CZK/€ inf%

CZK/$ 24.057 +0,45%

CZK/£ inf%

CZK/CHF 27.245 +0,62%

Finanční poradenství není o produktech a jejich cenách!

 


 

Debata o kvalitě finančního poradenství se velmi často stočí k hodnocení jednotlivých produktů. Jeden produkt je příliš drahý pro klienta, jiný není dostatečně flexibilní, další je prodávaný jenom pouze díky vysoké provizi nebo obtížně představitelným sumám prohnaných televizní reklamou. Ano, výsledkem práce dobrého poradce, bez ohledu na způsob jeho honorování, je (a nutno říci "mimo jiné") vyvážené portfolio finančních produktů, které splňují požadavky finančního plánu domácnosti.

Mnohem důležitější než samotné produkty je ale onen finanční plán. A právě v této fázi se liší dobrý finanční poradce od finančního zprostředkovatele. Finanční plán je ale často využíván jen jako marketingový nástroj k samotnému zprostředkování, nikoli jako cíl sám o sobě. Ano, v Česku převažuje provizně placené finanční poradenství, a tak finanční poradce kromě vypracování finančního plánu musí také prodat. Jinak se neuživí. Základem dobrého poradenství je ale sestavovat objektivní finanční plány, které by se měly stát prodejním nástrojem "jen tak mimochodem".

V diskusích s nejlepšími finančními poradci je patrná jedna zásadní skutečnost. Jejich úspěch je založen na kvalitní práci. Díky ní se k nim zákazníci vrací a díky ní se odpoutají od obvolávání studených kontaktů. Sestavují objektivní finanční plány podle potřeb domácností, nikoli podle plánů prodeje.

Je to samozřejmě dlouhá a obtížná cesta. Z krátkozrakého pohledu je vždycky snazší střelit klientovi investičko. Pro poradce, který chce být úspěšný dlouhodobě, je to ale podle mého názoru jediná možná cesta, která se dlouhodobě vyplácí.

"Na výši provizí při přípravě finančního plánu nehledím," uvedl Petr Boháč, finanční poradce Broker Consultingu, v rozhovoru z cyklu rozhovorů s nejlepšími finančními poradci.

REKLAMA

Výsledkem finančního plánu nemusí být jen produkty. Finanční poradce může navrhnout i úsporná opatření ve stávajících rodinných výdajích, může doporučit zvýšení kvalifikace, aby se vytvořil prostor pro budoucí růst příjmů, nebo získání brigády pro vyřešení akutních finančních potíží. Finanční produkty jsou ale (téměř vždy) nedílnou součástí plánu. Zúžení diskuse jenom na produktovou stránku poradenství má svá nesporná rizika. Pro klienta.

Diskuse o finančních produktech se točí hodně kolem jejich nákladovosti. Prvním rizikem je, že čtenář diskuse (např. méně zkušený poradce) udělá rovnítko mezi "nákladný" a "špatný". Přitom nákladný produkt může být nákladný čistě proto, že je lepší – a pro klienta, který využije celou šíři jeho možností bude přínosnější (a v konečném důsledku levnější) než produkt na první pohled levnější.

Druhým rizikem je nahrazování "dražších" produktů "levnějšími". Argumentace "máme mnohem levnější pojistku než jakou si platíte vy" je hodně silná. Naráží ale na dvě zásadní překážky: většina nákladů mohla být v té první již zaplacena, a tedy mezní náklady na ni jsou nižší než náklady při změně pojistky (či jiného finančního produktu, ale u pojištění je tento aspekt nejlépe patrný), a může se lišit rozsah krytí.

Změna rozsahu krytí u pojištění nemusí být patrná na první pohled. Před rokem jsem prováděl mystery shopping zástupkyně Aviva pojišťovny. Součástí nabídky bylo připojištění trvalých následků úrazu. U rizikového životního pojištění s pojistnou částkou 4 mil. Kč, u investičního životního pojištění 1 mil. Kč se čtyřnásobnou progresí. Na první pohled se mohou pojistky zdát ekvivalentní, ale nejsou. Např. ztrátu jednoho oka pojišťovna hodnotí 50 %. Co to znamená? U první pojistky zraněný dostane 50 % ze 4 mil. Kč, čili 2 mil. Kč. U druhé 50% poškození těla zakládá zdvojnásobení základní pojistné částky, tedy z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Z nich zraněný obdrží 50 %, čili 1 mil. Kč. Samozřejmě se lišila i cena připojištění.

REKLAMA

Setkávám se s tvrzením finančních poradců, že je lepší pojistit právě jen trvalé následky úrazu, nebo invaliditu způsobenou úrazem. Zejména pro mladší. Je výrazně levnější než invalidita z jakýchkoli příčin. A je prý mnohem pravděpodobnější. Není! I ve věku s nejvyšším podílem invalidity vzniklé z úrazu u mužů nedosahuje ani ke 20 %! U žen je po většinu života dokonce hluboko pod 5% pravděpodobností. Vyšší pravděpodobnost v pojišťovnictví vždy znamená vyšší cenu. Proto je pojištění invalidita i z nemoci výrazně dražší.

A sebelepší produkt, který neřeší situaci domácnosti, bude nakonec jen ke škodě. Naopak dražší produkt, který je pro zajištění potřeb domácnosti nezbytný, bude přínosem. Za příklad poslouží pojištění nemovitosti proti povodni. Stojí-li dům na vrcholku kopce, povodeň zjevně nehrozí. Pojištění bude sice levné, ale bude jen odčerpávat finanční zdroje domácnosti. Naopak leží li dům poblíž záplavové oblasti (nebo v ní, ale v pojistitelném pásmu), bude drahé. Pro finanční zajištění domácnosti může být ale nezbytné i za vyšší cenu.

Finanční produkty? Ano. Samozřejmě. Bez nich to nejde. Ale důležitější je sestavení finančního plánu, identifikace rizik (nejen pojišťovacích) a pak teprve hledat vhodné nástroje na jejich naplnění. Finanční plán nesmí být jen marketingovým nástrojem pro prodej, měl by mít hodnotu sám o sobě. A že klient tuto hodnotu nezaplatí? Zaplatí ji. Bude se vracet, bude řešit své finanční záležitosti s vámi a bude vodit nové klienty. Jen to nebude hned. Bude to mít ale trvalejší efekt než střelba IŽP.

Loading

Vstoupit do diskuze 42 komentářů



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Honza

    28 června, 2010

    Máte téměř ve všem naprostou pravdu, ale proč dobrý finanční plán, dobře identifikované cíle a potřeby, správně stanovená rizika a dobrou diverzifikaci portfolia, srážet předraženými či rizikovými produkty? nebavme se o ceně rizik a výši, omezení či způsobu plnění, protože tam máte také pravdu. Ale proč na řešení toho stejného používat investice, kde je management fee 2 a více % nebo si někdo vezme ještě success fee místo 1% fee. proč používat pojistku, kde je poplatek 50 Kč měsíčně místo 20 Kč a BOS 5% místo 2-3%. rozdíl na 30 letech při 1000/M je 20.000 Kč bez zhodnocení. a to se nebavíme o těch počátečních nákladech, které jdou z nejdražší peněz – těch na počátku.

    Odpovědět

  • Safi

    28 června, 2010

    Myslim ze autor chcel clankom povedat, ze poradenstvo nema byt o tom hladat pre klienta najlacnejsie riesenia. Poradenstvo ma byt o tom, zabezpecit klientove financie komplexne a najma efektivne. A pre niekoho moze byt najefektivnejsim riesenim to najlecnejsie a pre niekoho nie. Preto sustredenie sa len na najlacnejsie riesenia je len castou cesty ku kvalitnemu poradenstvu.

    Odpovědět

  • Láďa

    29 června, 2010

    Nepatřím k lidem, kteří reagují na články na kdejakém serveru, ale nějak mne již delší dobu popuzují „zasvěcené“ články různých odborníků přes investice. Opravdu nevím, co chtěl autor článkem vyjádřit a proč na začátku hovoří o investicích a uvádí v souvislosti s tím střelbu investička.
    Investice je lidově řečeno odložení přebytečných peněz takovým způsobem, aby byly ochráněny před inflací a současně aby generovaly zisk.
    Pojištění je prevence proti nechtěné ztrátě, která svým rozměrem přesahuje možnosti zvládnutí v rámci běžného domácího rozpočtu.
    Problém tedy tkví v tom, že zprostředkovatelé vydávají pojištění za výhodnou investici, nic víc a nic méně.
    Další detail, který zkresluje informaci je v tom, že např. jmenovaná Aviva má dvě odchylně konstruovaná připojištění – Připojištění trvalých následků úrazu x Připojištění trvalých následků úrazu s progresí. Srovnávat je spolu pak vychází stejně jako porovnávat Škoda Octavia x Škoda Octavia combi… vždyť ten název začíná stejně, tak o co jde, nee? Takže kde najdu ono kvalitní poradenství a jak jej vlastně doopravdy poznám jako laik, když i zmíněný mystery shopping byl na téma investování namísto diskuze, zda budou 4 mil. v případě ztráty oka postačovat na řešení situace či nikoliv?

    Odpovědět

  • vasek

    29 června, 2010

    vcelku souhlas…
    to IŽP je tam zmíněné proto, že ono je totiž jaksi moderní do investička „střílet“ 🙂
    To, že někdo investičko píše hlavně jako investiční nástroj, je chyba toho poradce, nikoliv nástroje.
    Takže, kritici by měli střílet hlavně do řad poradců, kteří to takto dělají a nikoliv do investička jako takového. Ale to už nejde tak snadno…

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    29 června, 2010

    To mi vysvětlete,co je dobrého na nástrojích,kde má klient takřka vždy ztrátu.Strefovat se do producentů těchto nástrojů mi přijde správnější než útočit na ty chudáky, kteří často ani nevědí,co prodávají.To o tvůrcích se říct nedá.
    Jinak pokud bych se měl vyjádřit editorialu Petra Zámečníka,tak bych řekl asi toto.Finanční poradenství by nemělo být zaměňováno s distribucí finančních produktů.Nicméně často je spojeno i s finančními nástroji a velmi často i s jejich cenou.Důvodem je prostě to,že pokud použijete nevhodný nástroj například na přípravu prostředků na penzi, tak klient nedosáhne svých cílů.A pokud nedosáhneme cíle díky zcela nevhodnému nástroji, tak je to špatné finanční poradenství.

    Odpovědět

  • Anonym

    30 června, 2010

    ad ztráty klienta v souvislosti s nástroji – jde spíše o podvod na klientovi, ne ?
    Nedosažení cíle finančního poradenství dtto. Takže nejde o finanční poradenství, ale spíše o oblbování klientů a parazitování na nich, ne ? Viz různé MLM blafy, často pod mimikrami „akademie“, ne ?

    Odpovědět

  • vasek

    30 června, 2010

    proč má klient u IŽP skoro vždy ztrátu? Toto je dlouhodobý nástroj, jehož charakteristikou je to, že ze začátku je ztrátový. Tak je třeba k němu přistupovat.
    Copak rizikovka není ze začátku ztrátová? Chcete mi říct, že systém předpláceného pojistného je super?
    Co se týká útočení, myslím, že by bylo dobré se zaměřit spíše na ty, kteří prodávají investička s minimální pojistnou částkou… To nejsou chudáci, ale volové.
    Je zajímavé sledovat, že lidem, kteří mají vysoké pojistné krytí, prvotní ztráta na IŽP nevadí skoro vůbec v porovnání s lidmi, kteří mají IŽP třeba s pojistnou částkou 2 tis Kč.

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    30 června, 2010

    Spousta z nich je téměř jistota ztráty i na 30 ti letech vzhledem k tomu, jak jsou konstruovány.Ovšem pokud vycházíme z průměrné délky životnosti takové smlouvy, tak je to úplná jistota.
    Zas tak velký rozdíl v tom není, jestli je to hladké bez krytí nebo s nějakým drobným krytím. Obojí je super byznys pro pojistovnu. Klient je dokonale zmatený, protože v tom , co koupil , se vůbec nevyzná.Tudíž není schopen posoudit, jestli mu vznikla nějaká ztráta.

    Odpovědět

  • vasek

    30 června, 2010

    co se týká průměrné délky:
    jaká je průměrná délka trvání rizikovky? jaká je průměrná delka trvání spoření přes podílové fondy (když to vemu do kombinace s rizikovkou)? jaká je průměrná délka doby spoření do fondů s předplacenými vstupními poplatky?
    myslím, že všechno je ze začátku ztrátové…
    Můžete mi prosím vysvětlit ztrátovost IŽP na 30 letech? Ztrátová oproti čemu?

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    30 června, 2010

    Nevím , jaká je průměrná doba sjednané rizikovky.Ale opravdu nevím, jak to má s touto problematikou souviset.
    Spoření do fondů s předplacenými poplatky má oproti IŽP dost jiných velmi zásadních výhod a nemusí to nutně být jen menší počáteční náklady.
    Kolik myslíte,že musíte vydělávat ročně ,abyste se dostal na výstup=suma vkladů u produktu , který má 200 % RP provizi a TER okolo 4%?Zkuste si to spočítat.A pokud se dostanete na nějaké rozumné číslo,tak do toho ještě započtěte inflaci a jste namydlenej.To znamená ztrátová absolutně často nominálně,takřka vždy reálně.Tedy oproti nule:-)

    Odpovědět

  • vasek

    30 června, 2010

    a co IŽP s provizí 140-160% a TER poloviční (bez zdvojených manažerských poplatků)
    rizikovku jsem zmiňoval proto, jelikož spousta lidí si myslí, že její předčasné ukončení není ztrátové…

  • Ondřej Záruba

    30 června, 2010

    7,05% p.a.,abyste byl reálně na nule při 2,5% p.a. inflaci.Taky to není málo.Budete-li mít štěstí zhodnotíte v takovém bezvdném nástroji klientovi peníze při agresivním investování (100% akcie) někde okolo 1-2% p.a.U ETF je to cca o 2% ročně víc.

  • Radek

    30 června, 2010

    „Bylo dobré se zaměřit spíše na ty, kteří prodávají investička s minimální pojistnou částkou… To nejsou chudáci, ale volové.“
    To je naprosto přesné :-).
    Sám IŽP nemám moc v oblibě, ale pokud je použito rozumné IŽP na krytí rizik, tak je to podle mě OK. A dovedu si představit i situaci, kdy je skutečně pro klienta výhodnější než rizikovka (bohužel, takových je málo, pokud je alespoň nějaké… sám jsem takové ještě neobjevil, ale přiznám se, nehledal jsem příliš intenzivně 🙂

    Odpovědět

  • vasek

    30 června, 2010

    musí to být IŽP poplatkově příznivé(v rámci trhu) a musí být dobré v tom, že nechce moc za krytí rizik….
    – to je asi základní předpoklad 🙂

    Odpovědět

  • Ondřej Záruba

    30 června, 2010

    Pánové vy jste vtipálci.Poplatkově příznivé…To bysme ty poplatky v první řadě museli znát.A to bohužel u většiny neznáme.A co takhle další faktory?Neflexibilita, netransparentnost investování, přímé kreditní riziko, mizerný výběr investičních příležitostí (do kterých se dá investovat napřímo)…No nevím pánové.Uznávám, že je to dokonalá mašina na efektivní přesouvání peněz z kapes jedněch do jiných kapes (zvláště když se agresívní producent sejde s výkonnou Verkaufsmaschine) , ale vzdělaný poradce tohle pseudoužitečné finanční haraburdí rozhodně nepoužívá a dokáže klienta přesvědčit, aby mu dal honorář.

    Odpovědět

  • vasek

    30 června, 2010

    v čem neflexibilita?
    v čem netransparentní investování?
    v čem mizerný výběr investičních příležitostí?
    – máte na mysli množství fondů nebo nemožnost investovat přímo např do akcií?

  • Ondřej Záruba

    30 června, 2010

    Neflexibilita
    – nemohu se dnes rozhodnout a zítra mít jinou podobu portfolia.Neumožňuje mi to pohotově reagovat.Dále flexibilita je značně spojena s likviditou a o té se rozhodně nedá říct, že je dobrá.
    Netransparentní investování
    -investujete do něčeho, u čehož nevíte , co se za tím skrývá. Není rozhodně standardem , že by pojišťovny zveřejňovali všechny pozice fondů ,do kterých investují.Poplatky také maximálně zveřejňují jen částečně.Není výjímkou, že pojišťovna má přihozenou marži k management fee a klient jí vůbec nezná.
    Mizerný výběr
    – tak tady je to snad jasné.Výběr investičních příložitostí přes pojišťovny je několik nul menší , než jaké jsou možnosti trhu.

  • Kolemjdoucí

    30 června, 2010

    Já být Vaším klientem, tak si kladu otázku, proč tady trávíte tolik času a nehledáte pro mne ty nejlepší příležitosti 🙂

  • Ondřej Záruba

    30 června, 2010

    Na to mám portfoliomanažera.Travím tady čas,aby bylo víc poradců, kteří otevřou oči.Což je i v mém zájmu.Ale je pravda,že na články už čas nemám.

  • Ivo Balon

    30 června, 2010

    No, teď to není osobní pane Zárubo, ale otevřít oči by měli téměř všichni (až na pár výjimek), kteří za celou historii tohoto serveru diskutovali na téma spořících ŽP, ať už klasických s TÚM nebo investičních. Za celou dobu existence serveru bych správné pochopení hledal jen v ojedinělých případech zaregistroval jsem asi dva nebo tři diskutující). Zkrátka všem (a mmch. včetně Vás) tady uniká správné použití dané funkce (parametru) jednodlivého produktu, konkrétně tedy nyní IŽP, ale týká se to i jiných diskusí a produktů.
    Na druhé straně to beru pozitivně, protože pochopení obecných principů pomůže vytvořit kvalitní fin. plán, takže ten, kdo toto ovládá, má konkurenční výhodu na trhu, potažmo má s takovým poradcem výhodu i jeho klient.

  • Ondřej Záruba

    30 června, 2010

    Finance jsou o číslech a faktech.Exaktní obor.Já jsem čísla vyndal na stůl.Co vy?

  • Ivo Balon

    1 července, 2010

    Máte pravdu, finance jsou o číslech (byť někdy jsou čísla vrtkavá), ale finanční plánovaní (resp. dlouhodobý finanční plán pro klienta a jeho rodinu) jen o číslech není. Musíte totiž do těch exaktních vzorečků zakomponovat i tzv. lidký faktor, např. emoce, psychika obecně, zkušenosti, sociální postavení klienta (např. vztahy v rámci jeho rodiny, perspektivu v zaměstnání, zdrav. stav jeho i jeho rodiny) různé možné budoucí živ. situace, zvraty a rizika atd.
    Na tohle téma bych mohl napsat několik stánek, možná by vyšlo i na knihu, ale na to bohužel zatím nemám nyní čas.
    Závěrem chci jen podotknout, že se tady v žádném případě nezastávám IŽP, a obecně žádného finančního produktu. Jsem totiž přesvědčen, že kvalitní finanční plán nemusí obsahovat jen finanční produkty, ty totiž nemohou někdy vyřešit vše. Cílem finančního plánu totiž není sestava produktů, ale zajištění požadované živ. úrovně klienta v současnosti i dobudoucna (ideálně natrvalo) v rámci jeho nynějších i budoucích možností a perspektivy.
    Takže asi tak, zbytek si s dovolením nechám na svá školení a možná i na tu knížku. 🙂

  • Anonym

    1 července, 2010

    Pánové, musím souhlasit s Ivo Balonem, protože přesně vystihl, proč není FP jen o cenách produktů. Důležité je dostat se do cíle.

  • Robert

    1 července, 2010

    Napiste knihu a ja a dalsich 110.000 lidi si ji koupi. Zbohatnete, budete rentier a mozna uz nebudete skolit v mlm.. Takze cekam na knihu “ Ivo Balon Kyiosaki“

  • Ally

    2 července, 2010

    A tohle všechno fakt spolupracovníci Fincentra dělají? Hm… obávám se, že mám z terénu jinou zkušenost.
    Ani sebelepší školení nemůže obrátit na pravou víru člověka, který a priori nestojí o to dělat svou práci poctivě a slušně si při tom vydělat, jeho cílem je si na úkor všeho a všech rychle vydělat na velké auto a na velký dům…
    A sorry, i ve Fincentru by se pár takových našlo…

  • Ivo Balon

    2 července, 2010

    Ale ono tady přece vůbec nejde o to, jestli je nějaký poradce z firmy A, B, C nebo pracuje sám, nebo má nějakou malou firmičku a spolu se 4 kolegy obsluhuje klienty (samozřejmě za předpokladu, že mu zázemí dané firmy vůbec umožní dělat kvalitní finanční plánování, jako např. že má k dispozici dostatek informací z trhu, má nástroje k analýze a vyhodnocení situace klienta a má dostatečný rozsah různých produktů a v neposlední řadě i prostor k tomu, aby se pro své klienty a pro tvorbu fin. plánů mohl rozhodovat samostatně a svobodně bez tlaků od příp. nadřízených pod.).
    Jde spíš o to aby měl správný postoj k principům finančního plánování.
    Naprosto souhlasím, že situace v praxi je taková, jaká je, ale kvalitním poradcem se člověk nerodí ani se nestane po jakémkoliv školení apod. Je to nejčastěji otázka, samozřejmě jednak i vzdělávání, ale hlavně výchovy, způsobu myšlení, postupného nabytí zkušeností a získání správných postojů a návyků.
    Nedělám si žádné iluze, že tady jednou budou všichni dělat svou práci tak, jak by to mělo být, není to možné už jen z pohledu obecných principů statistiky a pravděpodobnosti, ale bylo by už úspěchem, kdyby se alespoň většina chovala postivě a nedělaly se některé „prasárny“, které tady zatím naštěstí téměř všichni dlouhodobější diskutující kritizují a odsuzují.
    Je to jako s dětmi – výchova je dlouhodobý a nikdy nekončící proces, ale myslím si, že se vyplatí trpělive a vytrvale venovat správné výchově úsilí a čas. A pokud se podaří z masy vychovat jednoho, dva slušné lidi (v poradeství, nebo i v jiných profesích), tak to úsilí stálo za to. A pokud se poradci podaří poctivě naplnit požadavky alespoň 10 % klientů, pak je to podle mě taky úspěch.
    A už jdu raději zas něco dělat. Tak se tu mějte.

  • žeby nebe ???

    13 července, 2010

    wow, a já myslel, že neexistuje a vono je v Karlíně…No to jsou krásné řeči, z těch by fakt šlo ubalit cígo a vyhulit…Jako televizní noviny v osmdesátých létech, spářené s Mirkem Dušínem…
    POkud budou školitelé fin. zprostředkovatelů typu p. Balona, tak vám stále úsměvem ( z těšení se na tučnou provizi )prodají zabalené investičko do skvělých zítřků tak, jak to dnes ve Fincentru dělají…nebo už ve Fincentrum mají komunismus a pracují pro potěšení z práce ???wow a ještě jednou wow…

  • Kolemjdoucí

    2 července, 2010

    pár?

  • bacha na rychlé zisky

    28 června, 2010

    Nejlepším fin. poradcem je bezesporu Karel Dohnal ze společnosti APL, podle jeho fin. plánu už brečí všichni investoři….
    http://www.stream.cz/video/475318-2009-10-11-seminar-bccb-apl-1-cast Nevíte někdo kde se skrývá???

    Odpovědět

  • poradce

    28 června, 2010

    Zapomněl jste na Štorka a OVB!!!!!!!!!!! Nemá konkurenci, nevěřím.

    Odpovědět

  • Anonym

    28 června, 2010

    No nevím, ale prim má celkem jistě tzv. „akademie“… tam jsou už i pozůstalí… a to nemluvím o sexualharašmentu v „představenstvu“… a o soudech na úkor podvedených a okradených tou „sebrankou“, viz zákon 43/2004 Z.z. /SR/.

    Odpovědět

  • AWDfanda

    28 června, 2010

    pan Tatýrek z AWD je taký slušný bourák 🙂

    Odpovědět

  • Anonym

    28 června, 2010

    Tomuto se to určitě nevyrovná, veřejné nahánění vlastního řiditele členem pžedstavenstva \“grupy\“…
    a je svědectvím, že si firma dlouhodobě likviduje jméno sama a ještě za to i platí své zaměstnance. To je doopravdy síla, a samozřejmě to jde needitované na dotyčné instituce uváděné v těch třech mailech, a samozřejmě také k trestnímu konání.
    Od:
    Komu: \“Mxxx RK 5 soukroma\“
    Odesláno: 29. září 2009 12:59
    Připojit: Vxxx – dopis AFIZ – verze Svaťa.doc
    Předmět: FW: Vxxx – dopis AFIZ
    Stránka 1 z 2
    1.10.2009
    Dobrý den pane Mxxx,
    v příloze zasílám konečnou verzi dopisu pro pí Vxxx, který tato pošle na AFIZ (případně může i
    na ČNB). Dále jsme se s Mgr. Hxxx domluvili, že by bylo vhodné, aby klientka uvedený dopis zaslala na
    vědomí i naší společnosti (abychom to pak mohli p. xxx tzv. „omlátit o hlavu“, že svým jednáním
    poškodil ZFPA).
    Prosím tedy o vytištění a předání klientce, nepřeposílat mailem (viz níže). Za Vaši spolupráci předem
    děkuji.
    S pozdravem a přáním hezkého dne
    Zxxx
    vedoucí oddělení xxx
    a člen představenstva
    ZFP akademie,a.s.
    17.listopadu 12, 690 02 Břeclav
    Tel: +420 519 361 xxx
    Mob: +420 733 677 xxx
    z.xxx@zfpakademie.cz
    From: Kxxx
    Sent: Monday, September 28, 2009 10:06 AM
    To: Mxxx RK 5 soukroma
    Subject: Vxxx – dopis AFIZ
    Dobrý den pane Mxxx,
    omlouvám se, ale dovolil bych si Vás požádat, aby jste s tím dopisem pro paní Vxxx, který jsem
    Vám včera zaslal, prozatím nic nedělal – z pokynu generální ředitelky jsem ještě upravil písmo (aby to
    nevypadalo jako dopis ze ZFPA) a ještě se na to musí mrknout Sxxx. Nejpozději zítra Vám ten dopis
    pošlu.
    Děkuji za pochopení a přeji hezký den
    Zxxx
    vedoucí oddělení xxx
    a člen představenstva
    ZFP akademie,a.s.
    17.listopadu 12, 690 02 Břeclav
    Tel: +420 519 361 xxx
    Mob: +420 733 677 xxx
    z.xxx@zfpakademie.cz
    From: Kxxxx
    Sent: Sunday, September 27, 2009 5:54 PM
    To: Mxxx RK 5 soukroma
    Subject: Vxxx- dopis AFIZ
    Dobrý den pane Mxxx,
    v příloze Vám zasílám upravený dopis pro pí Vxxx. Dovolil bych si Vás však požádat, abyste dopis
    vytisknul a dal jej klientce pouze fyzicky na papíře – prosím nepřeposílejte jej, z každého souboru lze poznat,
    kdo a kdy jej vytvořil – byl bych nerad, aby se jméno naší společnosti pak někde ocitlo, že jsme někoho
    k něčemu naváděli ………… apod. Opatrnosti není nikdy dost.
    S pozdravem a přáním hezkého dne
    Zxxx
    vedoucí oddělení xx
    ZFP akademie,a.s.
    17.listopadu 12, 690 02 Břeclav
    Tel: +420 519 361 xxx
    Mob: +420 733 677 xxx
    z.xxx@zfpakademie.cz

    Odpovědět

  • Stan

    1 července, 2010

    Drtivá většina fin. poradců jsou jen prodejci pojištění a jiných zákl. fin. produktů. Jejich znalost finančních a kapitálových trhů je minimální. A proto dobrých poradců je jako šafránu. Zvláště když mají provize z produktů, které s vámi uzavřou. Pak jsou samozřejmě ve velkém pokušení doporučit klientovi dražší či méně vhodný produkt, protože z něj mají více peněz. Takže můj závěr: fin. poradce nebrat!!!

    Odpovědět

  • Martin z Partners

    2 července, 2010

    NO, každý takový není.Ale uznávám, že se vůbec nedivím Vaší reakci. Minulý týden jsem narazil na klientku, kterou navštívil poradce ZFP a na klientčin požadavek, založit si v 52 letech něco na spoření na penzi, jí pán udělal IŽP ING Investor B350 za 5000,- měsíčně do 80 let.
    Taková prasata bych hnal z této branže….Jo a manželovy to samé, ale už jen za 1000,-….

    Odpovědět

  • Radek

    12 července, 2010

    Nedalo by se to kvalifikovat už jako podvod?

    Odpovědět

  • korenek

    7 srpna, 2010

    …pane Martine, NAPROSTA vetsina, i u Vasich P. je takova, ze pracuji za penize a doporucuji klientum HLAVNE to, co jim osobne prinese provizi a na klienty ohled neberou…Nebo maji vasi spolupracovnici od Partners pevny plat a jsou zamestnanci na HPP ? Slogan Vasi firmy je pote ponekud komicky…

    Odpovědět

  • Kolemjdoucí

    11 července, 2010

    A tak mi teda vysvětlete, kde má výhodu, Flexi ŽP, u kterého ani klient nemůže vědět,co podepisuje. Určitě levné, ale velice tajuplné… Odvozuji od toho, že mi sma ČS nechce (nebo nedokáže) dát Oceňovací tabulky k nastudování.

    Odpovědět

  • Kolemjdoucí

    12 července, 2010

    Tohle jsem nebyl já, jen někdo použil stejný nick 🙂

    Odpovědět

  • Kolemjdoucí

    12 července, 2010

    Škoda, že jste mi spíš nerozšířil obzory o Flexině, která je mi teď nabízena 🙁 a furt nevím, jestli do ní jít nebo ne…

    Odpovědět

  • vasek

    12 července, 2010

    tajuplnost „smrdí“ 🙂

    Odpovědět

  • 123

    8 ledna, 2011

    Je vidět že tomu opravdu ale opravdu nerozumíte

    Odpovědět