerátů se dovolali na záznamník, který odkazoval na placenou linku tarifovanou 95 korunami za minutu, ale informace o ceně hovoru nebyla na záznamníku vůbec uvedena či byla řečena úplně na konci. Po zavolání na odkazované číslo byl hovor uměle prodlužován a úvěr poskytnut nebyl.

Cílem většiny těchto institucí není půjčit domácnosti peníze, ale vydělat na velmi drahém hovoru. Není výjimkou, že místo slibované půjčky spotřebitelé zaplatí i několikatisícovou částku.

Pouze ve třech případech se organizace spojila s živou osobou. Ta, ale místo poskytování informací o úvěru, tlačila na osobní setkání. Důvod je zřejmý, při osobním setkání se úvěr vnucuje mnohem lépe, než pokud se nad ním spotřebitel může zamyslet v klidu domova.

^REKLAMA

Úvěrové smlouvy

Jednou z nejdůležitějších věcí je přečíst si řádně smlouvu před jejím podepsáním a nikdy nebýt donucen smlouvu podepsat pod časovým tlakem. Pokud je smlouva napsána nesrozumitelně, je dobré ji donést na kontrolu právníkovi, nebo lépe, vyhledat jinou úvěrovou instituci.

Většina problémů a podvodů ve smlouvách je spojena s nebankovními poskytovateli úvěrů. Jak plyne z průzkumu občanského sdružení SPES, mezi poskytovateli nebankovních úvěrů jsou velké rozdíly. Někteří poskytovatelé splňují všechny zákonné požadavky, jiní používají nekalé praktiky a pohybují se na hraně zákona.

Typický případ je, že ve smlouvě je špatně uvedeno RPSN nebo není uvedeno vůbec. Když v roce 2008 Česká obchodní inspekce kontrolovala 203 smluv sjednávající spotřebitelský úvěr, tak 71 z nich měla RPSN uvedeno chybně, nebo nebylo uvedeno vůbec. Přitom v dnešní době je možné nechat si smlouvu zkontrolovat českou obchodní inspekcí.

Pokud ČOI (nebo spotřebitel) zjistí, že smlouva nesplňuje určité náležitosti, jako právě sazbu RPSN, tak má spotřebitel právo na úvěr úročený diskontní sazbou ČNB platnou v době uzavření smlouvy. Musí ale v prvé řadě vznést svůj požadavek úvěrové společnosti.

^REKLAMA

Dalším případem je uzavření smlouvy o revolvingu. Spotřebitel si myslí, že podepisuje smlouvu na jednorázovou půjčku, přitom podepisuje smlouvu o obnovení úvěru. Pokud tedy splatí dlužník první půjčku, automaticky mu začne běžet nová půjčka, ale za mnohem méně výhodných podmínek. Pokud spotřebitel tento úvěr nesplácí, musí navíc platit vysoké sankce.

Smlouva o zprostředkování je dalším typem velmi rozšířeného podvodu. Nebankovní instituce spotřebiteli slíbí půjčení požadované částky, ten podepíše smlouvu a zaplatí za poskytnutí úvěru. Bohužel spotřebitel většinou netuší, že podepisuje pouze smlouvu o zprostředkování, ve které se společnost zavazuje, že prověří, zda by spotřebitel měl na půjčku nárok, ale sama společnost úvěry často neposkytuje.

Další a velmi používanou nekalou praktikou jsou rozhodčí doložky. Ty uvádí, že v případě sporu s nebankovní institucí se dlužník nemůže obrátit na soud, ale musí se obrátit na rozhodce, který je uveden ve smlouvě a kterého vybral nebankovní poskytovatel. Bohužel velmi často dochází k tomu, že rozhodce je nějakým způsobem na tohoto poskytovatele napojen, a proto rozhodne v neprospěch spotřebitele. Toto napojení se bohužel velmi těžko prokazuje, proto jediným řešením je smlouvu, která obsahuje rozhodčí doložku, nepodepisovat.