Připomeňme si, že tato etapa byla finančními kruhy přezdívána anglickým výrazem “Great moderation”, který bychom mohli volně přeložit jako éru “velkého zklidňování” (finančních trhů). Pro toto období bylo mimo jiné typické také to, že klesalo nejen tržní riziko (volatilita), ale i riziko kreditní. A to je rovněž fenomén, který pozorujeme na počátku tohoto roku, kdy vidíme, že razantně spadly rizikové prémie v problematických zemích eurozóny.
A proč je to důležité? Pokles volatility a zejména pak kreditních prémií uvolňuje tzv. finanční podmínky, což by se s jistým zpožděním mělo pozitivně odrazit i v reálné ekonomice v podobě silnější poptávky generované vyšší investiční aktivitou a eventuálně silnější soukromou spotřebou.
Je přitom jasné, že čím déle “uvolněné” finančních podmínky generované stavem finančních trhů vydrží, tím lépe.
A zde si nenamlouvejme, že nadcházejících několik týdnů není bez rizik. Trhy může stejně dobře rozhodit americký evergreen v podobě nekončící debaty o navyšování limitu pro veřejný dluh, jakož i politická překvapení přicházející z italské či španělské politické scény. Nicméně pokud již něco takové přijde, půjde spíše o dočasný nárůst rizika, který by neměl mít svůj původ v nějakém fatálním makroekonomickém problému na globální úrovni. Samozřejmě nutnou podmínkou, aby vše dobře dopadlo, je, že klíčový tvůrci hospodářské politiky nespáchají pod tlakem nějakou fatální chybu, která by situaci dále zhoršila.
Jan Čermák
Analytik ČSOB