Oživení finančního sektoru hodně závisí na cenách komodit

Chtěli jsme vědět, co si myslí o současné situaci, a jak vidí budoucnost akciových trhů ti, kteří přichází s investováním a investory denně do kontaktu. Na naše otázky odpověděli pánové Marek Hatlapatka, hlavní analytik společnosti Cyrrus, David Brzek, analytik společnosti Fio a Petr Kalina, portfolio manažer společnosti RSJ Invest.

Sice je to už trochu otřepaná otázka, ale jak vidíte současnou situaci na akciových trzích a zejména jaký předpokládáte vývoj v nejbližší budoucnosti?

Marek Hatlapatka: Současnou náladu  na trzích lze přirovnat k situaci, kdy má řidič (=investor) zároveň nohu na plynu (=využít atraktivního ocenění trhů) a na brzdě (=přijdou další negativní zprávy?). Všechny zraky investorů se nyní upírají k výsledkové sezóně, z níž jsme ukrojili první dny. Jedním z hlavních důvodů poklesů z posledních týdnů byly kromě vysokých cen ropy totiž obavy z toho, že výsledky amerických i evropských firem budou horší než očekávané a vykreslí nám tak pochmurnější obrázek o stavu globálních trhů. V USA doposud reportovala svá kvartální čísla přibližně desetina firem a překvapivě zatím jednoznačně převládají lepší než očekávané výsledky (72% firem z S&P 500, které doposud reportovaly svá čísla za druhý kvartál, pozitivně překvapila). Pokud by tento trend pokračoval, mohli bychom se dočkat pomyslného „uvolnění brzdového pedálu“, v opačném případě nás čeká další vlna poklesů.

David Brzek: Součastnou situaci na trzích charakterizuje asi nejlépe označení „značná nervozita“. Trh je volatilní a investoři velmi citlivě reagují na nové zprávy, a to oběma směry. Hospodářské výsledky amerických firem za 2Q zatím vyznívají spíše příznivě a pro příští dny bych proto očekával mírně pozitivní vývoj. Důležitým faktorem bude předběžný odhad amerického HDP za 2Q, který bude zveřejněn na konci července.

Petr Kalina: Považuji ceny akcií na většině trhů, které sleduji, za podhodnocené. Zejména nyní pokládám za zajímavé trhy Polska, Ukrajiny nebo Ruska, které v uplynulých týdnech korigovaly z důvodu krátkodobého úprku investorů v obavách z vysoké inflace. Nejsem ale optimistický na všechny trhy nebo sektory. Například ani po korekci cen bych si nyní netroufl nakupovat čínský akciový index.

^REKLAMA

Přikláníte se k tvrzení o počátku medvědího trhu, nebo spíše zastáváte názor, že díky dobrým cenám je dnes vhodná doba k nákupům akcií?

Marek Hatlapatka: Nelze zapírat, že situace na trzích není růžová. Jsem ovšem dalek hovořit v této chvíli o medvědím trhu ve smyslu například dalšího dvouletého poklesu cen akcií. Podle mého názoru nás daleko spíše čeká období střídajících se vln optimismu a pesimismu. Na trzích je totiž extrémně mnoho neznámých, počínaje dalšími možnými odpisy bank přes ceny ropy až po vliv cen komodit na inflaci. Tento obrázek se zřejmě ještě minimálně po několik dalších měsíců udrží, což znamená, že trh si v tomto období nevytvoří jednoznačný názor na to, kam se vydat.

David Brzek: Pokud budeme za medvědí trh považovat situaci, kdy trhy jsou o 20% níže než jejich vrchol, tak se v tomto teritoriu již nacházíme. Nepředpokládám však, že se akciové trhy budou na těchto úrovních pohybovat i v druhé polovině roku. Stěžejními faktory pro následující vývoj budou další informace o stavu americké ekonomiky, vývoj cen ropy a situace ve finančním sektoru. V druhé polovině roku předpokládám postupné uklidnění; jak velkou část ztrát se trhům podaří umazat, to bude záležet právě na vývoji výše uvedených faktorů. Přes vyšší rizikovost v krátkodobém horizontu se domnívám, že pro dlouhodobé investory je vhodné aktuální situace využít k akumulaci pozic.

Petr Kalina: Nepovažuji letos za příliš vhodné nakupovat indexové produkty, neboť v uplynulém měsících došlo k významným pohybům cen v sektorech Energy/ Basic Materials a Financials. Vývoj v těchto sektorech je do značné míry protichůdný a tyto sektory mají významnou váhu na indexech. Považuji finanční krizi za téma, jehož vliv na trhy bude v nejbližším období spíše vyprchávat. Pro nejbližší vývoj trhů bude hrát významnou roli vývoj cen ropy a pšenice ve 3. čtvrtletí. Pokud se naplní předpoklad pokračující korekce cen těchto (a dalších) komodit, je pravděpodobné oživení finančního sektoru a dalších sektorů vázaných na spotřebu.

^REKLAMA

Jak dlouho bude podle vás ještě krize trvat, případně které regiony, resp. sektory se z ní dostanou dříve a které jí budou negativně ovlivněny nejvíce?

Marek Hatlapatka: Vysoké ceny ropy, stejně jako výrazné snížení úrokových sazeb v USA a finanční krize se v ekonomikách odrážejí se zpožděním. Naplno by se tyto faktory měly začít projevovat teprve ve druhé polovině letošního roku a proto předpokládám, že právě konec letošního roku je obdobím, kdy může dojít k první výrazné změně současných trendů.

David Brzek: Nepreferuji konkrétně některé regiony, při investicích bych se spíše zaměřil na velké, stabilní společnosti, kterým plynou tržby z celosvětového působení a oslabení poptávky v určitém regionu nebude mít zásadní vliv na jejich hospodaření. Z pohledu sektorů považuji za zajímavé technologické tituly, které si nadále udržují solidní růst ziskovosti. Defenzivnějším prvkem v portfoliu mohou být akcie ze sektoru zdravotní péče, atraktivní budou dle mého názoru nadále energetické
firmy. Opatrnější bych byl u těžařského sektoru a obecně titulů spojených s komoditním trhem.

Petr Kalina:
Při pohledu na globální svět je potřeba rozlišit regiony "s krizí" a "s inflací." Typickými regiony s krizí jsou USA a Velká Británie. Na druhé straně jsou zde silné ekonomiky Číny, Brazílie a post-sovětských zemí, které sice trpí inflací, ale mají dostatek zdrojů k diverzifikaci svých ekonomik a podpoření dalšího ekonomického růstu. U této druhé skupiny zemí nelze hovořit o krizi, ale pouze o zpomalení tempa růstu HDP, resp. zisků firem právě vlivem inflace. Je nasnadě, že bude pokračovat trend uplynulých let – nyní bohaté východní ekonomiky s nízkou životní úrovní se současným zakolísáním globální ekonomiky vypořádají rychleji než vyspělé, západní ekonomiky.

^REKLAMA

Při poklesu akcií je u investorů patrná panika a únik z akcií. Jak jsou na tom v současnosti čeští investoři? Prodávají v nevhodnou dobu, nebo naopak nakupují levně? Je větší zájem o domácí, nebo zahraniční akcie?

Marek Hatlapatka: Současné poklesy mají určité specifikum v tom, že akciové trhy na tzv. emerging markets se drží relativně dobře – tzn. neklesají výrazně více než západní trhy, což jsme mohli pozorovat při minulých korekcích. Na českém trhu je zásadním problémem nedostatečná likvidita. Ta se následně projevuje v extrémních propadech či naopak nárůstem během jediného dne, které způsobí i relativně malý nákupní či prodejní příkaz. Jsem přesvědčený o tom, že většina titulů obchodovaných na pražské burze je fundamentálně zdravá a současné ocenění akcií neodpovídá jejich vnitřní hodnotě. Čeští investoři zatím pochopitelně vyčkávají a do nákupů se příliš nehrnou, nicméně předpokládám, že toto se při prvních náznacích zlepšení globální nálady razantně změní a investoři budou využívat stále velmi solidního růstového potenciálu většiny společností kotovaných na pražské burze.

David Brzek: Čeští investoři bohužel stále nemají dostatek zkušeností a rozhodování v krizových situacích příliš nezvládají. Často se stává, že i dlouhodobí investoři v panice podlehnou negativní náladě a vyprodávají své pozice při krátkodobých propadech. Obecně lze říct, že investoři při propadech preferují spíše české akcie díky subjektivnímu pocitu lepší informovanosti a znalosti daného titulu.

Petr Kalina: Je obtížné na tuto otázku obecně odpovědět. Klienti RSJ Invest obchodující české tituly se snaží chovat kontrariánsky, tedy nakupovat v období propadů a prodávat v období růstu. Samozřejmě ne vždy lze trh dokonale "časovat", je třeba si také uvědomit, že investiční horizont akciových portfolií je okolo 5 let.