V minulém týdnu přinesl deník E15 zprávu o neutěšivém stavu financí Českých aerolinií. Národní letecké společnosti dochází peníze. Nebýt úvěru od státní firmy Osinek, již by byla společnost na suchu. Doslova. Neměla by ani na palivo, aby mohla vzlétnout. Jenže 2,5 miliardy korun se rychle rozplývá v nenávratnu a na ČSA sahají na poslední půlmiliardu.
Českým aeroliniím již nikdo nepůjčí. Snad kromě státu. O své peníze se ale začínají obávat i dodavatelé aerolinek… a kartové asociace. Podle informací E15 již jedna z nich přestala proplácet peníze za letenky zaplacené platebními kartami před uskutečněním letu. Důvod je jednoduchý: Pokud by se let neuskutečnil a zákazník by reklamoval provedenou transakci platební kartou, musela by společnost peníze vrátit a následně je vymáhat u ČSA. A zkuste vymáhat prostředky z krachující organizace…
ČSA se situace dále komplikuje. Bude-li dostávat prostředky až po uskutečnění letu, zhorší se její cash-flow a bude potřebovat dalších 100 mil. Kč. Přidají-li se dodavatelé a budou-li vyžadovat platby předem, podepíší tím aerolinkám rozsudek smrti. Zvrátit konec národní letecké společnosti chce i stát, který již sonduje možnosti veřejné podpory, kterou limitují evropské regule. Nezbytností je ale snížení platů.
Snížení mezd v ČSA by mělo postihnout všechny skupiny zaměstnanců. Nejvíce se má krátit u pilotů – o 45 % (piloti ČSA jsou ale na druhou stranu nejlépe placenými piloty v Evropě), letuškám se plat sníží o 25 % a dalším zaměstnancům o 15 %. Snížení mezd musí ale Václav Novák, aktuální předseda dozorčí rady společnosti, vyjednat s odbory. To ale není zdaleka snadný úkol.
„Odborové struktury v ČSA nemají indicie, že by měla firma platební problémy,“ uvedl pro E15 Filip Gaspar, představitel odborářské centrály pilotů.
REKLAMA
Nabízejí se dvě vysvětlení hodnocení finanční situace ČSA ze strany odborů. Buď ČSA blufuje a snaží se vytvořit dojem vážných potíží, aby přiměla odbory k souhlasu se snížením platů. V takovém případě ale blufuje skutečně zdatně, neboť provozní zisk očištěný od mimořádných položek dosahoval v roce 2006 téměř minus tři čtvrtě miliardy korun, v roce 2007 ztráty hlubší než půl miliardy korun a v loňském roce bezmála záporných jeden a čtvrt miliardy korun.
Druhou možností je, že odboráři nemají nejmenší představu o finanční situaci podniku, v němž pracují.
Napadají mě i další možná vysvětlení, kterým ovšem přikláním minimální význam, např. že odboráři pracují v jiné společnosti, než o které hovoří, nebo že odboráři nepracují.
Co ale klient? Létat s jinou společností?
Na příkladu krachu Sky Europe si někteří klienti vyzkoušeli, jaké důsledky může mít špatná finanční situace jejich obchodních partnerů na jejich vlastní činnost – a zůstali bez letenek i bez prostředků v destinaci, jíž měli opouštět. Podobná situace hrozí i v případě krachu kterékoli jiné letecké společnosti.
REKLAMA
Chcete-li letět za delší čas, rozhodně se vyplatí zejména v dnešní, pro letecké společnosti zvláště pohnuté, době letenky nejen podle ceny, ale též podle finanční stability aerolinek. To ovšem nelze vždy – a navíc kdyby se od společnosti v potížích odvrátili klienti, důsledek by byl stejný, jako v případě runu na banku. Jen o něco pomalejší. Nicméně nevyhnutelný.
Jednou z možností, jak minimalizovat riziko ztráty letenky i peněz, je uhradit letenku platební kartou. V takovém případě, pokud letecká společnost nedodá „zboží“ (let), může zákazník platbu reklamovat a obdrží peníze zpět. Ano, neodletí. Bude si muset koupit jinou letenku, zřejmě dražší. Ale alespoň prostředky za zaplacenou bezcennou letenku se mu vrátí.
Oprava 12. října: V článku byla původně chybně uvedena funkce Václava Nováka.
