Nemáte úspory 323 tis. Kč? Jste podprůměrní!

Finanční majetek domácností čítá podle České národní banky 3 406 mld. Kč[1]. To při počtu 10 535 811 obyvatel znamená, že průměrný občan drží finanční majetek v objemu přesahujícím 323 tis. Kč. Jak to ale tak se statistikami bývá, lidí s podprůměrným finančním majetkem je výrazně více než lidí s nadprůměrným.

Naprostá většina finančního majetku domácností leží na vkladech – u bank, u stavebních spořitelen, u družstevních záložen. Smutné je, že odhadem rovných 17 % finančního majetku odpočívá na netermínovaných vkladech a dalších 8 % drží domácnosti v hotovosti. Tam nejsou zhodnocovány, ale naopak podléhají vlivu inflace.

Likvidní rezerva

Jednotlivec má tak na netermínovaném vkladu a v hotovosti dohromady v průměru odhadem 82 759 Kč. To při průměrné hrubé mzdě 23 144 Kč[2] (čistá mzda 17 903 Kč) odpovídá likvidním rezervám ve výši 4,62násobku příjmu mzdy, tedy teoretickému optimu 3 až 6 měsíčnímu příjmu. Pokud ale vezmeme v úvahu čtyřčlennou domácnost, její likvidní rezerva bude činit v průměru 331 036 Kč[3]. Příjem takové domácnosti bude 37 740 Kč[4]. Likvidní rezerva tak stačí na vykrytí výpadku příjmu na 8,77 měsíce, což je příliš mnoho z pohledu efektivity uložení prostředků.

Graf: Odhad rozložení finančního majetku domácností

Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČNB, AČSS

Životní pojištění

Při počtu uzavíraných smluv rezervotvorných životních pojištění je smutné, že na jednoho člověka připadá v průměru 24 187,79 Kč. Nejčastěji finančním zprostředkovatelem odargumentovaná částka spoření čítá 1000 Kč měsíčně. V průměru tak leží u životních pojišťoven 2 roční platby na obyvatele České republiky. Pravda, počítáno včetně dětí… ale zároveň včetně vkladů na jednorázová pojištění. Hold provize musí být nejdříve zaplaceny, pak se teprve začíná spořit.

Stavební spoření

Stavební spoření bývalo terno. Dnes z něj zbývá jen skořápka bez dlouhodobé vidiny státního příspěvku. Vláda může kdykoli příspěvek snížit či zrušit i u stávajících smluv a navíc připravuje další změnu – povinně dokládat účel, na nějž byl státní příspěvek využit. Prokazovat se bude stejně jako u úvěrů od stavebních spořitelen. Není tak divu, že se v prvním pololetí klientské vklady u stavebních spořitelen smrskly ze 430,12 mld. Kč na konci loňského roku na 425,69 mld. Kč[5] v polovině letošního roku.

Penzijní připojištění

Podle statistik České národní banky leželo na účtech penzijních fondů ke konci března 219,105 mld. Kč. To víceméně odpovídá 225,425 mld. Kč uváděných Asociací penzijních fondů ČR ke konci 1. pololetí. Na penzijním připojištění mají obyvatelé České republiky uloženo řádově 6 % finančních úspor.

Společně daňovými poplatníky dotované spořicí produkty – penzijní připojištění a stavební spoření – dosahuje 19 % všech finančních úspor domácností. Připočteme-li navíc kontroversní rezervotvorné životní pojistky, dostáváme se k podílu státem podporovaných produktů přes 26 %. Více než čtvrtinu finančních aktiv tak lidé mají uloženu v produktech, o nichž jim stát říká, že jsou dobré.

Tabulka: Rozložení finančních aktiv

Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČNB, AČSS

Podílové fondy a akcie

Statistiky ČNB hovoří o investičních fondech, pod nimiž se schovávají též klasické otevřené podílové fondy. Národní banka uvádí objem prostředků domácností v investičních fondech 176,464 Kč, což je méně, než kolik lze vyčíst ze statistik AKAT ČR uvádějících 243,928 mld. Kč[6]. Rozdíl je dán pravděpodobně především skutečností, že objem majetku ve správě investičních společností je vykazován bez ohledu na to, zda se jedná o prostředky domácností či nikoli. Do podílových fondů mohou investovat i právnické osoby, nerezidenti a další, kteří se vymykají statistice domácností ČNB.

Statistiky ČNB uvádějí poměrně silný podíl nekótovaných akcií v portfoliích domácností – rovných 9 %. Takto vysoký podíl neobchodovaných akcií je zřejmě stále pozůstatkem kupónové privatizace. Akcie, které jsou obchodovány na burzách, jsou zastoupeny v majetku domácností jen ze 2 %.

Co statistika nepobrala aneb Jsme bohatší

Statistika České národní banky se zabývá pouze finančními aktivy. Nesleduje kupříkladu investice do nemovitostí, které mohou představovat poměrně významnou položku v portfoliích domácností.

V poslední době stále více lidí investuje do zlata. Přestože přehled ČNB obsahuje kolonku „Investiční zlato“, zůstává tato prázdná. Přesto se sejfy a šuplíky s domácím pokladem plní. Dokládá to i rychlost, s jakou byla vyprodána poslední emise zlatých pamětních mincí – Gotický most v Písku.