2/3 Čechů využívají spotřebitelské úvěry, nejvíce si půjčují ti nejbohatší

Přes klesající celkový objem spotřebitelských úvěrů čerpaných tuzemskými domácnostmi se poradci Fincentra stále setkávají s klienty, kteří nemají základní znalosti z oblasti osobních financí.

„Nejčastějším nedostatkem je mezi klienty absolutní neznalost pojmu RPSN, neschopnost pracovat s procenty a neznalost základních prvků rodinného finančního plánování. Lidé si zjednodušeně řečeno s nadšením půjčí a často neřeší, z jakých příjmů budou půjčku splácet či jak stabilní tyto příjmy jsou,“ uvádí Filip Duchoň, ředitel Divize Finančního poradenství společnosti Fincentrum.

Nepatrně větší zkušenosti s „životem na dluh“ mají v ČR muži. Alespoň jeden spotřebitelský úvěr čerpalo 16,6 % respondentů, více jich mělo 53,5 % respondentů. Ženy v tomto ohledu za muži mírně zaostávají – alespoň jeden úvěr mělo 17,8 % z nich, opakovaně si pak půjčuje 45,4 %.

Zatímco před dvěma lety dlužili podle statistik České národní banky Češi kvůli půjčkám na nákup zboží přes 300 miliard korun, nyní je to přibližně 266 miliard korun. Trendem je zvyšování objemu poskytnutých úvěrů u bankovních domů a snižování u ostatních společností, které spotřebitelské úvěry poskytují. Podle zkušeností poradců společnosti Fincentrum se také mírně prodlužuje doba splatnosti, na kterou spotřebitelé úvěrové smlouvy uzavírají.

Z hlediska výše příjmů si nejčastěji půjčují domácnosti s příjmem 20 až 30 tisíc Kč měsíčně (1 úvěr 17,4 % domácností, opakovaně 50,4 %). Opakovaně si obecně půjčují spíše domácnosti s příjmy od 15 do 30 tisíc Kč, jejichž členové dosáhli základního vzdělání nebo jsou vyučeni.

^REKLAMA

Také díky práci finančních poradců již nejsou tak časté drahé půjčky na dovolenou nebo na zákrok z oblasti plastické chirurgie.

Na plastickou operaci by si půjčilo přibližně 3 % respondentů, 10 % respondentů by o takové půjčce přemýšlelo, ale spíše by ji nevyužilo. Na jiný zdravotnický zákrok by si pak byla ochotna půjčit přibližně třetina dotázaných obyvatel ČR.

„V porovnání se zahraničními statistikami je ještě stále v České republice brán spotřebitelský úvěr jako nástroj pro financování nákupu zboží – tedy například automobilů, vybavení domácnosti nebo elektroniky. Zájem o financování služeb, například zdravotnických zákroků nebo vzdělávání, však podle našich zkušeností postupně roste,“ dodává Filip Duchoň.

Právě nákup automobilu je podle výsledků výzkumu nejčastějším předmětem financování. Ochotu půjčit si na jeho pořízení deklarovalo 60 % dotázaných. Druhým nejpřijatelnějším důvodem pro čerpání spotřebitelské půjčky je financování vybavení domácnosti (55 %). Přibližně 40 % dotázaných by si pak půjčku vzalo na nákup elektroniky nebo na vzdělávání a jiné kurzy.