Zlato sice v poslední době vyvolává nejvíce diskusí pravděpodobně mezi investory díky růstu cen, ale oni nejsou jediní, kteří se o zvyšující poptávku po zlatě zajímají. Zlato má poměrně výjimečné fyzikální vlastnosti, což mu dává předpoklady k velmi širokému využití od výroby klenotů až po potravinářský průmysl.
Většině lidí při vyslovení slova zlato napadnou šperky a klenoty. Zlato se na výrobu ozdobných předmětů využívá již tisíce let a i dnes se většina vytěženého žlutého kovu využívá v tomto průmyslu. Jeho lesk, žlutá stálá barva, lehká opracovatelnost a kujnost, která umožňuje zlatníkům vymýšlet stále nové tvary, to jsou hlavní devízy zlata jako ideálního kovu pro výrobu šperků. Pomáhá tomu také určitá tradice, která zlatu již dlouhou dobu zabezpečuje status luxusu a hodnoty. Proto se také často používá na různých oceněních a zlatá medaile (nejlépe z olympiády) je samozřejmě pro každého sportovce vrcholem.
Nevýhodou v tomto směru je měkkost kovu a proto se šperky s čistého zlata nevyrábějí. Pevnost a vyšší odolnost tak dodávají zlatu různé jiné kovy, s nimiž tvoří zlato různé slitiny. K výrobě šperků se proto nejčastěji využívá 14 karátové nebo 18 karátové zlato různých fareb. Bílé zlato je složené ze 75 % z čistého zlata a 25 % litiny niklu a zinku. Žluté zlato je složené ze 75 % z čistého zlata a litiny tvořené amalgámem stříbra a mědi (změnou poměru složení těchto dvou kovů je možné dát zlatu různé zbarvení)
Červené zlato se odlišuje od žlutého zlata jen rozdílným poměrem stříbra a mědi a je měkčí. Relativní novinkou je fialové zlato, které je složené 80 % čistého zlata a 20 % litiny jiných kovů, jako je hliník, nebo paládium, je ale zase dosti tvrdé a hůře zpracovatelné a používá se pouze jako doplněk, nebo náhrada kamenů.
Zlato ve financích
Druhým velmi rozšířeným využitím zlata, když se to tak dá říct, je finanční trh. Velmi dlouho bylo zlato ve formě mincí a dukátů používáno jako platidlo. Ještě v poměrně nedávné minulosti plnilo zlato funkci tzv. rezervní měny v systému zlatého standardu, kdy na něj bylo navázáno prakticky všechno oběživo vydávané státy. Centrální banky, nebo také Mezinárodní měnový fond však ještě v současnosti drží ve svých trezorech poměrně velké množství zlata jako rezervní komodity.
V poslední době je zlato stále oblíbenější jako investiční komodita, do níž už neinvestují pouze velcí institucionální investoři, ale také drobní investoři. Do zlata lze investovat buď přímo prostřednictvím slitků, cihel, nebo investičních a pamětních mincí, nebo prostřednictvím různých investičních nástrojů. Ty jsou navázány buď přímo na komoditu, nebo akcie firem, které se zabývají těžbou a zpracováním zlata.
Dalším poměrně významným segmentem, kde se zlato využívá, je elektrotechnický průmysl. I když je celkové množství zlata použitého k těmto účelům poměrně malé, jeho význam v polovodičové a slaboproudé elektrotechnice je dnes zásadní. V tomto odvětví se využije především stabilita zlata a dlouhá životnost, kterou propůjčuje svým výrobkům. Zlato je ideálním vodičem a neoxiduje při žádné teplotě, a je tak zárukou kvality a dlouhé životnosti ve vypínačích, konektorech, pájených spojích apod. Je tak používáno prakticky ve všech moderních elektronických zařízeních a v počítačích (komponenty a kontaktní plochy jsou na spojích elektroliticky potaženy zlatem s malou příměsí niklu nebo kobaltu kvůli odolnosti).
| Fakt, že prakticky každý jazyk, nebo jazyková skupina má pro zlato své vlastní pojmenování, svědčí o tom, že se s ním seznámili lidé v jednotlivých zemích nezávisle na sobě již v počátečních dobách svého vývoje. Zlato (aurum) označované symbolem Au je žlutý kovový prvek s atomovým číslem 79 a atomovou hmotností 196,967. Zlato má celkem 19 izotopů. Má hustotu 19,3 g/cm3, jeho teplota tání je 10 630°C. Jde o dokonalý elektrický vodič. Je odolné vůči vnějším vlivům. Je měkké a kujné. Vzdoruje oxidaci za všech teplot. Rozpouští se v lučavce královské (což je směs 3 dílů kyseliny chlorovodíkové a 1 dílu kyseliny sírové), v roztocích kyanidů a se rtutí při rozpouštění vytváří amalgamy. Pozoruhodnou vlastností zlata je jeho schopnost otěru, tedy rozmělňování se v částice nepatrných rozměrů, které mohou procházet i filtrem. Říkáme pak, že jde o zlato koloidní. K otěru dochází u všech zlatých výrobků a tak na jednu stranu se zlato těží a na druhou se znovu rozptyluje do přírody (Zdroj: 21stoleti.cz). |
|---|
Ústa ani tělo jej nezničí
Zlato jako chemicky inertní nealergické a lehce opracovatelné se využívá také v zubní medicíně. Ať už jde o výplně zubů, můstky, korunky, nebo strojky na úpravu zubů je zlato díky své odolnosti ideálním prvkem. Opět je to však jeho měkkost, která nutí zubaře používat slitiny s různými jinými prvky. Zlato se k dentálním účelům používalo dokonce již před více než tisíci lety.
Kromě zubařů využívá zlato také klasická medicína. V některých lécích se využívá jeho schopnost zvyšovat obranyschopnost organizmu, využívá se v roztocích léčících revmatickou artritidu, pomáhá při léčení plic a hrtanu. Zlato a jeho hmotnost a nealergická povaha se využívá při onemocnění jménem Lagoftalmus, při němž pacienti nejsou schopni úplně uzavřít oční štěrbinu. Do podkoží horního víčka se vkládá implantát, který pak svou hmotností a působením gravitace umožňuje pacientům uzavřít oční štěrbinu.
Radioaktivní izotop zlata se v malých množstvích využívá při léčení některých druhů rakoviny a také při diagnostikování jako kontrastní látka, která se vstříkne do krve. Kromě toho je určité množství zlata využíváno také v chirurgických nástrojích, a přístrojích na podporu života, které se implantují pacientům do těla.
Zlato je velmi oblíbeným materiálem také u leteckých a kosmických inženýrů. V elektrických obvodech se uplatní jeho vodivost. Zlatý film, kterým jsou potaženy vesmírné přístroje (satelity, ale také skafandry a přilby astronautů/kozmonautů), se také používá jako ochrana před infračervenou radiací. Přitom také pomáhá při udržování stálé teploty, protože tmavé části by absorbovaly velké množství horka. Zlato dokonce poslouží jako mazadlo mezi jednotlivými mechanickými částmi, kde se uplatní jeho malá smyková pevnost. Jiná organická maziva by se mohla vypařovat, nebo být poškozena radiací.
Jak již bylo řečeno, zlato je kov velmi dobře kujný, prakticky jde o nejkujnější kov. Z jednoho gramu zlata lze vyrobit folii s plochou metr čtvereční a dokonce lze do jednoho milimetru vměstnat 100 000 nejjemnějších plíšků. Takovéto zlaté lístky se pak velmi často používají jako ochrana a zároveň má estetický význam. Nanášejí se na nekovové předměty, jako je dřevo, nebo kámen a zvláštností je, že při pohledu proti světlu mají zelenou barvu (zlato se používá také v reflexní vrstvě CD). Ze zlata se také dají dělat nitě, které pak plní funkci ozdobných výšivek.
I velmi tenký zlatý film dokáže jakýkoli kov ochránit před korozí. Na kovové předměty se nanáší elektrolytickým vylučováním zlata na daný předmět ponořený v zlaté lázni. I zde má zlato kromě ochranné také funkci estetickou.
|
Zlato velmi dlouho je a pravděpodobně také bude na špici oblíbenosti mezi lidmi. A tento svůj status si díky svým vlastnostem také zaslouží. Že dobývání zlata není žádná procházka růžovým sadem, dokazuje nejhlubší zlatý důl na světě nedaleko Johanesburgu v Jižní Africe. Má hloubku 3 900 metrů (pro porovnání, nejhlubším dolem v ČR je uranový důl v revíru Příbram – Háje s hloubkou 1838 metrů) a délka chodeb přesahuje 800 kilometrů. Důl zaměstnává 5 600 zaměstnanců a cesta z povrchu do hlubin jim může trvat i více než hodinu a půl (a to i přesto, že výtah v hlavní šachtě dosahuje rychlosti 58 kilometrů za hodinu). Teplota horniny v této hloubce dosahuje 60 stupňů, vzduch je horký 55 stupňů Celsia. Větrací systém, který ochlazuje vzduch na přijatelných 28 stupňů, vytváří v tunelech silný průvan, který hravě sfoukne člověka s hmotností nižší než 60 kilogramů. Za sekundu systém vyfoukne 900 metrů kubických vzduchu. Chladící zařízení mají výkon jako 120 000 domácích lednic a jsou schopny vyrobit 16 000 tun ledu denně. Důl je součástí ložiska Witwatersrand Basin, z něhož bylo vytěženo asi 40 % všeho vytěženého zlata na světě. Zlato zde bylo objeveno v roce 1886 a v dolu se začalo těžit v roce 1962. Produkce v posledních letech klesá (ještě v roce 2006 roční produkce dolu překračovala 470 000 uncí zlata), také kvůli zvětšování hloubky dolu. Zvýšený počet smrtelných nehod způsobených zvýšenou seizmickou aktivitou totiž přinutil majitele dolu několikrát těžbu úplně zastavit a nakonec také změnit systém těžby v závislosti na bezpečí. Důl tak přišel o pověst jednoho z nejbezpečnějších zlatých dolů v Jižní Africe. |
|---|
Překvapivé je využití zlata v potravinářském průmyslu, zlato má také své číslo E – 175. Většinou se ale používá spíše jako dekorace ve formě lístků, nebo prášku. Praktický význam co se týče chuti nemá, ale zejména v Asii se v minulosti věřilo, že zlato blahodárně působí na zdraví člověka.
Ve sklářském průmyslu se zlato uplatnilo při výrobě známého a drahého červeného rubínu, červeného skla taveného zlatem. Může být také použito ve skle letadel (tak tenké, že je průsvitné), kde funguje jako odmrazovač oken. Ve fotografickém průmyslu se používá při barevné úpravě některých tónů barev.
V poslední době se uvažuje o využití zlata také v nanotechnologiích, kde by mohlo nahradit uhlík jako spolehlivější materiál se specifičtějším využitím. Již dnes se začíná s využíváním nanočástic zlata v kosmetickém průmyslu.
I když tomu asi ochránci životního prostředí nebudou věřit (požívání kyanidu sodného při získávání zlata z vytěžené rudy leží v žaludku nejen zarytým ochráncům přírody), o zlatě se spekuluje také v souvislosti s ochranou životního prostředí. Zejména v oblasti čištění vod, omezování znečišťování z dieselových motorů a pod.
