Podle ukrajinského premiéra by se škoda způsobené konfliktem na východě země mohly vyšplhat až na osm miliard dolarů jednak kvůli opravě infrastruktury a také díky ztrátě 15 % letošní sklizně obilovin. Německá kancléřka Merkelová pak přislíbila založit fond, do nějž bude převedeno půl miliardy eur na obnovu území zasaženého konfliktem. Na první pohled je těch přibližně 182 miliard korun poměrně vysoká částka, ve skutečnosti je to ale zanedbatelné číslo oproti skutečným škodám, které podobné konflikty s tak výrazným vlivem představují.
Prvně lze říci, že podobné odhady stojí většinou na vodě. Jednak zdaleka nejsme u konce konfliktu a také jde o pouhý odhad toho, co to bude stát po ukončení konfliktu – a takové prvotní odhady se vždy ukáží jako příliš optimistické.
Náklady na samotnou válku se mohou, a určitě budou, rovněž šplhat do astronomických výšin. Jen pro porovnání, USA válčící v Iráku minou jen při jednom náletu stíhačky F 16, která shodí dvě bomby na svůj cíl, 84 000 až 104 000 dolarů. Při útoku navíc zničí výbavu v hodnotě od jednoho až do dvanácti milionů dolarů (které tam zanechali iráčtí vojáci vyzbrojení USA prchající před bojovníky ISILu).
Souboj s armádou, která neexistuje
Podobná situace je také na Ukrajině, a to nejenom co se týče výzbroje, ale také způsobu vedení boje. Na jedné straně levná armáda naverbovaných vojáků, proti nimž se bojuje poměrně složitě, a na druhé straně armáda, která je drahá a v bojích proti separatistům poměrně neefektivní. Taková válka se nedá vyhrát najednou a rychle, protože protivník je všude a zároveň jakoby nikde.
Kromě škod, které utrpí samotná Ukrajina je pak ještě potřeba připočítat ekonomické škody, které způsobí sankce na obou stranách konfliktu. Sankce zatím podle všeho nejvíce zasahují země EU, které ztrácejí odbytiště v Rusku a musí své výrobky prodávat pod cenu. Takový vývoj, ve spojení s už tak nepříliš optimistickou ekonomickou situací, sice EU možná dlouho neudrží a bude muset svůj postoj přehodnotit, ztráty obchodních partnerů a zisk nových bude ale stát nemálo peněz.
REKLAMA
Dalšími náklady, a to jak pro Ukrajinu, tak pro země EU, budou náklady na ukončení energetické závislosti na Rusku. Evropská unie se již v tomto směru snaží dělat určité kroky, je to ale běh na dlouhou trať a ropa z Ruska bude ještě určitou dobu hrát velkou roli v energetické politice EU. Co se týče Ukrajiny, zde se pohybujeme více v rovině spekulací. Zmínky o velkých ložiscích břidlicového plynu na územích, kde se vedou nejostřejší boje, totiž vyznívají stále spíše jako konspirační teorie, i když je nutno říct, že na každém šprochu je pravdy trochu. V každém případě, i kdyby na východě Ukrajiny skutečně byly největší naleziště této suroviny (když odhlédneme od všech nevýhod s její těžbou spojených) v Evropě, protahující se válka a ztráta Krymu budou další ranou pro ukrajinskou ekonomiku a její sen o energetické nezávislosti od Ruska.
Vyčíslit ekonomické škody způsobení probíhajícím konfliktem je zkrátka v současné době prakticky nemožné, nemluvě o humanitární katastrofě, která je s podobnými konflikty po celém světě zákonitě spojená.
