Samotné peněžáky přišly o 13 miliard korun, když odlivy explodovaly po prvních signálech o dopadu přecenění některých dluhopisů. Island předvedl hrůzné divadlo, ale navíc zcela zamrzl trh s některými dluhopisy, takže muselo (ze zákona) nastoupit expertní ocenění. Navíc lidé berou peněžáky už hodně jako „průtokáče“, takže údajně se odkupy nezvrhly v paniku, jen zcela ustaly nákupy. Tak či onak – pokles hodnot podílových listů o 2 až 3 % za měsíc – to tu ještě nebylo. Všichni (jsme) všem vždy říkali, že peněžáky neklesají.
Málokdo si uvědomuje, že skutečná finanční krize vypukla až po bankrotu Lehman Brothers, tedy po 15. září. A od té doby se vlastně nepodařilo rozhýbat trhy nejen trhy s dluhopisy, ale mezi bankami vůbec. Stále se banky po očku koukají jedna na druhou a čeká, kdy kolik kostlivců z kterých skříní vypadne. Takové CDS od Lehmanů se na aukci vydražilo jen za 8 % své (původní) hodnoty.
Asi je jasné, jak problémy dluhopisů dopadají zejména na dluhopisové fondy – měsíční ztráta 6 či 7 % jistě investorům nálady nedodá. A to není nic proti 20% poklesům u fondů korporátních dluhopisů. Že tedy odliv přidal na intenzitě – přes 300 milionů korun týdně na 1,2 mld. korun za měsíc, není jistě překvapivé. A „doporučený“ dvouletý horizont? Taky ztráty, a to nemusí být všem dnům konec.
Zatím tomu nejhoršímu zabránil MMF obrovskými půjčkami Maďarsku a Ukrajině. To chrání od nejhoršího i evropské banky, které půjčily do východoevropských zemí o dost víc, než americké do těch slavných sub-prime hypoték.
Nu a smíšené fondy dostávají rány zprava, zleva, takže odliv 2 miliardy korun za měsíc je doslova „zasloužený“ trest. Pohled na dvouciferné roční ztráty by nebyl tak hrozný, ale u 50% propadu jde už o infarkt.
REKLAMA
Nu a akciové fondy? Pouhých 300 milionů korun je až překvapivě málo, zejména když i ze zajištěných fondů odešlo 200 milionů korun.
O akciích můžeme meditovat hodiny a hodiny, ale co je to proti realitě? Zatímco černý týden se protáhl do ještě černějšího pondělka a prohloubil roční pokles S&P na 46 % (pražský PX na 64 %), výročí naší republiky oslavily americké trhy téměř 11% rekordním růstem S&P a druhou největší rally v historii indexu Dow Jones Industrial Average.
Od té doby se korigují ztráty na všech trzích, ale pozor – zatím jsme se dostali jen na úroveň, kde byly indexy kolem 20. října. Pořád ještě ztráty od loňského maxima u S&P přesahuje 38 % a našemu PX ještě chybí skoro 55 % – polovina z toho jde právě na konto posledních šesti neděl.
Optimismus je tedy ještě předčasný, hysterie se může vrátit – ale: na trzích se ve skutečnosti obchoduje s nějakou, řekněme, tisícinou akcií, které jsou na volném trhu – ty ostatní jsou v portfoliích lidí, fondů, institucí jako dlouhodobé investice. V aktuálním obchodování také operují zcela „svérázní“ tradeři, kteří vůbec nehledí na fundament titulových firem, jen tipují (spekulují) tak, aby krátkodobě (tedy v rozměrech hodin) zkusili štěstí. Nic proti těmto daytraderům, ale zkrátka nedávají směrodatné ocenění neboli fair value.
REKLAMA
Možná někdo zaregistroval „růst“ akcií Volkswagen minulý týden, když vylétly z 200 eur až na 1000 eur. Taková blbost, že? Jestli Porsche ovládne VW, fajn, ale v reálu aut se nic nezmění. Co to tedy bylo? Jen shortaři, kteří spekulovali na pokles (jako všech automobilek, jimž jde z tlustých do tenkých a omezují výrobu) tzv. prodejem nakrátko (tedy prodejem akcií, které ve skutečnosti nevlastní: mají je půjčené a musí je vrátit) museli kupovat za každou cenu a na trhu nebyla nabídka. Klasický příklad toho, jak aktuální obchodování nic nevypovídá o realitě.
Standardní (zejm. socialistické) konspirační teorie dokonce tvrdí, že korekce jsou „uměle vyvolávány“, aby velcí hráči mohli levně skupovat akcie od chudáků, kterým nevydrží nervy. Ono ostatně na každém šprochu pravdy trochu, že? – protože klasickým snem každého investora je levně koupit a draze prodat… Jen ty nervy máme různé.
A kam že ti Češi strkají peníze? To je jasné – do bank, jen za tři čtvrtletí jich tam přibylo přes 100 miliard korun, z toho 88 na netermínovaných účtech. Běžňák tedy vítězí na celé čáře. A v bankách už sušíme a znehodnocujeme úžasnou sumu 1,3 bilionu korun. Bankám praskají trezory v pantech, ale přesto nechtějí půjčovat, jen do ČNB. Takhle že vypadá krize? No zaplať Pámbů…
