Manželství: Finance řešte předem!

V poslední době nelze přehlédnout český trend, kdy se mladí lidé do manželství příliš nehrnou. Dalo by se říci, že přímo úměrně rostoucímu trendu rozvodů, klesá zájem mladých lidí vstoupit do „svazku manželského“. V době, kdy se brali jejich rodiče, nebyla svatba ve 20 letech žádnou výjimkou, zatímco dnes je hlavním heslem mládeže „do ničeho se nehnat“ a místo toho dávají přednost kariéře, cestování nebo si prostě užívají.

V rámci sociologického výzkumu „Představy mladých lidí o manželství a rodičovství“^[1] skupina sociologů sledovala vývoj trendů uzavírání manželství a plánovaného rodičovství a postoje a názory mladých lidí. Z výzkumů vyplývá, že v 60. letech 20. století byl v Čechách rozvinutý tzv. východoevropský model, kdy lidé uzavírali sňatky v poměrně mladém věku (ženy průměrně v 21 let, muži v 24,5). Od 70. let začal růst počet rozvodů i dětí narozených mimo manželství. Mezi léty 1991 a 97 sociologové zaznamenali pokles počtu sňatků o 45 %, zvýšení průměrného sňatkového věku o 3 roky (muži 27,6 let, ženy 25,4), nárůst rozvodů o 37 % a pokles počtu porodů o 23 %, což vedlo k poklesu přirozeného přírůstku až do minusových hodnot, na -22 tisíc.

Zejména poslední číslo je alarmující. Jeho hlavním důsledkem je neustálé stárnutí obyvatelstva, což způsobuje vyšší podíl vyplácených důchodů, to vede k vyšším odvodům států na daních a sociálním a zdravotním pojištění, mladí lidé mají méně peněz a pořizují si méně dětí – a tak se dostáváme do začarovaného kruhu.

Je samozřejmé, že finance nejsou jediným aspektem v rozhodování mladých lidí, zda uzavřít s partnerem takový závazek, jako je manželství, přesto je to při plánování manželství poměrně důležitý faktor.

Před svatbou

Finance jsou jedním z častých důvodů rozvodu. Z toho důvodu by si měli snoubenci ujasnit některé finanční otázky už před svatbou. Snoubenci by si měli položit několik základních otázek:

^REKLAMA

• Máš dluhy?
• Budeme investovat spolu?
• Kdy budeme mít děti?
• Kdo bude platit účty?
• Budeme mít rozdělené bankovní účty?
• Jakou máš platební historii?
• Jaké máme cíle?

Na všechny tyto otázky by si měli odpovědět upřímně, protože ovlivní celý jejich život. V případě neshod je vždy třeba nalézt společné řešení. Také se vyplatí nějakou dobu před svatbou bydlet spolu, sledovat příjmy a výdaje a vyzkoušet si, jak budou schopní hospodařit. Mimo to  snoubencům velmi pomůže, vytvoří-li si finanční plán na několik let dopředu, kterého se mohou držet a lépe tak dosáhnout svých cílů.

Další možností, kterou by měli snoubenci před svatbou zvážit, je sepsání předmanželské smlouvy, pokud je smlouva uzavírána po uskutečnění sňatku, nazývá se smlouva o společném jmění manželů. Předmanželská smlouva/Smlouva o společném jmění manželů je dokument, který upravuje majetková práva manželů. Musí být vždy písemná a notářsky ověřená. Uzavřít ji může každý, nejvíce je to však doporučováno podnikatelům a majetnějším párům. Ve smlouvě lze upravit různá majetková práva, rozšířit nebo zúžit společné vlastnictví, upravit případnou účast na partnerových dluzích a závazcích nebo stanovit podmínky péče o dítě při případném rozvodu. Smlouvu je samozřejmě možné během jejího trvání zrušit nebo upravit.

Také je třeba počítat samotné náklady na svatbu. Náklady se odvíjí od požadavků snoubenců a mohou se značně lišit. Před samotnou přípravou svatby je vhodné ujasnit si základní informace, jakými jsou velikost svatby, počet hostů, místo a čas, a zejména pak rozpočet. Náklady se pak obvykle pohybují mezi 10 až 200 tisíci korun (i více) a taková částka se jistě do rodinného rozpočtu promítne. Svatební náklady jsou jedním z argumentů nesezdaných párů, proč se nechtějí brát.

Novomanželská půjčka

Jedním z finančních produktů, který má za cíl zvýšit motivaci mladých lidí k uzavření sňatku je "novomanželská půjčka" od Státního fondu rozvoje bydlení, tzv. „Úvěr 300“.  První, kdo přišel s nápadem přivést znovu k životu „novomanželskou“ půjčku, byla v roce 2004 vláda Stanislava Grosse, kdy se předseda vyjádřil: „Ve fondu bydlení leží šestnáct miliard korun a já nevím, proč tam mají ležet pro příští vládu.“   Bohužel peníze jsou již vyčerpány a přinejmenším letos již další nebudou.

^REKLAMA

Výhody od státu

Další finanční výhodou je možnost slevy na daních. Do roku 2008 měly manželské páry s alespoň jedním dítětem možnost přiznat daně prostřednictvím společného zdanění manželů. Toto zdanění bylo výhodné zejména pro takové páry, kdy jeden z manželů měl vysoké a druhý nízké příjmy. Výdělečnějšímu partnerovi pak byly od daní odečteny i slevy v takové výši, kterou partner s nižšími příjmy ve svých daních „nevyčerpal“. V současné době tato možnost v ČR neexistuje.

V případě, kdy příjmy manžela/ky poplatníka nepřesáhnou 68 tis. Kč ročně (porodné, rodičovské příspěvky nebo přídavky na dítě se v tomto případě nezapočítávají), může si poplatník od daně odečíst slevu na manžela/ku (sleva na dani 24 840 Kč). Za každé vyživované dítě do 18 let, příp. studenta až do 26 let, si může také odečíst slevu (sleva na dani 11 604 Kč). V případě, invalidního dítěte nebo ZTP partnera si lze odečíst dvojnásobek.

Smrt manžela/ky je rozhodně smutnou událostí, která se penězi nedá vyčíslit. Přesto však stát na pozůstalé myslí a proto zde existuje možnost zažádat o vdovský/vdovecký důchod. Pozůstalý/á má na vdovský důchod nárok v případě, kdy jeho/její manžel/ka pobíral/a nebo dosáhl/a potřebné doby pojištění na uplatnění nároku na starobní nebo invalidní důchod. Základní částka vdovského důchodu pro rok 2011 je 2 320 Kč + 50 % z procentní části starobního nebo invalidního důchodu zemřelé/ho manžel/ky. Vdovec/vdova má nárok vdovský důchod pobírat po dobu 1 roku od smrti manžela/ky, a pokud je invalidní, pečuje o nezaopatřené dítě či má méně než 4 roky do dosažení důchodového věku, může vdovský důchod pobírat i déle.