CZK/€ 25.330 +0,16%

CZK/$ 24.057 +0,45%

CZK/£ 30.413 +0,26%

CZK/CHF 27.245 +0,62%

Zkrachuje americká ekonomika? Čína se bojí!

 


 

Čínská vláda žádá záruky za americký státní dluh, který financuje. A nejedná se o malou částku – čínští investoři vlastní dluhopisy v objemu 696 mld. USD. Americká vláda ale nemá moc na výběr. bude potřebovat financovat další dluhy. „Záchranné balíčky“ v objemu 787 mld. USD by měly získat potřebné finance právě z emise dluhopisů. A kdo je koupí?

Čína je aktuálně největším věřitelem Spojených států.

Graf 1: Struktura financování státního dluhu USA z listopadu 2008

Zdroj:
Wikipedia.org

REKLAMA

Se záchrannými balíčky Spojených států je spojen i deficit federálního rozpočtu. Schodek ve výši 12,5 % amerického HDP, který by měla vygenerovat americká vláda pouze během jediného roku, si lze jen obtížně představit. Stejně tak jako 1,75 bilionů USD, které představuje. Jen pro srovnání: Aktuální zadlužení Spojených států se pohybuje kolem 10 bilionů USD. Za letošní rok by tak mělo vzrůst téměř o 20 %!

Není se tedy co divit čínským obavám o bezpečnost amerických dluhopisů. Na druhou stranu je celkové zadlužení USA v poměru k HDP jen o něco málo vyšší než zadlužení Evropské unie. Bezprostřední nebezpečí státního bankrotu by tedy hrozit nemělo.

CIA uvádí ve svém Factbooku údaj odhadu za rok 2007 dluh ve výši 60,8 % HDP; proč u většiny ostatních zemí uvádí již odhad za rok 2008 a v případě USA nikoli, se můžeme jen dohadovat… Na stránkách Wikipedie je státní dluh USA uváděn za rok 2007 ve výši 9,008 bil. USD, což odpovídá 65,5 % HDP, a odhad pro rok 2008 ve výši 10,7 bil. USD, resp. 74,6 % HDP.

Navzdory rostoucímu zadlužení ale úroková míra amerických státních dluhopisů a pokladničních poukázek klesá spolu s klesajícími úrokovými sazbami FEDu. Zatímco 28. února 2008 bylo podle TreasuryDirect.gov průměrné úrokové zatížení amerického dluhu 4,683 %, o rok později, 28. února 2009, činilo jen 3,711 % (bez zahrnutí inflačně indexovaných dluhopisů).

Nízké úrokové sazby amerických vládních dluhopisů potvrzují též aktuální data ze serveru Bloomberg.com, kdy jsou kupříkladu 3měsíční pokladniční poukázky obchodovány s aktuálním ročním výnosem 0,19 % a 30leté dluhopisy s výnosem 3,67 %.

Graf 2: Výnosová křivka amerických státních dluhopisů

Zdroj: Bloomberg.com

REKLAMA

Jenom pro srovnání: Britské státní dluhopisy se obchodují s výnosem 0,67 % (3měsíční) a 3,94 % (30leté), japonské s výnosem 0,26 % (3měsíční) a 1,98 % (30leté), německé s výnosem 0,65 % (3měsíční) a 3,92 % (30leté). Americké tedy nevynikají, nejsou oceněny zvýšeným rizikem ani měnovým ani kreditním. Kupříkladu brazilské 3měsíční vládní dluhové cenné papíry jsou jiná káva – obchodují se s aktuálním ročním výnosem 10,71 %.

Současná úroveň amerického státního dluhu není v relativních číslech tak vysoká, aby mohla vzbuzovat obavy. O něco více znepokojující je ale rychlost růstu dluhu.

Do počátku 80. let 20. století docházelo k relativnímu snižování výše zadlužení Spojených států vůči HDP, přestože absolutní výše dluhu nepatrně rostla. Snižovalo se tak zadlužení vzniklé během 2. světové války. V 80. letech ale došlo k obratu a růst dluhů nabral na síle.

Graf 3: Vývoj amerického federálního dluhu

Zdroj: Wikipedia.org

V letošním roce by mělo dojít k dalšímu dramatickému navýšení federálního dluhu díky schváleným záchranným balíčkům. Pokud by se navíc recese americké ekonomiky ukázala ve větší než očekávané síle, znamenalo by to hlubší deficit než plánovaných 12,5 % HDP – a o to větší přírůstek k aktuálnímu americkému dluhu. Vzhledem k pravidelnému zhoršování předpovědí analytiků je hlubší než očekávaná recese poměrně pravděpodobná.

REKLAMA

Křivka vývoje objemu dluhu americké ekonomiky se začíná stále věrohodněji podobat křivce růstu cen akcií nebo nemovitostí – před splasknutím cenové bubliny. Z tohoto úhlu pohledu se nelze čínským představitelům divit, že žádají po americké vládě záruky. Vždyť zatímco při splasknutí cenové bubliny dochází „pouze“ k poklesu cen, splasknutí úvěrové „bubliny“ bývá nejčastěji řešeno státním bankrotem.

Rizikem je i hrozící další růst zadlužení související s případnými dalšími sanacemi bank. Evropská komise odhadla ztráty evropských bank na dvojnásobek evropského HDP, což je výrazně více, než jaké jsou odhady ztrát amerických bank. Podle analýzy Jana Dvořáka "Krachuje evropské bankovnictví?" na webu Pro-investory.cz, je důvodem mírnější ocenění ztrát v USA. "Výše uvedený nepoměr mezi ztrátami v USA a EU signalizuje možnost dalších výrazných odpisů amerických bank," uvádí Jan Dvořák v analýze. A vyšší ztráty znamenají buď další krachy bank, nebo další výdaje ze státního rozpočtu – a další zadlužování (nejen) USA.

"Schopnost jednotlivých zemí sehnat financování bude testem jejich kredibility. Domnívám se, že rozpětí mezi CDS různých zemí se ještě zvětší. Bude ohrožena stabilita eurozóny, tlak na euro ještě vzroste," komentuje Jan Dvořák důsledky nezbytných sanací bank v Eurozóně. Pod tlakem budou ale i Spojené státy.

Ve prospěch možného položení americké měny hovoří také některé spekulace o zavádění jednotné severoamerické měny amero. Amerických dolarů ve světě koluje neznámé množství, Amerika by se státním bankrotem zbavila dluhů a zavedení amera by bylo politicky průchodnější. Osobně se ale nedomnívám, že by americká vláda cíleně vedla státní finance ke krachu, neboť negativní následky takovéhoto scénáře by byly mnohonásobně převýšily jakékoli pozitivní aspekty, které by hypoteticky mohly pro USA přinést.

Důvod k obavám se ale vždycky najde. Jedním z nich je srovnání čtyř velkých medvědích trhů minulého a tohoto století. Současná situace na akciových trzích se nejprve podobala ropné krizi a splasknutí cenové bubliny na technologických akciích. V září 2008 po pádu Lehman Brothers se ale výrazně přiblížila průběhu medvědího trhu v letech 1929 – 1932.

Graf 4: 4 medvědí trhy

Zdroj: Presentace Tomáše Sedláčka na konferenci „Hypoteční a realitní trh v ČR aneb Co je před námi?

Souvislost mezi kreditním rizikem Spojených států a poklesem akciových trhů není přímé. Potvrdila-li by se ale historická paralela s 30. lety minulého století, za současného zadlužení ekonomicky nejrozvinutějších států, jehož výše nemá obdoby, by byla ohrožena splatnost dluhopisů nejen americké vlády.

Zajímavostí je, že jsou to především nejbohatší státy, které se nejvíce zadlužují. A to nejen v absolutních hodnotách, ale i relativně vůči HDP.

Graf 5: Mapa zadluženosti států

Zdroj:
Wikipedia.org

Shrnutí

Navzdory rychlému růstu amerického federálního dluhu a zpomalení světové ekonomiky se nedomnívám, že významně narostlo kreditní riziko Spojených států. Podle mého názoru sleduje prohlášení čínského premiéra Wen Jiabaa spíše politické cíle, než že by bylo položeno na ekonomickém základu.

Jaký je váš názor? Podělte se o něj v diskusi.

Loading

Vstoupit do diskuze 20 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • hm

    16 března, 2009

    Jen taková idea co kdyby se vyspělé státy G7-8 vzájemně domluvili na defaultu dluhů na velké 0. Jediný kdo by zřejmě prodělal jsou komoditní ekonomiky (mimo australii a kanadu). Tím by se ze dne na den vyřešilo zadlužení třetího světa i vyspělého? Dlaší kladná věc tohoto řešení je že by po tomto defaultu nebylo tak snadné se zadlužit razantně by totiž ubylo stran jež by byly ochotny si půjčit.

    Odpovědět

  • janula

    16 března, 2009

    no, problem by bol, kto vsetky vladne dlhopisy nakupil….banky, poistovne, penzijne fondy, drobni stradatelia…. a az na tych poslednych by doslo k obrovskej vlne odpisov, strat a pravdepodobne v tomto pripade aj nevyhnutnych krachov a urcite domino efektu, ktoremu sa teraz vsetci snazia zachranit. Ale pozicat by si uz nebolo u koho, lebo kto by im veril. Takze by sa nic nevyriesilo. Navyse napr. Japonsko je druhym najvacsim veritelom v USA, ale zaroven aj najviac zadlzenym v pomere k HDP z vyspelych krajin. Ale to su peniaze obyvatelstva, ktore cez poistovne a pod. nakupuju statne dlhopisy na svoj buduci dochodok. Ak by sa vsetko zrusilo, Japonsko by tratilo 2x, raz za USA a raz za seba. A zisk by z toho malo len USA, japonski obyvatelia nie.

    Odpovědět

  • hm

    16 března, 2009

    investice do dluhopisů obyvatel vyspělých zemí by šly pokryt emisi nových peněz (stejně jako pojištění vkladů u bank). Tzn. lidé by své peníze po určité době dostali zpět jen jaksi jejich hodnota by po faktické měnové reformě byla menší.

    I když na druhé straně rovnou by bylo jednodušší nastartovat inflaci a pak následně škrknout u měn jednu nulu a dluhy se také vyřeší. Možná k tomu to směřuje.

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    16 března, 2009

    Jak píše Janula, tohle by byl dopad na soukromé investory. Globální default, zlato by rázem k ceně přidalo 2 nuly…

    Co si dovedu představit je jakási forma mnohostranného zápočtu u bondů držených centrálními bankami. I když ani to by nebylo úplně jednoduché – ceny bondů a kurzy měn se hýbou. Kdy a jak zafixovat, aby se předešlo spekulacím? Nebo pracovat s nominálními hodnotami bondů?

    Něco takového by muselo být stylem: včera jsem se dohodli, že…

    Odpovědět

  • OTTO

    16 března, 2009

    Zábavné téma si zaslouží zábavné komentáře.

    Na tohle jsem nedávno narazil.

    http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=3226

    http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=3227

    Co když???

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    16 března, 2009

    Tohle už jsou opravdu extrémní komentáře. I na mě 🙂

    I když to není poprvé, co něco takového čtu (i o stanném právu). Bohužel i od lidí, kteří se do teď trefovali. To by už i můj „katastrofický scénář“ byl procházkou růžovým sadem.

    Odpovědět

  • OTTO

    16 března, 2009

    Extrémní je dnes stále používanější slovo a osobně bych si přál, aby tyto čláky byly daleko od reality a my jsme za 1-2 roky vzpomínali jak jsme rádi, že už ta krize za námi a jak býci zase řádí a nikdo nic nechce regulovat, protože hlavně ať býk jede……

    ………… a po pár letech zase přijde krize a regulace

    Odpovědět

  • OTTO

    16 března, 2009

    Je tady toho víc…

    http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=3209

    Tento článek popisuje, že nové a nové dluhy jsou to co se nejen po USA očekává. A když země vyhlásí bankrot?
    Zaplatí dluh půdou, nerostným a ostatním bohatstvím jak už se ostatně děje i bez bankrotu v zemích třetího světa.

    http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=3183

    Jestli je na každém šprochu pravdy trochu tak i tahle trocha je dost silný kafe !

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    16 března, 2009

    Tyhle šprochy jsou zneklidňující. I když je jejich pravděpodobnost malá, musím je vzít v úvahu (a pracovat s dopady váženými těmito pravděpodobnostmi).

    Jinak to bude klasický „Black swan“ se všemi důsledky.

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    16 března, 2009

    Dalším problémem jsou budoucí „Unfunded liabilites“, tedy současná hodnota budoucích čistých závazků nekrytých příjmy.
    Podle loňské zprávy dallaského Fedu jde o 99 BILIÓNŮ (trillion) USD.
    Ministerstvo financí přiznává 43 BILIÓNŮ (trillion) USD. Podle tohoto jsou USA de facto bankrot.

    Odpovědět

  • Anonym

    16 března, 2009

    Pokud to dobře chápu, „odříznutím“ budoucích závazků, např. změnou legislativy, by situaci USA bylo možné „zachránit“. Ovšm za cenu obrovských sociálních nepokojů, čímž by došlo na slova některých ruských komentátorů.

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    16 března, 2009

    je to tak, nebo třeba zvýšit federální daně z příjmu (firem i jednotlivců) o 2/3.

    Odpovědět

  • Faidron

    16 března, 2009

    Vsade panuje optimisticka nalada, vsetko sa zacina ozivovat, technicka analyza rastie, a taky pesimisticky clanok. Honza Dvorak mal zo vsetkych tych co analyzovali situaciu po dobu 2 rokov asi najvacsiu pravdu, vyvoj predpovedany s vysokou pravdepodobnostou uspechu! Oni tlacia peniaze a to sa neda do nekonecna a tiez sa neda nakupovat na dlh do nekonecna. Vysledkom je co? bud skrachovanie ekonmiky alebo pad USD. Ine moznosti tu nie su. Tak pozrime sa na to realne, skor ci neskor ta ekonomika skrachovat musi. Vsak teraz su bankrot, zavazky nie su nicim kryte. a Cine sa necudujem, vsak sedia na bombe. Oni tie peniaze musia zacat coskoro vyberat.
    http://www.sykora.sk/forum/referencie.php

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    16 března, 2009

    Já jsem toho názoru,že ekonomika zažívá zlé časy,ale nekrachuje.Kdo možná zkrachuje je veřejný sektor v USA.Zabránit by se tomu dalo snad pouze zvýšením míry přerozdělování peněz v ekonomice,kde mají USA ještě rezervy oproti socialisticky vedeným státům jako je Francie nebo Dánsko nebo i ČR.Na druhou stranu to bude na úkor té ekonomiky.Jestliže někdo vykáže EBIT nižší o 30% než loni a ještě z něj bude platit větší sazbu daně,tak to logiku nedává.Otazníkem zůstává,jak by se ekonomika(soukromý sektor v USA) popral s devalvovaným USD.Na to jsem moc malý pán,abych to byl schopen domyslet.

    Každopádně opět jsem se utvrdil v tom,že státní dluhopisy,nejsou bez rizika.Těm korporátním také nevěřím.Firmy,které jsou dnes bez debat zdravé,jsou vesměs bez dluhů.Viz Genentech nebo Microsoft v mých článcích.

    Odpovědět

  • Faidron

    16 března, 2009

    Korporate dlhopisy nemozu mat predsa vyssi rating ako statne. Je to uz len samotny princip ak uz nedoverujem statu budem investovat podniku ktory v tom state ma sidlo? Asi nie. Najlepsim prikladom je Venezuela, niekolko dobrych podnikov, ale..

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    16 března, 2009

    Ratingové agentury už selhaly docela fatálním způsobem.Myslím,že není důvod jim nadále věřit.Řekl bych,že z principu je většina veřejně obchodovatelných firem zdravějších než stát(y).Tím neříkám,že jejich dluhopisy mají pro investora nižší riziko,to by samozřejmě nedávalo smysl.Rating špatně hospodařícího státu bude vyšší než u korporátu,protože zhmotňuje právě to riziko z pohledu investora.Fundamenty jsou však slabší nyní na straně státu USA.Těch dluhů mají prostě hodně.Firmy si tak velkou kouli na noze jako vláda nenesou.

    Odpovědět

  • Jan Dvořák

    16 března, 2009

    Spíše než ratingem bych se řídil hodnotami CDS. Při pohledu na poslední data mě něco napadlo, mám pěkný námět…

    Odpovědět

  • Radek

    16 března, 2009

    Americká vláda přislíbila největší pojišťovně pomoc ve výši $180 miliard, téměř za 80% podíl a o víkendu vyšlo najevo že vedení použilo část pomoci ve stovkách milionů dolarů na masívní prémie zaměstnancům společnosti. Polovina státní pomoci ve výši 93 miliard dolarů nečekaně směřovala do Goldman Sachs ale i do Deutsche Bank, Barclays nebo Societe Generale.

    http://www.iq-trade.eu/cz/aktuality_detail.php?IDA=4628

    Odpovědět

  • mmm

    3 dubna, 2009

    -a uvidíme :-))
    odpověď ano- ne, prostě nejde Amíci udělaj všechno, aby ne. Čína bude chtít ručit asi Aljaškou, tam bych nechtěl bydlet

    Odpovědět

  • Peter

    5 listopadu, 2010

    USA končí ako ekonomická jednotka sveta a nahradí ju Čína. Dolár tiež končí ako svetová mena, čakajú nás búrlivé časy.

    Odpovědět