Penzijní fondy ze zákona musí připsat nezáporné zhodnocení. Nominální. Porovnáme-li připsané zhodnocení s inflací, dojdeme k jednoznačnému závěru: Dva penzijní fondy z deseti peníze svých klientů znehodnotily a jeden nevydělal ani korunu.
Připsané zhodnocení za rok 2010 se pohybuje v rozmezí od 1,04 % u penzijního fondu ČSOB Progres po 3 % u Allianz penzijního fondu. Pod úrovní loňské míry inflace ve výši 1,5 % skončily penzijní fondy hned dva a třetí ji alespoň dorovnal.
Tabulka 1: Připsané zhodnocení penzijních fondů za rok 2010
|
Penzijní fond |
Připsané zhodnocení za rok 2010 |
Podíl zisku na prostředcích účastníků |
Odhad minimálního připsaného zhodnocení |
Odhad maximálního připisovaného zhodnocení ze zisku penzijního fondu |
|
AEGON PF |
2,11% |
1,40% |
1,19% |
1,33% |
|
Allianz PF |
3,00% |
3,25% |
2,76% |
3,09% |
|
AXA PF |
1,47% |
1,72% |
1,46% |
1,63% |
|
ČSOB PF Progres |
1,04% |
1,09% |
0,93% |
1,03% |
|
ČSOB PF Stabilita |
1,50% |
1,61% |
1,37% |
1,53% |
|
Generali PF |
2,10% |
2,20% |
1,87% |
2,09% |
|
ING PF |
2,14% |
2,16% |
1,83% |
2,05% |
|
PF České pojišťovny |
2,00% |
2,20% |
1,87% |
2,09% |
|
PF České spořitelny |
2,34% |
2,29% |
1,95% |
2,18% |
|
PF Komerční banky |
2,23% |
2,53% |
2,15% |
2,40% |
Poznámka:
Při výpočtu odhadu zhodnocení je použit stav prostředků evidovaných ve prospěch účastníků ke konci roku. Protože byl v průběhu roku příliv prostředků do penzijních fondů kladný, uvedené hodnoty skutečné výsledky lehce podhodnocují – skutečný výsledek je tedy o něco lepší, než vyplývá údajů v tabulce.
Zdroj: Penzijní fondy
Penzijní fondy musí klientům připsat alespoň 85 % zisku. Mohou připsat ale i víc. Dokonce víc, než kolik skutečně vydělaly. Toho využívá zejména Aegon penzijní fond, který zvolil již od svého nástupu na trh strategii „uplácení“ účastníků penzijního připojištění vysokými připsanými výnosy, které neodpovídají výsledkům hospodaření.
Náznak obdobné strategie lze v tabulce pozorovat i u Penzijního fondu České spořitelny, kde se ale může jednat pouze o „statistickou chybu“ při výpočtu.
Zhodnocení penzijních fondů lze hodnotit jako tristní. Hodnocení by bylo ale nespravedlivé. V současných legislativních podmínkách, kdy penzijní fondy musí připisovat nezáporné zhodnocení na roční bázi, a pokud prodělají, nese celé riziko akcionář penzijního fondu, se nelze divit vysoce konzervativní investiční strategii. A tak správci majetku v penzijních fondech zákonodárcem míněných na dlouhodobé spoření investují do krátkodobých finančních nástrojů.
Tabulka 2: Struktura investic penzijních fondů
|
Dluhopisy celkem |
84,34% |
|
Pokladniční poukázky |
0,38% |
|
Akcie |
0,77% |
|
Podílové listy |
3,59% |
|
Nemovitosti pořízené za účelem zhodnocení prostředků PF |
0,79% |
|
Peníze na účtech a termín. vklady |
6,89% |
|
Ostatní |
3,24% |
Zdroj: APF ČR k 1. čtvrtletí 2011
Akcie, které jsou z finančních aktiv zřejmě nejvhodnějším nástrojem dlouhodobých investic, jsou v portfoliích penzijních fondů zastoupeny necelým 1 %. V polovině fondů se přitom nevyskytují vůbec.
Největší podíl zaujímají dluhopisy. U nich penzijní fondy v průběhu „finanční krize“ zkracovaly duraci (průměrnou splatnost), což sice zároveň snižuje možný výnos, ale na druhou stranu chrání před hrozícím růstem úrokových sazeb, které by se negativně promítly do poklesu cen držených dluhopisů.
Penzijní fondy zůstávají výhodné jen díky státnímu příspěvku. Ten si penzijně připojištění sice zaplatí sami na daních, ale tato strana mince zůstává mimo zorné pole daňových poplatníků. Vyplatit se tak může pouze dvěma skupinám lidí: Lidem v předdůchodovém a důchodovém věku a zaměstnancům, kterým na penzijní připojištění přispívá zaměstnavatel.
Penzijní připojištění čekají v brzké době velké změny. První bude oddělení majetku akcionářů penzijních fondů od majetku penzijně připojištěných. To umožní nabízet více penzijních plánů a v rámci nich i rizikovější investice s vyšším potenciálem výnosu. Druhou je změna výše státního příspěvku.
Vyšlo na serveru ČeskéReformy.cz
