CZK/€ 25.165 +0,18%

CZK/$ 24.218 +0,21%

CZK/£ 30.334 +100,00%

CZK/CHF 26.958 -0,23%

Text: Zbyněk Drobiš

15. 04. 2014

0 komentářů

Ústavní soud: Poplatek za vedení úvěrového účtu je v pořádku

 


 

Rozhodnutí Ústavního soudu představuje po více než jednom roce sporů o platnost, či neplatnost poplatku za správu úvěru zásadní rozhodnutí. Iniciativy zastupující klienty bank se však nezdávají a budou zvažovat podání k Evropskému soudu pro lidská práva, či vést soudní spory u Nejvyššího soudu nebo Nejvyššího správního soudu. Můžeme se tedy dočkat ještě dalších zajímavých soudních rozhodnutí.

Předmětem projednávané ústavní stížnosti byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4, kterým byla zamítnuta žaloba o zaplacení částky ve výši 7.200 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, tj. měsíčně hrazený poplatek za správu úvěru ve výši 150 Kč čtyři roky zpětně.

Ve stručnosti uvedeno klientka banky považovala sjednaný poplatek za správu úvěru ve výši 150 Kč měsíčně za neplatný pro neurčitost a nesrozumitelnost, kdy nebylo zcela zřetelné, jaké bankovní služby jsou za poplatek poskytovány. Poplatek za správu úvěru považovala rovněž za neplatný z hlediska porušení dobrých mravů a dobré víry při jeho sjednávání. Poplatek za správu úvěru dle klientky banky představoval nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran, a to zejména z hlediska ustanovení na ochranu spotřebitele.

Ústavní soud se neztotožnil s argumentací klientky banky, že byly rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 porušeny její ústavně zaručená práva: Zásah Ústavního soudu by proto přicházel v úvahu v situaci, ve které by fakticky jedna strana tohoto vztahu určovala jednostranně smluvní podmínky, které by nezbylo druhé straně než akceptovat, neboť oproti situaci zvažování veřejného zájmu a možností omezení základních práv a svobod v případě hodnocení proporcionality zásahu veřejné moci je zde posuzována otázka smluvní svobody, kde se na obou stranách vztahu uplatňuje princip autonomie vůle chráněný čl. 2 odst. 3 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy.“

Ústavní soud neshledal za nesprávné hodnocení případu Obvodním soudem pro Prahu 4, že poplatek je sjednán dostatečně určitě a jedná se o paušální poplatek hrazený vedle sjednaných úroků v rámci komplexního právního vztahu. Ústavní soud taktéž neshledal, že by Obvodní soud pro Prahu 4 nesprávně zhodnotil ustanovení na ochranu spotřebitele zakotvené v občanském zákoníku, kdy spotřebitel hradící poplatek měl být v horším postavení než ten, který poplatek nehradí. Z hlediska namítané neurčitosti poplatku se Ústavní soud vyjádřil mimo jiné následovně:

REKLAMA

„Pokud jde o námitku, že obvodní soud nevzal v úvahu výše citovaná ustanovení zákona o ochraně spotřebitele, Ústavní soud s ohledem na námitky v ústavní stížnosti uvedené nedospěl k závěru, že by v tomto ohledu došlo k nějakému pochybení. Stěžovatelka použití klamavé praktiky vyvozuje z toho, že žalovaná použila slovo „zdarma“ ve spojení se službou, kterou zároveň zahrnuje do poplatku. Stěžovatelčina argumentace v soudním řízení a v ústavní stížnosti byla ovšem postavena na tom, že při sjednávání úvěrové smlouvy jí bylo známo, že je její povinností platit předmětný měsíční poplatek, avšak že údajně nevěděla, jaké plnění banka za tento poplatek poskytuje. Nikde se však nepodává, že snad uvedení údaje „zdarma“ u jiného poplatku v Sazebníku vyvolalo u ní dojem, že jí bude úvěr poskytnut zdarma, případně že nebude třeba předmětný poplatek platit (a toto že bylo důvodem, proč úvěrovou smlouvu uzavřela). Dlužno podotknout, že právě v případě bankovních poplatků je v sazebnících bank uvádění „zdarma“ u konkrétní služby zcela běžné (např. u zaslání výpisu z účtu v elektronické podobě), to někdy v protikladu s obdobnou službou, která naopak zpoplatněna je (např. zaslání výpisu v listinné podobě), důvodem může být i reakce na podmínky konkurenčních bank, kde tatáž služba poskytována zdarma není. Ústavnímu soudu přitom není zcela zřejmé (míněno v obecné rovině), jakým způsobem by skutečnost, že vedle těchto položek byl v sazebnících uveden paušální měsíční poplatek za (např.) „správu úvěru“, mohla průměrného spotřebitele „oklamat“ (s tím důsledkem, že by jinak příslušnou smlouvu neuzavřel).“

Kompletní znění nálezu Ústavního soudu obsahuje více než dvě desítky textu argumentace zkušených právníků.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů


Související články

Podílové fondy: poplatky

Všímejte si poplatků u podílových fondů

Zatímco je výnos z investice v podílových fondech nejistý, poplatky si správce určitě uplatní. Proto je nesmírně důležité najít nízkonákladový investiční produkt. Takový produkt, aby odplata za správu vaší investice opravdu dávala smysl. S takovým výběrem vám může pomoci zkušený finanční  a investiční poradce.

Text: Marcel Onufer

07. 10. 2020


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *