Základy osobních financí: Finanční a jiné rezervy

Podle zveřejňovaných zpráv nezačínají mít s příchodem sychravého hospodářského podzimu problémy s hospodařením pouze domácnosti, problémy mají i obce, města, kraje i stát. Právě dnes se ukazuje, jak se učebnicová zásada odkládání části příjmů stranou a vytváření rezerv uplatňuje v praxi a nakolik se zásadami finanční moudrosti řídí rozpočty a každodenní hospodářský život.

Až se zima zeptá, co jsi dělal  v létě

V přírodě existuje cyklus čtyřech ročních období. Na jaře všechno pučí a zelená se, přicházející léto díky teplu umožňuje skotačení, nastupující podzimní vítr ze strnišť doprovázený zbytky babího léta varuje před příchodem studené zimy.

Možná by se dalo říci, že pro toho, kdo léto proskotačil a nevytvořil si dostatečné rezervy, bude přežití v sychravém podzimu a studené zimě těžkou zkouškou. Nejenom zastupitelé mnohých obcí a měst dnes musí konstatovat, že "v současné době není možno se stavbou započít z naprostého nedostatku finančních prostředků, je především potřeba dokončit díla rozestavěná." Ovšem i rozestavěná díla jsou pod tlakem sychravého hospodářského podzimu utlumována a plánované stavby jsou odkládány nejenom městy, obcemi či kraji a státem, ale i domácnostmi a podniky.

Při troše zamyšlení by se v případě rodinného i jiného rozpočtu ukázalo, že některé výdaje z rozpočtů byly v dobách hospodářského léta, kdy vládlo slunce a pěkné počasí, učiněny zbytečně a cenné zdroje byly nenávratně proplýtvány. Takové napnuté hospodaření možná připomíná filozofii žití "od výplaty k výplatě" nebo i „od výplaty ke splátce dluhu“.

Nevytváření rezerv lze vždy zdůvodnit, třeba slovy "Když my žijeme od výplaty k výplatě. Kde bychom na rezervu vzali?" Zastupitelé obce mohou konstatovat „Co bychom si nepůjčili, když nám banka dává tak výhodný úvěr, staré škaredé nahradíme novým a pěkným!“

^REKLAMA

V dobách letní pohody tak mohl třeba některý rodinný rozpočet profinancovat pořízení auta, které bylo zbytečně luxusní, drahé a náročné na provoz. Podobně obecní rozpočet snadno financoval stavbu kulturního domu, i když by stávající kulturní dům potřebám obce plně postačoval. Stejně tak státní rozpočet zvládl financovat studie proveditelnosti projektů, které byly zbytečné od počátku. Z pohledu nastupujícího hospodářského podzimu a zimy budou mít podstatně větší problémy ty rozpočty, jejichž tvůrci podlehli kouzlu života na dluh a na financování mnohých, z pohledu dětského egostavu úžasných, projektů.

Informace o předlužení domácností, problémy s dluhy na kreditních kartách a souvisejících dopadech, které dnes z vyspělých ekonomik přicházejí, ukazují, že lidé v konzumní společnosti jaksi zapomínají na některé rady, které dříve předávaly rodiče svým dětem. 

Finanční rezerva jako polštář pro klidný spánek

Je pravděpodobné, že člověk, který prožil období nedostatku, bude v dobách dostatku již z principu část čehokoliv odkládat stranou a řídit se zásadami, které s ohledem na aktuální situaci již nemusí být platné. Lidé, kteří prožili období nedostatku budou pravděpodobně svým dětem vštěpovat životní moudra typu "když něco chceš koupit, nejprve se zeptej, zda to skutečně potřebuješ k životu" nebo třeba "kdo nemá osla, nemusí se starat o seno".

Děti vyrůstající v podmínkách konzumní společnosti, nemající bezprostřední zkušenost s nedostatkem a nutností vytvářet rezervy, pak pravděpodobně mnohá moudra racionálně vytěsní a zapomenou na ně. Děti vyrostlé v dostatku nechápou, proč jejich rodičové chtějí mnohé nepotřebné věci schovávat, když lze jednoduše jít do obchodu a za relativně málo peněz koupit věc novou, nespatřují nutnost vytvářet a mít rezervy, žijí moderně ve víru konzumního stylu života s pomocí chytrých půjček svůj sen života na dluh.

^REKLAMA

V době blahobytu a prosperity se tak snadno zapomíná nejenom na principy, které skutečně zastaraly, ale i na zásady, které jsou platné i za nových podmínek. Rada typu "mysli na zadní kolečka a odkládej desetinu svého příjmu stranou", popřípadě rada "měj finanční rezervu na horší časy", by mohla mezi tyto principy patřit.

Soudobá hospodářská praxe bohužel ukazuje, že vytváření finančních a jiných rezerv v praxi a každodenním životě selhává. Existují jistě i hospodáři a tvůrci rozpočtů, kteří se v době parného hospodářského léta na zadní kolečka mysleli a rezervy vytvářeli. Díky finančnímu polštáři je v nadcházejícím útlumu pravděpodobně čeká klidný spánek a čerpání sil pro budoucí období jara. Příchod sychravého podzimu je pro ně sice nemilý, ale situace není pro ně tak kritická, aby se dostávali na titulní stránky novin.

Finanční rezerva z pohledu osobních financí

Dnešní doba mnohým dává životní lekci, že zvládnutí finanční stránky života s rozumnou tvorbou rezerv souviselo, souvisí a souviset bude. V průběhu času mohou kohokoliv potkat situace, které nelze očekávat a plánovat a které představují nečekané finanční výdaje a nároky.

Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Člověka snadno může potkat nějaké neštěstí v podobě ztráty zaměstnání, rozvodu, nemoci, nebo nutnosti opustit místo svého bydliště a přestěhovat se. Mnohé takové situace mohou nečekaně a náhle ovlivnit výši příjmů i výdajů, z pohledu hospodaření lze pak sklouznout do dluhové pasti či pasti neschopnosti splácet své splatné finanční závazky. V takové situaci již nezbývá nic jiného, jako nutnost razantních změn rozpočtu třeba v podobě bolestivých škrtů nebo přijetí i špatně placeného přivýdělku.

^REKLAMA

Princip č. 1: Deset procent příjmu stranou, jako finanční polštář pro deštivé dny

Jednoduchá rada pro vytvoření finanční rezervy, která je použitelná obecně říká, že z každého příjmu by měla být odložena stranou jedna desetina. Deset procent příjmu stranou znamená, že s příjmem 15 000 korun měsíčně je odloženo 1 500 korun stranou. Ročně tak může být vytvořena rezerva 18 tisíc korun, která může být dobře nápomocna právě při nečekané události, jako je ztráta zaměstnání.

Princip č. 2:
Finanční polštář musí být po ruce, peníze musí být dostupné (likvidní)

Finanční rezerva musí být snadno dostupná, protože nečekaná událost může nastat náhle, bez varování. Ztratí-li člověk zaměstnání, potřebuje mít svou rezervu rychle k dispozici, protože složenky a splátky hypotéky nepočkají. Je nemoudré nechat finanční rezervu zahálet na neúročeném běžném účtu, ale uložit tyto peníze tak, aby byly rychle dostupné (likvidní), pokud možno přinášely alespoň nějaký výnos (úrok) a způsob uložení nepředstavoval zásadní riziko jejich ztráty.

Vhodným způsobem uložení finanční rezervy jsou dnes spořící účty, které jsou mnoha bankami vedeny bez poplatků. Obvykle pohotově dostupné peníze na spořících účtech jsou úročeny úrokovou sazbou podle aktuálního sazebníku vydávaného příslušnou bankou. Je výhodně volit bezpoplatkový spořící účet, kde banka dlouhodobě drží úrokovou sazbu ve výši v aktuální situaci srovnatelnou s nabídkami jiných bank.

V některých dobách může být rovněž výhodně ukládat finanční rezervy do fondů peněžního trhu. Zde lze někdy získat vyšší výnosy než je zhodnocení v podobě úroků ze spořícího účtu, vklad ovšem není pojištěn institucemi pojištění bankovních vkladů, což znamená relativně větší riziko. I zde je nutné zvažovat poplatky a likviditu.

Které principy tvorby finančních a jiných rezerv uznáváte vy? Jaké principy vytváření rezerv by měl svým klientům vštěpovat finanční poradce? Podělte se s námi o své zkušenosti.