V Česku je pro výpočet sociálního pojištění stanoven maximální vyměřovací základ. Když zaměstnanec v průběhu roku dosáhne stanoveného stropu, tak se přestane od tohoto měsíce odvádět ze mzdy zaměstnance sociální pojištění. Naposledy se sociální pojištění zaplatí v měsíci, kdy bylo stropu dosaženo.
Strop je stanoven pro platu sociálního pojištění ze strany zaměstnance (6,5 % z hrubé mzdy) i zaměstnavatele (25 % z hrubé mzdy). OSVČ platí sociální pojištění za rok opět nejvýše z maximálního vyměřovacího základu. Každoročně se hranice stropu mění. V Tabulce 1 je uveden maximální vyměřovací základ pro placení sociálního pojištění od roku 2008.
Tabulka 1: Maximální vyměřovací základ pro platbu sociálního pojištění
|
Rok |
Strop pro placení sociálního pojištění |
|
2014 |
1 245 216 Kč |
|
2013 |
1 242 432 Kč |
|
2012 |
1 206 576 Kč |
|
2011 |
1 781 280 Kč |
|
2010 |
1 707 048 Kč |
|
2009 |
1 130 640 Kč |
|
2008 |
1 034 880 Kč |
Jak ovlivňuje strop důchod
Výše státního důchodu závisí na dvou hlavních parametrech: osobním vyměřovacím základu a době pojištění. Osobním vyměřovacím základem je průměrná měsíční mzda v současné hodnotě. Do výpočtu osobního vyměřovacího základu však vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo odvedeno sociální pojištění.
- Např. občanovi s hrubou roční mzdou za celý rok 2014 ve výši 1 500 000 Kč se pro důchodové účely hodnotí příjem ve výši 1 245 216 Kč. Na úrovni maximálního vyměřovacího základu. Z částky nad strop se sociální pojištění neplatí, proto tento příjem neovlivňuje výši důchodu.
Z důvodu existence stropu je tak nepřímo stanovena maximální státní penze. Osobní vyměřovací základ při odchodu do důchodu v roce 2014 se počítá z příjmů v letech 1986 až 2013.
Maximální důchod v roce 2014
Názorně si můžeme vypočítat maximální důchod dle legislativy roku 2014. Osobní vyměřovací základ bude zjednodušeně na úrovni měsíčního maximálního vyměřovacího základu 103 768 Kč (1 245 216 Kč : 12 měsíců) a získaná doba pojištění bude 42 let. Výpočet je samozřejmě zjednodušený, neboť maximální vyměřovací základ je stanoven od roku 2008. V praxi tak může být osobní vyměřovací základ v roce 2014 vyšší než uvedená hranice, neboť výpočet důchodu ovlivňují příjmy v letech 1986 až 2013. Pro budoucí vývoj je však tento zjednodušený výpočet dostačující.
Tabulka 2: Modelový příklad výpočtu maximálního důchodu v roce 2014
|
Text |
Částka |
|
Osobní vyměřovací základ |
103 768 Kč |
|
První redukční hranice (do 11 415 Kč, ze 100 %) |
11 415 Kč |
|
Druhá redukční hranice (od 11 415 Kč do 30 093 Kč, z 26 %) |
4 856 Kč |
|
Třetí redukční hranice (od 30 093 Kč do 103 768 Kč, z 22 %) |
16 209 Kč |
|
Základní výměra důchodu |
2 340 Kč |
|
Výpočtový základ (11 415 Kč + 4 856 Kč + 16 209 Kč) |
32 480 Kč |
|
Procentní výměra za odpracované roky (42 let x 1,5 %) |
63,0 |
|
Procentní výměra důchodu (63 % x 32 480 Kč) |
20 463 Kč |
|
Měsíční důchod (2 340 Kč + 20 463 Kč) |
22 803 Kč |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Závěrem
Zaměstnanci nebo OSVČ s ročními příjmy nad strop musí počítat s tím, že tyto příjmy jejich státní důchod neovlivňují. A této skutečnosti přizpůsobit své investiční zvyklosti. Nejvíce klesá odchodem do důchodu životní úroveň právě občanům s nadstandardními příjmy.
Existence stropu je pro občany s vysokými příjmy výhodná. Výpočet důchodu v Česku je poměrně rovnostářský. Z důvodu stropu vznikají občanům s vysokými příjmy úspory na sociálním pojištění (z příjmu nad strop se neplatí). Investování těchto peněz je přitom s ohledem na životní úroveň v penzi výhodnější než případně nepatrně vyšší státní důchod.
Pokles ročního maximálního vyměřovacího základu pro placení sociálního pojištění ze 72násobku průměrné mzdy na 48násobek průměrné mzdy od roku 2012 je pro občany s nadstandardními příjmy výhodný. Zvyšuje jejich čistý příjem (nižší sociální pojištění) a umožňuje více investovat. Tento postup je výhodnější než se spoléhat na státní penzi, která bude v budoucnu muset klesat.
