CZK/€ inf%

CZK/$ 24.057 +0,45%

CZK/£ inf%

CZK/CHF 27.245 +0,62%

Text: Vladimír Zdražil

15. 09. 2010

1 komentář

Zamezení dvojímu zdanění: Dominuje prostý zápočet a vynětí příjmů

 


 

V minulém článku o zdaňování investic do cenných papírů jsem se věnoval zejména situacím směřujícím k tomu, jak určit daňovou rezidenci poplatníka, a zároveň tomu, jak řešit daně v případě neexistence smlouvy o zamezení dvojího zdanění. V takových případech je totiž daňový režim velmi přísný a nutí tuzemské daňové rezidenty v ČR zdaňovat veškeré celosvětové příjmy bez ohledu na to, zda byla v zahraničí jakákoli daň stržena plátcem.

Nyní se zaměřím na země, se kterými má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (jak jistě víte, tak jde v hlavní míře o státy, kam tuzemští investoři investují finanční prostředky) a tím pádem při řešení daňových otázek jsou takovou smlouvou vázáni.

Článek 23 ve většině smluv specifikuje způsob zamezení dvojího zdanění

Samotné smlouvy o zamezení dvojího zdanění nejsou v žádném případě těžko stravitelným čtením. Mají standardizovanou podobu a zájemce se může zaměřit pouze na vybrané paragrafy, které jsou pro něho v dané chvíli zásadní.

Úvodní čtyři články se věnují určení rezidence konkrétních poplatníků. Následují články věnované problematice přímé podnikatelské činnosti ve smluvním státu (články 5, 7, 8 a 9). Záměrně jsem vynechal článek 6, který se věnuje problematice zdaňování příjmů z nemovitého majetku. To je oblast, kterou možná někdo z čtenářů řeší, neboť vlastnit chalupu v sousedním státě nemusí být až tak abstraktní záležitost.

Naopak velmi zásadní je článek 10 věnující se dividendám a článek 11 týkající se úroků. Ty nás budou velmi zajímat. Další článek věnovaný licenčním poplatkům se drobných investorů naopak týkat nebude.

Pak smlouvy věnují pozornost obvyklým příjmům fyzických osob – příjmy z nezávislých povolání, ze zaměstnání, zdanění tantiém, příjmy umělců a sportovců, penzí, veřejné služby a ostatním příjmům. Pro čtenáře je tudíž nutné, aby dokázal svůj příjem definovat a zaměřil se následně na příslušnou kapitolu.

Stěžejní obsah konkrétní smlouvy o zamezení dvojího zdanění se ovšem ukrývá pod článkem 23 (někdy 22 nebo 24), který říká, jaké metody o zamezení dvojího zdanění jsou pro smluvní státy vzájemně aplikovatelné a závazné. Přestože metod uplatňování zamezení dvojího zdanění je více, tak pro naše poplatníky jsou zásadní následující dvě (ostatní se víceméně nepoužívají, a tudíž jim nebudu věnovat pozornost):

  • Vynětí příjmů
  • Prostý zápočet daně

Před detailní aplikací se podívejme, jakou metodu uplatnit u příjmů z nejvíce obvyklých zahraničních zdrojů příjmů v závislosti na druhu příjmů.

Smluvní stát

Zkratka metody zamezující dvojí zdanění

Dividendy

Úroky

Tantiémy

Ostatní příjmy

Francie

Z

D

Z

Z

Itálie

Z

D

Z

V

Německo

Z

D

Z

V

Polsko

Z

Z

Z

Z

Rakousko

Z

D

Z

Z

Rusko

Z

D

Z

Z

Slovensko

Z

D

Z

Z

USA

Z

Z

Z

Z

Velká Británie

Z

D

Z

Z

Vysvětlivky k tabulce a jejímu obsahu:

Na druhém řádku jsou vyjmenovány nejtypičtější druhy příjmů, kterých tuzemští investoři ve smluvních státech zpravidla dosahují. Zkratka Z – znamená využití metody zdanění prostého zápočtu daně zaplacené ve státě zdroje, D – znamená, že příjem se zdaňuje pouze ve státě rezidence poplatníka, V – vynětí příjmů, které mohou být zdaněny ve státě zdroje ze zdanění ve státě rezidence.

Obsah výše uvedené tabulky lze shrnout do následujících závěrů. Tabulce dominuje písmeno Z. Z toho vyplývá jediné: Tuzemský daňový rezident nejčastěji uplatňuje metodu prostého zápočtu (s určitým zjednodušením započítává v zahraničí zaplacenou daň na tuzemskou daňovou povinnost).

Úrokovým příjmům dominuje naopak písmeno D. To nepředurčuje žádnou z metod uplatňování dvojího zdanění, nýbrž konstatuje, že příjmy úrokového charakteru plynoucí rezidentům ČR z jiného smluvního státu by neměly být nijak zdaňovány ve státě zdroje. Úrok je tuzemskému rezidentovi převeden v hrubé výši a celý proces zdanění probíhá u nás. Pouze u ostatních příjmů v případě Itálie a Německa se objevilo písmeno V, které určuje metodu takzvaného vynětí příjmů.

V ČR se prakticky uplatňují pouze dvě metody. Prostý zápočet a vynětí příjmů. Díky jednotné sazbě daně (19 % pro právnické a 15 % pro fyzické) byla z pohledu daňové legislativy progrese odstraněna. Tím pádem se vše zjednodušuje. Asi nejkomplikovanější metodou z pohledu aplikace je nyní metoda prostého zápočtu. Na tu se můžete těšit nejen v příštím díle, kde se budu detailně zabývat zdaňováním dividend přijatých ze zahraničí včetně konkrétních příkladů z právě probíhající dividendové sezóny.

Loading

Vstoupit do diskuze 1 komentář



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Lenka

    20 února, 2024

    Dobrý den, vloni jsem pracovala 8 měsíců v AT, pak jsem byla na podpoře a od prosince jsem zaměstnaná v CZ. Jsem samoživitelka 2 dětí. Chci žádat o daně a pendler pauschal v AT.
    U nás mám podat přiznání metodou vynětí a nebo zápočtem? Když podám zápočtem, tak mi AT nic nedoplatí? Děkuji za odpověď.

    Odpovědět