Regulace provizí: Další pozměňovák na scéně
Novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích regulující provize za zprostředkování životního pojištění prošla druhým čtením 31. 5. 2016. Oproti předpokladům poslanec ČSSD Ladislav Šincl nenačetl svůj „vylepšený“ návrh zastropování provizí, jak sliboval na jednání Rozpočtového výboru v polovině května. Naopak poslanec Zbyněk Stanjura (ODS) načetl pozměňovací návrh, který regulaci provizí zcela anuluje. Boj o provize tak zdaleka není dobojován a schyluje se k další bitvě.
Pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury je v zásadě jednoduchý. Ruší zcela § 21e – Pravidla pro rozložení odměny a kromě technického přečíslování ještě vypouští z následujícího paragrafu v prvním odstavci větu „Nebylo-li právo na odkupné pojistnou smlouvou vyloučeno, vznikne, i když podmínky podle § 2842 odst. 1 občanského zákoníku nejsou splněny.“ Co by přijetí pozměňovacího návrhu znamenalo?
Pokud by prošel pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury, v prvé řadě by nebyly provize regulovány vůbec. Naopak by ale (v případě přijetí pozměněného zákona) byla zachována povinnost pojišťovny v případě zrušení smlouvy rozložit pořizovací náklady do období 5 let a klientovi naúčtovat pouze poměrnou část. Bylo by pak již jen na pojišťovně, jak se s takovou situací smluvně vypořádá s finančními zprostředkovateli. Navíc by se to skutečně dotklo pouze rezervotvorných pojistek, nikoli čistě rizikových, které původní „kompromisní“ návrh ovlivňuje.
„Pozměňovací návrh omezuje regulaci pouze na oblast pořizovacích nákladů pojišťoven, které jsou uplatňovány vůči vkladům zákazníků v rezervotvorném pojištění a mají tak primární a přímý vliv na velikost vyplaceného odkupného,“ zdůvodňuje Zbyněk Stanjura v odůvodnění k pozměňovacímu návrhu.
Upravený návrh regulace více koresponduje s požadavky finančně zprostředkovatelského trhu reprezentovaného např. USF ČR s Jiřím Šindelářem v čele: Pokud už musí být schválena nějaká regulace, má se regulovat pouze rezervotvorné životní pojištění, u něhož je přetáčení smluv problémem pro klienta, nikoli rizikové životní pojištění, a navíc mají být regulovány veškeré náklady.
REKLAMA
„Platí-li teze, že problémem v životním pojištění je přepojišťování rezultující v nízké hodnoty odkupného vyplacené zákazníkům, je klíčová právě regulace pořizovacích nákladů, jakožto nejobjemnější položky, která odkupné v prvních letech snižuje,“ uvádí Zbyněk Stanjura v odůvodnění a dodává: „Návrh v tomto kontextu koresponduje s úpravou např. v německé legislativě, která se koncentruje právě na oblast nákladů a nikoliv na jejich dílčí položky, jimiž jsou např. získatelské provize.“
Ovšem ani regulací pořizovacích nákladů by se nezabránilo „vyčerpání“ klientských prostředků. Ano, finanční zprostředkovatel by přišel zkrátka. Pojišťovna ovšem nikoli a mohla by klientovo konto vyčerpat prostřednictvím jiných poplatků.
„Jednou z cest, jak se s touto situací vypořádat, je zvýšení poplatku za předčasné ukončení smlouvy,“ upozorňuje Dušan Šídlo, analytik společnosti Broker Trust, a dodává: „Pojišťovny si poplatek automaticky strhnout z hodnoty investice na smlouvě životního pojištění. Pokud byla smlouva určená na krytí rizik a na smlouvě je naspořena minimální či nulová částka, pojišťovny mohou chtít tento poplatek zaplatit v hotovosti.“
I Zbyněk Stanjura upozorňuje, že náklady na provize za zprostředkování jsou u rezervotvortných životních pojistek marginální ve srovnání s náklady účtovanými pojišťovnami.
REKLAMA
Graf 1: Kdo se nejvíce podílí na poplatcích pojištění hrazených klientem?
Zdroj: RIP (ryzí index pojištění), 2015, in: Pozměňovací návrh Zbyňka Stanjury č. 4456
V tomto případě se nejedná pouze o pořizovací náklady, ale o veškeré náklady pojištění. „I regulace pořizovacích nákladů je v tomto ohledu jen částečně efektivní, neboť skutečně účinnou by byla pouze regulace celkových nákladů rezervotvorného pojištění. I tak je však zde navržené znění z pohledu tržních vztahů vyváženější a efektivnější, než předkladatelem navržená regulace získatelských provizí,“ uzavírá odůvodnění jádra svého pozměňovacího návrhu Zbyněk Stanjura.
