Jak se žije důchodcům v Evropě

Pokles bez ohledu na zemi

Pro postproduktivní věk je u většiny lidí charakteristické, že dojde k poklesu jejich životní úrovně. A to bez ohledu na zemi. Lidé přijdou o pravidelný, často dost vysoký příjem, a jsou odkázání na to, co si sami naspořili, případně co jim dá stát. Role státu je velká zejména ve členských zemích Evropské unie.

Jak vyplývá z tabulky, nejvyšší státní důchody (74 % z předchozích příjmů) mají V Lucembursku, nejnižší v Chorvatsku. Mohlo by se zdát, že bude platit přímá úměra, čím bohatší země, tím vyšší náhradový poměr. Nicméně není to pravdou. Výše náhradového poměru Slovenska je třeba vyšší než v případě Německa, nebo dokonce i Rumunsko má vyšší státní důchod v poměru k předchozím příjmům než Německo či Dánsko.

V ČR dosahuje náhradový poměr mediánu důchodu a mediánu mzdy 53 %, což odpovídá mediánu důchodu 10 500 Kč (průměrný důchod je cca 11 000 Kč) a mediánu mzdy 20 000 Kč (průměrná mzda je asi 25 000 Kč). Patříme v Evropě mezi průměr v této oblasti.

Náhradový poměr u důchodu v zemích EU (v %)

Zdroj: Destatis (Das Statistische Bundesamt) – Statistische Jahrbuch 2013, Kapitel Internationales

V tabulce je uveden „náhradový poměr“, a to medián důchodu ve věkové skupině od 65 let do 74 let k mediánu hrubé mzdy lidí ve věku 50 až 59 let (věk krátce před odchodem do důchodu, který v řadě zemí určuje výši důchodu člověka. Medián je brán proto, že je poněkud více vypovídající, než průměr. Tabulka zohledňuje pouze důchod. Další sociální dávky nejsou brány v úvahu.

Ovšem přesnější porovnání výše státních důchodů v jednotlivých zemích není dost dobře možné. V každé zemi se státní důchod vypočítává poněkud odlišně, neboť jej ovlivňuje řada parametrů. Může se tak velmi jednoduše stát, že dva lidé s totožnou mzdou budou mít velmi odlišnou výši důchodu. Neboť ta v Evropě závisí nejenom na příjmech získaných v delším časovém období, ale rovněž i na celkové době pojištění. Ovšem oba tyto parametry se v jednotlivých zemích započítávají odlišně.

Průměr či medián?

Český statistický úřad čas od času zveřejňuje průměrnou mzdu v České republice. Obvykle se kvůli její výši strhne horlivá debata, že na ni dvě třetiny mzdy nedosáhne. Na vině však není ČSU, ale jde o charakteristickou vlastnost průměru. Jednoduše proto, že jakýkoli průměr neodpovídá nejčastější hodnotě v daném souboru. Tedy průměrná mzda neodpovídá nejčastější mzdě. Je totiž vyšší zásluhou vysoce hodnocených zaměstnanců. Naproti tomu medián, zjednodušeně řečeno, ukazuje situaci, kdy polovina souboru má nižší hodnotu a druhá polovina vyšší. Opět na příkladu mzdy to znamená, že polovina zaměstnanců má nižší a druhá polovina vyšší mzdu. Proto medián poněkud lépe vypovídá o výši mzdy (důchodu apod.) v daném státě.

Ve výše uvedené tabulce je porovnáván medián důchodu s mediánem mzdy. Toto srovnání je však částečně zkresleno tím, že jde o hrubé hodnoty. Neboť čistý medián, a to jak u mezd, tak u mzdy se znatelně liší. V případě důchodu je to dáno tím, že v některých zemích je důchod zdaněn a je z něj odváděno i povinné pojistné. V jiných zemích se pak z důchodu již nic státu neodvádí. V ČR jsou zdaňovány pouze nadstandardní důchody, a to jen daní z příjmů fyzických osob. Ovšem většina tuzemských důchodů je vyplácena jako čistá.

Ještě větší rozdíly jsou pak v mediánu čisté mzdy. Neboť její výše je ovlivněna mnoha parametry, jako jsou nezdanitelné položky, daňové slevy atd.

Budou důchody v Evropě dále klesat?

Zastánci státního důchodu argumentují, že průběžný systém přežil desítky let a v budoucnosti stačí jen jej parametricky upravovat. Dále dodávají, že demografický vývoj nepředstavuje až takový problém, jak je často uváděno. Neboť vyšší podíl lidí v postproduktivním věku má přijít až za několik desetiletý a do té doby se může stát cokoli.

Faktem ovšem je, že celá Evropa prochází demografickými změnami. A je tak velmi pravděpodobné, že státní důchody budou klesat, neboť státy na ně nebudou mít. Navíc Evropa prokazatelně stárne, prodlužuje se střední délka života a klesá porodnost. Jednoznačně to dokazují čísla, a vyvracejí tak argumenty zastánců státních důchodů.

V současnosti má v Evropě nejvyšší podíl občanů starších 65 let Itálie a Německo (20,6 %), následovaní Řeckem, Švédskem (více než 18,5 %) Portugalskem, Rakouskem a Finskem. Česká republika má podíl těchto osob na celkové populaci 15,2 %. Nejméně občanů v této věkové kategorii žije na Kypru, Irsku, Slovensku a Polsku, nicméně i zde tvoří více než desetinu populace.