Do II. pilíře není třeba spořit 35 let!

Autorka zaměnila minimální dobu pojištění v prvním pilíři za minimální dobu spoření ve druhém pilíři a čtenáře tím uvedla v omyl. Mezi pojištěním v I. pilíři a spořením ve II. pilíři je zásadní rozdíl, protože, jak uvádíme výše, u II. pilíře doba spoření není nijak časově vymezena

Možnost čerpat prostředky, respektive důchod z II. pilíře vznikne vždy současně se vznikem nároku na starobní penzi z I. pilíře (státní průběžný systém). Minimální pojištěná doba 25, resp. 35 let souvisí s I. pilířem a počítá se právě podle doby účasti v I. pilíři, a nikoliv podle doby spoření do dobrovolného II. pilíře. Tato doba spoření může být podstatně kratší, než je doba účasti v I. pilíři.

„Na nepravdivé informace jsme neprodleně upozornili jak autorku, tak i redakci deníku METRO, nedočkali jsme se však žádné reakce,“ konstatuje Petr Šafránek, generální sekretář AFIZ, a dodává: „Rovněž Ministerstvo financí vydalo okamžitě své stanovisko, bohužel po internetu se stále šíří původní nepravdivý článek Markéty Šichtařové.“

Stanovisko MF z 22. 2. 2013:

„Markéta Šichtařová ve svém komentáři „Jak se nechat oškubat“ ze dne 22. 2. 2013 použila hrubě zavádějící informaci o důchodové reformě. Poukazuje totiž na eventuelní situaci, kdy účastník dovrší důchodového věku, ale nesplní podmínku minimální povinné délky pojištění (tj. neodpracuje minimální počet let). V takové situaci občanovi skutečně nevzniká nárok na výplatu státního důchodu. Ministerstvo financí se však ohrazuje proti tvrzení autorky, že účastníci, kteří se rozhodnou vstoupit do II. pilíře, budou v případě nesplnění minimální délky pojištění vystaveni situaci, kdy „budou v důchodu, jejich peníze však budou uzamčeny ve fondu a státní důchod budou mít vlivem účasti ve II. pilíři snížený…“ Naznačuje přitom, že vstup do II. pilíře je z tohoto důvodu nevýhodný. Opak je pravdou: Nárok na výplatu z druhého pilíře je vázán na první pilíř – vzniká po vzniku nároku na výplatu státního důchodu. K situaci, která je popsána v článku (čerpání státního důchodu bez nároku na důchod z druhého pilíře) tedy vůbec nemůže dojít. Nejhorší možný scénář je, že občan nesplní podmínky nároku na starobní důchod od státu, nicméně i v této situaci se účast ve II. pilíři jeví jako výhodná. Účastník, který vstoupí do reformy, by totiž stejně jako v současnosti nedostal státní důchod, a nemohl tedy čerpat ani důchod z druhého pilíře, nicméně stále platí, že prostředky na účtu ve druhém pilíři jsou předmětem dědictví. Pokud však podmínky výplaty důchodu nesplní občan, který do reformy nevstoupí, nedostane nic on, ani jeho dědicové.“

Ondřej Jakob, tiskový mluvčí Ministerstva financí

^REKLAMA

Modelový příklad:

Muž, narozen 1965, v I. pilíři účasten nepřetržitě od 1990, do II. pilíře vstoupil 2013

Podle článku Markéty Šichtařové:

Nárok na starobní důchod z I. pilíře vznikne tomuto muži v roce 2030, ovšem nárok na důchod z II. pilíře mu vznikne až v roce 2048 resp. nevznikne mu nikdy, protože odchodem do starobního důchodu přestane dotyčný spořit do II. pilíře, doba spoření tak bude jen 17 let, zatímco podle Markéty Šichtařové je třeba spořit 35 let.

Skutečnost (podle platné legislativy):

^REKLAMA

V roce 2030 vznikne tomuto muži nárok na starobní důchod z I. pilíře a současně i nárok z II. pilíře (plnění z pojištění důchodu od pojišťovny, které si koupí za částku vybranou z II. pilíře). Dotyčný muž totiž splní v roce 2030 obě podmínky – bude mu 65 let a v I. pilíři bude účasten 40 let, tedy více jak požadovaných 35 let. To, že do II. pilíře spořil pouze 17 let, není pro vznik nároku vůbec rozhodující. 

Poznámka: Pokud by ovšem dotyčný muž v roce 2030 nesplnil dobu účasti v I. pilíři minimálně 35 let (třeba z důvodů delšího studia nebo dlouhodobé nezaměstnanosti), pak přestože by dosáhl důchodového věku 65 let, nevznikl by mu nárok ani na starobní důchod z I. pilíře ani by mu nevznikla možnost čerpat prostředky z II. pilíře, což může představovat reálný problém u části populace.