Obrázek první: inflace jako „nafukování“
Označení „inflace“ se v původním slova smyslu používalo ve významu „nafukování“ peněžní zásoby. Dnes se inflací rozumí zejména růst cen a cenové hladiny. Inflace je důležitá, protože:
- snižuje kupní sílu peněz,
- ovlivňuje investiční rozhodování,
- skrytě přerozděluje majetek.
Zdroj: Blogspot.com
Obrázek druhý: inflace v čase
V inflačních dobách ceny rostou. Když dnes koupíme kladivo za 6 dolarů, za rok bude stát 6,18 dolarů a za dvacet let 10,52 dolarů (předpokládá se 3% roční vzrůst ceny).
Pokud necháme svých 10 dolarů pod matrací, zůstane nám po dvaceti letech právě těch 10 dolarů, za které si již kladivo nekoupíme. Investujeme-li dnes 10 dolarů, budeme mít za předpokladu 5% ročního výnosu 25,27 dolaru.
REKLAMA
Zdroj: Planyourescape.ca
Obrázek třetí: míra inflace
Britské noviny a supermarkety začaly zveřejňovat vlastní indexy míry inflace (zpráva z dubna 2008). Oficiální míra inflace – index spotřebitelských cen ukazuje nízkou inflaci 2,5 %, ale supermarket ASDA odhaduje, že náklady na bydlení průměrného spotřebitele vzrostly o 5 %. Každý má svou míru inflace. Závisí, jaký má spotřební koš. Kdo pije hodně piva, pocítí zvýšení cen piva více, než ten, kdo ho nepije.
Zdroj: Tutor2u.net
Obrázek čtvrtý: „odstřelování „ekonomiky penězi
V systému vynucených peněz (fiat money) může centrální banka ekonomiku zahltit penězi. Lidé mají více peněz a myslí si, že zbohatli. Pak více pracují, více nakupují, berou si více půjček, ale z dlouhodobého hlediska se větší množství „natištěných“ peněz projeví zejména v růstu cenové hladiny.
Zdroj: Gaia.com
REKLAMA
Obrázek pátý: inflace jako měnový jev
Americký ekonom Milton Friedman (1912 – 2006) konstatoval, že existuje souvislost mezi inflací a peněžní zásobou, tedy množství peněz, které se do hospodářství nahrnulo vlivem měnové politiky centrální banky. Vtipkoval ve smyslu, že s poklesem cenové hladiny lze bojovat shazováním peněz z helikoptéry (mechanismus kvantitativního uvolňování). Podle představ monetarismu je inflace vždy a všude peněžním jevem.
Zdroj: Bigrab.files.wordpress.com
Obrázek šestý: hyperinflace
V roce 1923 byla většina výdajů německé vlády hrazena nově natištěnými penězi. Množství peněžní zásoby se zvyšovalo, tiskárny na plné obrátky tiskly nové peníze. Když zkolabovala německá marka v době hyperinflace, bylo levnější k tapetování použít bankovky, než kupovat tapetu. Nastane-li hyperinflace, jsou splaceny dluhy, banky nestojí o vklady a ekonomika je ochromena.
Zdroj: Time.com
Obrázek sedmý: fiskální a měnová politika
Obrázek zjednodušeně popisuje vliv fiskální a měnové politiky. Peněžní zásoba, která se do ekonomiky dostává a ovlivňuje inflaci, je ovlivněna státem a centrální bankou. Reálná ekonomika a výroba potřebuje „regulovaný“ finanční systém, který zajistí podmínky pro fungování reálné ekonomiky.
REKLAMA
Zdroj: Banguat.gob.gt
Obrázek osmý: neadekvátní fiskální a měnová politika
Pokud se stát příliš zadlužuje a příliš utrácí je reálné hospodářství zahlceno penězi (pěstované kytičky volají o pomoc). Podobná je situace, když se do ekonomiky dostane příliš mnoho nově natištěných peněz, například poskytováním velmi levných úvěrů. Obory, do kterých se dostávají nové peníze investují do kapacit, pro které z hlediska dlouhodobé udržitelnosti není poptávka.
Zdroj: Banguat.gob.gt
Obrázek devátý: levné peníze podkopávající reálnou ekonomiku
Velmi levné půjčky napumpovaly ve Spojených státech peníze do ekonomiky. Díky růstu cen akcií a nemovitostí se Američané cítili bohatí, pracovat v tradičního oborech se stále méně vyplatilo. Množství práce se přesunulo do zahraničí. Amerika stále více dovážela než vyvážela (deficit obchodní bilance) a je velmi zadlužená (krize ze zadlužení).
Zdroj: Blogspot.com
Opakem inflace je deflace, tedy pokles cenové hladiny. Pokud tento obrázkový výklad nalezne své čtenáře a ohlas, bude podobně přehledně zpracováno téma deflace.
