Evropské události uplynulého týdne očima ekonoma Petra Zahradníka

Evropská komise podepsala Memorandum o porozumění s Řeckem ohledně nového programu stabilizační podpory

Zdá se, že i přes vzrušující politický vývoj uvnitř Řecka, se způsob řešení jeho léta nahromaděných ekonomických problémů, které vedly k paralýze jeho ekonomiky, vrací do standardního a racionálního proudu. Jsou do něj hojně zapojeny evropské instituce. Evropská komise podepsala ve středu Memorandum o porozumění s Řeckem ohledně nového programu stabilizační podpory. Během příštích tří let bude Evropský stabilizační mechanismus (ESM) schopen poskytnout až 86 mld. EUR v podobě půjčky. Ovšem za předpokladu, že řecké autority zavedou v Memorandu specifikované reformy cílené na fundamentální ekonomické a sociální změny. Některé z požadovaných změn jsou skutečně razantní. K jejich uskutečnění by ale měl napomoci již v červenci schválený Plán pro pracovní místa a růst, který by měl do roku 2020 mobilizovat 35 mld. EUR investičních prostředků. Řecku by se například mělo dostat nadstandardně příznivých podmínek financování z evropských strukturálních a investičních fondů. Jelikož se má v řadě případů jednat též o znovuvybudování řeckého zpracovatelského průmyslu, nabízí se zde velká příležitost i pro české firmy na těchto projektech dodavatelsky participovat.

Česká republika díky výborné kondici v pomyslné, avšak o to prestižnější soutěži zemí Visegradské čtyřky stane opět po dlouhém čase v čele

Výborná čísla o růstu české ekonomiky, publikovaná na konci minulého týdne, získala na ještě větším lesku při porovnání s ekonomickým vývojem v EU. Připomeňme, že v letošním druhém čtvrtletí vykázala česká ekonomika meziroční růst 4,4% a mezikvartální, potvrzující její aktuální akceleraci, pak 0,9 %. Průměrná hodnota těchto ukazatelů v EU dosáhla na 1,6 %, resp. 0,4 %. Se svým výkonem Česká republika ekonomicky rostla nejvíce v EU. Důvody ale již zřejmě nejsou zdaleka jen jednorázové, jak je interpretovala řada analytiků po vývoji ve čtvrtletí prvním. Na dalších místech s velkým odstupem za námi je Rumunsko (3,7 %, resp. 0,1 %) a Polsko (3,6 %, resp. 0,9 %). Na opačném konci žebříčku pak stojí Finsko, jediná země EU s momentálně zápornou hodnotou růstu (-1,0 %; resp. –0,4 %). Faktickou stagnaci pak zažívají Itálie (0,5 %, resp. 0,2 %) a Rakousko (0,6 %; resp. 0,1 %). Reálně předpokládám, že tuto pozici si může Česká republika udržet i ve zbytku letošního roku a v pomyslné, avšak o to prestižnější soutěži zemí Visegradské čtyřky (jejíž skupině nyní oficiálně předsedá) stane opět po dlouhém čase v čele.

Petr Zahradník, poradce prezidenta Hospodářské komory České republiky

^REKLAMA