Užijte si poslední nízké daně aneb Jak neplatit příliš

Vyplňování daňového přiznání se stává pro mnohé daňové poplatníky černou můrou. Stačí udělat menší chybu, a ta se může řádně prodražit. Stačí zapomenout na některý z náhodných příjmů – a finanční úřad je může zdanit i s úroky a sankcemi. Navíc nemusí spěchat. I pokud daňový poplatník není ve ztrátě, má čtyři roky na vyměření pokuty.

Při výpočtu daně lze uplatňovat celou řadu způsobů, jak výslednou daňovou povinnost snížit. Nemusí se přitom jednat o převádění zisků do daňových rájů. Stačí využít možnosti nabízené zákonem o daních z příjmů.

Využití výdajů procentem z příjmů

Jedním z nejúčinnějších nástrojů nejen daňové optimalizace je správné využití výdajů procentem z příjmů. Daňový poplatník se při výpočtu základu daně z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti (Příloha 1 k daňovému přiznání) může rozhodnout, zda bude výdaje uplatňovat podle skutečných evidovaných výdajů, nebo zda využije možnost uplatnění výdajů procentem z příjmů.

Výdaje procentem z příjmů

• 80 % – řemeslná živnost a zemědělská výroba, lesní a vodní hospodářství
• 60 % – ostatní živnosti
• 40 % – podnikání podle zvláštních předpisů, např. autorské honoráře, příjmy advokátů apod.; zákon nově říká: „nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč“
• 30 % – pronájem majetku zařazeného v obchodním majetku; zákon nově říká: „nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč“

Pokud jsou skutečné výdaje nižší nebo blízké nabídnutému procentu, je pro podnikatele výhodnější přejít na „výdajový paušál“, neboť kromě výhodnějšího či srovnatelného zdanění ušetří náklady na evidenci výdajů či administrativu. Samozřejmě pokud není zároveň plátcem daně z přidané hodnoty, kdy pak musí evidovat nejen příjmy, ale i výdaje pro možnost odpočtu DPH na vstupech.

Rozhodnutí pro využití výdajů procentem z příjmů je třeba učinit pro všechny druhy příjmů ze samostatné výdělečné činnosti. Nelze např. pro podnikání na základě živnostenského listu uplatňovat do výdajů 60 % příjmů a oproti autorským honorářům uplatňovat skutečné evidované výdaje.

Výdaje procentem z příjmů se stávají trnem v oku výběrčím daní. Proto se jejich využívání pokoušejí všemožně znepříjemnit. U některých jsou nově nastaveny limity, do kterých lze výdaje uplatnit. U všech pak „velmi koncepčně“ zakazuje uplatnit slevu na dani na manžela (manželku) s nízkými vlastními příjmy a daňové zvýhodnění na děti, pokud uplatňuje výdaje procentem z příjmů u nadpoloviční části daňového základu.

Příjmy z pronájmu majetku, který není zařazen do podnikatelské činnosti, lze snížit také o skutečné výdaje, nebo o procento z příjmů – v tomto případě 30 %. Volba způsobu uplatnění výdajů je v tomto případě (v Příloze 2) je na volbě u výdajů ze samostatné výdělečné činnosti nezávislá. A v tomto případě se zpravidla vyplácí volit skutečně evidované výdaje.

Hlavní důvod pro evidenci skutečných výdajů u pronájmu (zejména nemovitostí) jsou odpisy. Daňové odpisy představují řádově 1/30 ceny nemovitosti ročně, což znamená u nemovitosti za 3 mil. Kč ročně 100 tis. Kč. Pro využití „výdajového paušálu“ by musel příjem z pronájmu takové nemovitosti dosahovat alespoň 27 778 Kč. A to nemluvě o dalších výdajích, které jsou s pronájmem spojené.

Nezdanitelné části základu daně

Od základu daně lze odečíst celou řadu položek, které stát považuje za prospěšné: Dary na vědu, výzkum, charitativní a vzdělávací činnost a politickým stranám, úroky z úvěrů na bydlení, výdaje na penzijní připojištění a životní pojištění, příspěvky odborovým organizacím…

Dary lze odečíst, jestliže jejich souhrn přesahuje alespoň 2 % ze základu daně nebo 1 000 Kč. Nejvíce lze odečíst 10 % ze základu daně. V tomto směru se stát ale stane štědřejším, když maximální výši darů pro daňové odpočty zvýší od 1. 1. 2015 na 15 % z daňového základu. Za dar je považováno též např. dárcovství krve, kdy každý odběr finanční úřad oceňuje na 2 000 Kč.

Úroky z úvěru na bydlení lze ještě za loňský rok odečíst až do výše 300 tis. Kč na domácnost. Tuto částku může uplatnit buď jeden člen domácnosti, nebo všichni dospělí rovným dílem. Podmínkou je, že financovaná nemovitost musí sloužit k vlastnímu bydlení daňového poplatníka, jeho dětí, rodičů či prarodičů. Dlouho očekávané snížení částky, kterou lze odečíst, nastane k 1. 1. 2015. Poté bude možné uplatnit pouze 80 tis. Kč zaplacených úroků.

Penzijní připojištění se letos transformovalo na doplňkové penzijní spoření. To ale nemění nic na možnosti odpočtu zaplacených příspěvků nad rámec státem dotovaných. Maximálně lze odečíst od základu daně 12 tis. Kč ročně za zaplacené příspěvky nad 6 tis. Kč, na které se vztahoval státní příspěvek. V letošním roce (pro podání daňového přiznání v příštím roce) jsou dotovány státním příspěvkem vklady do penzijního fondu do výše 1 000 Kč měsíčně, tudíž v příštím roce bude možné odečíst až 12 tis. Kč vkladů přesahujících 12 tis. Kč.

Odečíst lze i 12 tis. Kč zaplacených na rezervotvorné životní pojištění. Samotná investice prostřednictvím životní pojistky je zpravidla nevýhodná: je dražší, méně flexibilní a daňově méně výhodná než přímá investice do podílových fondů, kam investice z investičního životního pojištění beztak plynou. Uzavření životní pojistky má vždy smysl pouze pro krytí rizik, především rizika smrti a invalidity z jakýchkoli příčin. Nenechte se zmanipulovat k uzavření pojistky pouze za účelem daňového zvýhodnění! Je to nevýhodné. Navíc se tyto pojistky „dožívají“ nejčastěji 7 – 8 let. A pokud není dodržena podmínka trvání pojištění do 60 let věku pojištěného (a 60 měsíců trvání pojištění), pak musí daňový poplatník dříve uplatněné částky dodanit.

Příspěvky odborovým organizacím do výše 1,5 % z hrubé mzdy a celkové roční částky 3 tis. Kč lze odečítat od daňového základu ještě do roku 2014. Od 1. 1. 2015 tato možnost končí. Do stejného data lze uplatnit také náklady na ověřování vzdělání, které neplatil zaměstnavatel, do výše 10 tis. Kč (v případě zdravotně postižených dle míry snížení pracovní schopnosti až do částky 15 tis. Kč).

Slevy na dani a daňové zvýhodnění

Zjištěním daňového základu a zjištěním daně výpočet nekončí. Z vypočtené daně lze uplatnit slevy na dani a daňové zvýhodnění.

Tabulka 1: Slevy na dani

Pouze sleva na poplatníka není podmíněná a může ji uplatnit každý – s výjimkou lidí, kteří zároveň k 1. 1. 2012 pobírali starobní penzi. Toto opatření je dočasné. Účinné bude ještě letos a v příštích dvou letech. Od 1. 1. 2016 pozbývá (podle současného znění zákona) účinnosti.

Slevu na manželku/manžela lze uplatnit, pokud její/jeho příjem nepřesáhne 68 tis. Kč. Je-li navíc držitelem průkazu ZTP/P, lze uplatnit dvojnásobek. Pozor! Tuto možnost nemají podnikatelé uplatňující výdaje procentem z příjmů u více než poloviny daňového základu.

Studiem je míněna soustavná příprava na budoucí povolání do 26 let a u doktorského studia do 28 let. Pravidla jsou přitom stejná pro uplatnění slevy na studenta-poplatníka, jako pro uplatnění daňového zvýhodnění na děti.

Tabulka 2: Daňové zvýhodnění

Je-li součet slev na dani vyšší než vypočtená daň, je výsledná daňová povinnost nulová. Stát ale nic ani nevrací. Pokud do hry vstoupí děti a daňové zvýhodnění, situace se mění. Překročí-li daňové zvýhodnění na děti daňovou povinnost po slevách na dani alespoň o 100 Kč, stát příslušnou částku vrátí. Nejvíce ovšem vyplatí 60 300 Kč.

Na co se „těšit“

Vyhlídky v dani z příjmů nejsou příliš optimistické. Sice k 1. 1. 2016 končí některá přechodná opatření typu vyššího zdanění penzistů či solidární 7% daně z příjmů nad maximálním vyměřovacím základem pro platbu sociálního pojištění, ovšem neodvratnou rychlostí se blíží volby. A předpovědi jejich výsledku jsou pro daňové poplatníky zejména z řad výšepříjmových a podnikatelských poněkud chmurné.

Stínový ministr financí za ČSSD Jan Mládek se sice za své výroky o „živnostnících parazitujících na zaměstnancích“ omluvil, plánované omezení daňových výhod ale potvrdil. Navíc ČSSD jde do předvolební kampaně s jednotným hlasem volajícím po progresivní dani z příjmů se stropem na 38 %… lze tak očekávat nárůst počtu nezaměstnaných, které rozšíří drobní podnikatelé, kteří sotva přečkali hospodářskou recesi, a odliv lidí s vyššími příjmy do daňových rájů.