V České republice funguje průběžný důchodový systém. V praxi to znamená, že co se vybere na důchodovém pojištění (součást sociálního pojištění) od zaměstnaných a podnikatelů, to se rozdělí mezi stávající důchodce.
Průběžný důchodový systém má řadu výhod. Odhlédneme-li od fiskální výhody (kdy stát v počátcích fungování systému vybírá prostředky od pracujících, ale ještě je nevydává penzistům, neboť žádný nezískal nárok na výplatu penze), může být pro penzisty výhodný. Jak to?
Budeme-li předpokládat pravidelný růst mezd, dojde při průběžném důchodovém systému k následující situaci: Pracující platí na důchodovém pojištění ze své průměrné mzdy pevně stanovené procento. V okamžiku, kdy odejde do penze, přestává platit pojištění, a je mu vyplácen důchod z plateb pracujících. Jsou-li platy vyšší než dříve, na rozdělení mezi stávající penzisty zbývá více prostředků – a penze tak mohou udržovat s příjmy krok.
Průběžný systém má ale také několik úskalí. V prvé řadě musí být pracující schopni uživit penzisty. Toho lze dosáhnout poměrně snadno, je-li důchodců výrazně méně než pracujících – a pojistné na důchodové pojištění může být poměrně nízké. Prodlužuje-li se ale věk dožití a klesá-li počet pracujících, což nyní oznamují demografické studie, v systému se nedostává prostředků.
V současnosti na dva lidi v produktivním věku (15 – 65 let) připadá jeden člověk mimo produktivní věk, z nichž je přibližně polovina v důchodovém věku. Ale… již nyní zdaleka ne každý člověk v produktivním věku je ekonomicky aktivní – studenti studují, lidé jsou nezaměstnaní, odcházejí do předčasného či dřívějšího důchodu… A tak pracujících na zaplacení penzí je ještě méně.
Demografický výhled není pro budoucí penzisty nikterak příznivý. V roce 2065 by podle aktuální studie Českého statistického úřadu měl připadnout na každého člověka v produktivním věku jedeno dítě nebo penzista. Penzistů navíc bude přibližně 2,5krát více než dětí. Přitom stále platí, že zdaleka ne všichni lidé v produktivním věku budou ekonomicky aktivní…
REKLAMA
Průběžný systém penzí je ale neuvěřitelně životaschopný. Při úpravě některého z parametrů je schopen ustát téměř libovolnou demografickou strukturu obyvatel i její změny. Ale…
Základními parametry, které určují bilanci cash-flow průběžného penzijního systému, jsou věk odchodu do důchodu, výše platby na důchodové pojištění a výše důchodu. Stačí kterýmkoli z nich pohnout správným směrem a ze zdánlivě neudržitelného deficitního systému se stane vyrovnaný či přebytkový.
Nedávno zveřejněný Eurobarometr, zkoumající veřejné mínění v Evropské unii, se zabýval mimo jiné též otázkou, jakou jednoduchou formou by chtěli lidé zajistit financování penzí. Na výběr měli respondenti ze tří možností: zvýšení odvodů, prodloužení věku odchodu do důchodu a snížení státem garantované penze. Nejvíce dotázaných (35 %) se klonilo k první variantě, tedy zvýšení plateb na zdravotní pojištění a po 15 % se rozdělilo mezi ostatní dvě možnosti. Zcela jiný přístup by volilo 19 % respondentů a 11 % kombinaci všech tří přístupů.
S českým sociálním systémem, do něhož patří také penzijní systém, Češi nejsou spokojeni.
Graf 1: Názory na český sociální systém
REKLAMA
Zdroj: Eurobarometr 71
Z průzkumu vyplývá, že občané České republiky vnímají sociální systém jako nedostačující, drahý a v žádném případě by ho nedoporučily jako vzor pro jiné země. Šíře sociálního systému není ale hodnocena tak kriticky ve srovnání s ostatními novými členskými zeměmi – je hodnocen respondenti z České republiky ho hodnotí jako třetí nejlépe po Slovinsku a Maltě.
Nejlépe svůj vlastní sociální systém hodnotí Francouzi, Dánové, Lucemburčané a Nizozemci. Více než 75 % respondentů by jejich domácí systém doporučili i jiným zemím.
Na to, jak špatně je sociální systém včetně penzijního v České republice hodnocen, je poměrně málo vnímán jako jeden ze dvou největších aktuálních problémů.
REKLAMA
Graf 2: Nejpalčivější problémy České republiky
Zdroj: Eurobarometr 71
Tento názor může pramenit z bagatelizování nezbytnosti penzijní reformy některými čelními politiky, jejichž časové vnímání končí dalším volebním obdobím.
Na druhou stranu v delším časovém výhledu se penzijní systém dostává do popředí a výrazně zastiňuje ostatní problémy.
Graf 3: Nejpalčivější problémy České republiky v roce 2030
Zdroj: Eurobarometr 71
Aktuálně nejpravděpodobnější variantou penzijního systému je tzv. opt-out, kdy se plátce důchodového pojištění bude moci z části plateb do průběžného systému vyvázat a převést je do fondového systému. I tento systém má pochopitelné své výhody a nevýhody.
Jinou možností by byla úprava parametrů stávajícího penzijního systému. V tomto ohledu se nabízí více možností než jen tři zmíněné. Lze kupříkladu zkrátit či zrušit náhradní doby pojištění (např. studium, mateřská…), lze zvýšit počet odpracovaných let pro získání nároku na penzi apod. I takováto dílčí opatření ale vedou přeneseně buď k prodloužení doby odchodu do důchodu, nebo ke zvýšení plateb či snížení penzí.
