Spořící účet… vyplatí se ještě?

Pryč jsou doby, kdy se banky předháněly o klienty a přeplácely se mezi sebou úrokovými sazbami. 3,5% úrok, který se stal tahákem několika bank, dnes na trhu již nenajdete, pokud chcete mít prostředky rychle dostupné a bez podmínek milionových vkladů. Úrokové sazby klesly.

Proti úrokovým sazbám kráčí inflace. Zatímco v loňském roce dosáhla 6,3 %, čímž i 3,5% úrokové zhodnocení přineslo znehodnocení ve výši 2,8 %, aktuální úrokové sazby dosahující u lepších spořících účtů nejčastěji 2,5 % přináší se současnou mírou inflace ve výši 3,1 % znehodnocení jen 0,6 %. V současnosti je tedy spoření statisticky výhodnější než v loňském roce.

Míru inflace nelze ale přeceňovat. Její dopad závisí do značné míry na účelu, pro který je spoření využito. Byly-li prostředky uloženy např. s cílem pořízení vlastního bydlení nebo automobilu, došlo k jejich reálnému zhodnocení – ceny bytů i automobilů klesly. (I v tomto ohledu může dojít ke statistickému zkreslení. Pokud chtěl klient kupovat konkrétní byt a jeho koupi odložil, nemusel majitel bytu cenu snížit, ale mohl ji i navýšit…)

Spořící účty mají konkurenci např. ve fondech peněžního trhu. Ty jsou považovány za poměrně bezpečné a měly by přinášet vyšší zhodnocení. Jejich nevýhodou oproti spořícím účtům je přeci jen jistá volatilita (kolísavost) výnosů, která se projevila v nedávné době u Sporoinvestu České spořitelny po islandských potížích.

Spořící účty v bankách

Banky ke svým spořícím účtům přistupují rozdílně. Některé se snaží klienty přitáhnout a udržet pomocí zajímavé úrokové sazby jejich vklady, jiné, podle podmínek a úrokových sazeb, se tváří, jako by spořící účet nabízely jen z povinnosti. U naprosté většiny bank je navíc podmínkou vlastnictví běžného účtu v bance, kde má být veden i spořící účet. Poradce tak má ve svých doporučeních poměrně svázané ruce.

Tabulka: Úrokové sazby spořících účtů

Zdroj:
Informační materiály bank

Podmínku uzavření běžného účtu si neklade např. ING, LBBW Bank, mBank či GE Money Bank. GE Money Bank „své“ klienty jen zvýhodňuje a nabízí jim úrokovou sazbu 3 %. Zůstatek na účtu musí navíc dosahovat alespoň 40 tis. Kč, jinak je úročen 0,1 %.

Pásmové úročení podle výše vkladu využívá většina bank. Zajímavostí je v tomto směru Spořicí konto Komerční banky, která nabízí úrok 2,5 % do zůstatku 50 tis. Kč, při vyšším je vklad úročen jen 0,1 %. Má ale i druhé Top Spořicí konto, na němž jsou prostředky zhodnocovány klasickým pásmovým úročením.

V tomto směru stojí za pozornost ještě Raiffeisenbank s eKontem Plus, které nabízí rostoucí úročení při vyšším vkladu, ale jakmile přesáhne zůstatek hranici 50 mil. Kč, spadne úročení na 0,1 %. Ale ruku na srdce, kdo by chtěl nechat ležet takovou částku ladem na spořícím účtu?

Klasický spořící účet nenaleznete u České spořitelny. Její Šikovné spoření a Šikovné spoření Plus se vyznačuje jednou podivuhodnou zvláštností. Je stanoven minimální a maximální měsíční vklad, a pokud je toto pásmo porušeno, v daném měsíci se zůstatek neúročí. Pásmo je stanoveno od 300 Kč do 5 tis. Kč měsíčně pro základní variantu a od 5 tis. Kč do 20 tis. Kč měsíčně pro „Plus“ variantu.

Neobvyklá je varianta eMax Plus od mBank, u něhož je nezpoplatněn pouze první výběr/převod prostředků z účtu v měsíci a za každý další se platí nadstandardní poplatek 150 Kč.

Naprostá většina bank nabízí spořící účty bez výpovědní lhůty. Není tomu tak ale u všech bank. Kupříkladu v ČSOB je nejkratší výpověď 7 dní, v Poštovní spořitelně dokonce 1 měsíc. I bez výpovědní lhůty je nutno počítat s určitým časem na připsání prostředků na běžný účet – ten se pohybuje od několika sekund v případě, že jsou spořící i běžný účet vedeny u stejné banky a ovládány přes kanál přímého bankovnictví, po 2 až 3 dny v případě pozdního podání pokynu k převodu do jiné banky.

Má smysl se spořícími účty zabývat?

Spořící účty pro finančního poradce nepředstavují provizi… a když, tak jen výjimečně a poměrně nízkou. Přesto jejich vhodným doporučením mohou jen získat – klientovu spokojenost, ale i snazší dosažení klientova cíle. Klient, který se naučí odkládat prostředky na spořící účet, je v unáhlené potřebě něco si pořídit spíše neutratí, než kdyby ležely ladem na běžném účtu.