Petr Poncar: Krize nepostihla všechny fondy stejně

V současné době jsou ohledně penzijního připojištění aktuální dvě témata. Prvním jsou výsledky penzijních fondů v uplynulém roce a druhým reforma penzijního připojištění. Podívejme se nejprve na výsledky minulého roku. Jak tyto výsledky hodnotíte? Přeci jen, většina penzijních fondů dosáhla téměř nulových zisků a k tomu musela navyšovat kapitál…

Musím říci, že současná ekonomická situace, která není příliš příznivá, se v celé Evropě nepříznivě odrazila i na hospodaření penzijních fondů. V České republice vedla jednak k tomu, že penzijní fondy musely opakovaně přeceňovat svá aktiva, a na druhé straně byl velký tlak ČNB, aby byl kapitál penzijních fondů pozitivní. Do kapitálových fondů penzijních fondů se proto muselo „nalít“  zhruba 8 mld. Kč. A samozřejmě vývoj finančních trhů ovlivnil i výsledky investování.

Je třeba říci, že tato ekonomická krize nepostihla všechny penzijní fondy stejně. Existují na trhu výjimky, kdy penzijní fondy nemusely navyšovat kapitál a kdy dokonce dokázaly vytvořit zisk a lze očekávat, že v současném roce připíší účastníkům zhodnocení, byť, jak je poměrně často v některých médiích uváděno, toto zhodnocení bude pod úrovní loňské inflace.

Do které skupiny penzijních fondů se zařadil Allianz penzijní fond?

Allianz penzijní fond patří mezi fondy, kterým se podařilo dosáhnout poměrně dobrého zhodnocení. Vytvořili jsme za loňský rok 220 mil. Kč zisku a očekáváme, že zhodnocení prostředků účastníků bude 3 %.

Za tímto výsledkem stojí naše velmi konzervativní investiční strategie, kterou jsme připravili zhruba před 5 – 6 lety. Nastavili jsme ji jako dlouhodobě fungující strategii, která byla připravována právě pro období ekonomických problémů, protože jsme si vzhledem ke struktuře financování a fungování penzijních fondů řekli, že naším cílem je dosahovat dlouhodobě stabilního výnosu.

^REKLAMA

Musel Allianz penzijní fond přistoupit k navýšení kapitálu jako řada dalších penzijních fondů?

Allianz penzijní fond zatím kapitál nenavyšoval. Bylo to dáno tím, že kapitálová pozice Allianz penzijního fondu byla poměrně silná a činíme veškerá opatření v investiční strategii, aby naše kapitálová hodnota byla vždy pozitivní a abychom k tomuto kroku nemuseli přistupovat. Vliv na to měla i velice rozumná míra nákladů, kterou Allianz penzijní fond drží.

Navyšování kapitálu bereme do jisté míry jenom jako formální krok k zajištění závazků. Naše akcionářská struktura dává klientům jistotu dobře vložených a dobře spravovaných prostředků.

Sám jste uvedl, že Allianz penzijní fond navzdory pozitivních výsledků vzhledem k situaci na trhu nepřipíše účastníkům za loňský rok zhodnocení ani na úrovni inflace. Penzijní připojištění je státem míněný produkt dlouhodobého spoření a jako takový by měl nabízet dlouhodobě zhodnocení nad úrovní inflace. Toho lze dosáhnout zejména způsobem složení portfolia, kdy obecně platí, že kupříkladu dlouhodobé dluhopisy přinášejí vyšší úrokový výnos než krátkodobé. Přesto penzijní fondy spíše zkracují duraci portfolia. Proč tomu tak je?

Dovolte mi vrátit se nejprve k tomu, zda je dobré zhodnocení 3 % vzhledem k inflaci, která byla kolem 6 %… Vycházíme ze situace penzijních fondů ve střední a východní Evropě, kdy se řada investic do penzijních fondů stala pro klienty ztrátovou z důvodu nepříznivého vývoje na trzích. Hodnota jejich prostředků poklesla.

To, co zajišťují penzijní fondy v České republice, je 100 % garance vložených prostředků. Allianz penzijní fond nad tuto garanci připíše zhodnocení o 3 % si myslím, že je velmi slušný výsledek za situace, kdy ostatní trhy a většina investičních produktů ztrácela svoji hodnotu.

Ke zkracování durace portfolií: Reakce, kterou penzijní fondy mají, a musím přiznat, že i my  zkracujeme průměrnou dobu, na kterou investujeme prostředky, je dána současným vývojem trhů. Víte, jak se vyvíjí trh dluhopisů, jaké spready na nákupu a prodeji dluhopisů dnes jsou… jestliže zkracujeme investiční horizont, tak na druhé straně ochraňujeme sebe a klienta.

Penzijní fondy poměrně málo v poslední době nakupují státní dluhopisy. Proč tomu tak je?

Je tomu tak proto, že navzdory struktuře portfolia i stabilnímu počtu účastníků a objemu prostředků ve správách jednotlivých fondů penzijní fondy nemají právo účtovat ani o státních dluhopisech jako o „investici držené do splatnosti“, byť je naprosto zřejmé, že většina penzijních fondů nakupuje dluhopisy se zájmem držet je „do splatnosti“.

^REKLAMA

Za současné situace vývoje investičních trhů, kdy jsou poměrně významné spready na státních dluhopisech, je pro penzijní fondy nevýhodné do státních dluhopisů investovat, protože tato investice vede k okamžitému znehodnocování investice z pohledu sledování kapitálové přiměřenosti. Proto Allianz penzijní fond, stejně jako všechny penzijní fondy na trhu, vítá zájem ministerstva financí a ČNB zavést možnost, aby penzijní fondy účtovaly alespoň o části portfolia „do splatnosti“, protože to určitě pomůže k rozvoji dluhopisových obchodů a prodeji především státních dluhopisů.

Současná ekonomická situace i poměrně nejistý vývoj koruny přiměla řadu penzijních fondů k investování do České republiky a do korunových investičních instrumentů, protože vedle rizika znehodnocení investice musíme hlídat i kursové riziko a minimalizovat ho.

Vláda připravuje emisi státních dluhopisů pro drobné klienty. Myslíte si, že toto je také reakce na přístup třeba i konkrétně penzijních fondů, které nechtějí kupovat státní dluhopisy?

To bych opravdu nerad spojoval.

Nejsme tak velkým hybatelem v tom, abychom byli schopni vyvolat taková opatření. Uvědomme si, že očekávaný přínos dluhopisů je 140 mld. Kč, což je poměrně velká suma, a rozhodně nepředpokládám, že by penzijní fondy v dohledné době všech 140 mld. Kč státních dluhopisů dokázaly vykoupit.

Byl bych nesmírně rád, kdyby v nejbližších dvou letech vstoupilo do penzijního připojištění 140 mld. Kč, ale zdá se mi to poměrně nereálné.

140 mld. Kč do penzijních fondů v průběhu dvou let asi opravdu nepřiteče, a jedním z důvodů je chystaná reforma stávajícího systému penzijního připojištění. Měly by vzniknout tzv. penzijní společnosti, které by měly nabízet více penzijních a spořících plánů pro různě rizikově orientované občany. Allianz penzijní fond a Allianz pojišťovna jsou jedním z kritiků tohoto systému a navrhujete spíše jiné řešení. Proč?

Vycházíme ze základního očekávání od procesu transformace stávajícího penzijního připojištění. Proč o reformě uvažujeme? V tom se shodujeme s ostatními penzijními fondy na trhu a i s orgány dohledu, že stávající model fungování penzijních fondů je dlouhodobě neudržitelný a je potřeba přstoupit k jeho transformaci.

Je ale otázkou, jestli ta transformace má být udělána navrhovanou cestou dalšího subjektu, který na trh vstoupí, nebo zda se raději nezabývat skutečnou podstatou problému, a to je vytvoření produktu, který by byl státem licencovaný a podporovaný, a kde by byl rozšířen i rámec finančních subjektů na trhu, které by ho mohly poskytovat.

My si myslíme, že cesta licencovaného produktu přinese účastníkům výrazně transparentnější a efektivnější investiční nástroj, než jak by tomu bylo v předkládaném návrhu. To, co je dnes navrhováno, je de facto otevřený podílový fond se státním příspěvkem, který dává sice jistou možnost rizika z pohledu investování, ale nedává z mého pohledu jasnou odpověď na to, že bude lepší, stabilnější a zajistí účastníkovi větší jistotu a výnosnost než má ve stávajícím systému.

Navrhujete tedy zavedení licencovaných produktů penzijního spoření, které by spravovaly především pojišťovny.

^REKLAMA

Mohly by být jedním ze subjektů, kdo by toto mohl zajišťovat. Vycházím z toho, že pojišťovny jsou celosvětově na tuto činnost připraveny.

Evropské direktivy o životním pojištění počítají se správou „penzijních fondů“ či „penzijního spoření“, a když se podíváme na to, jakým způsobem jsou nastaveny celosvětové standardy pro pojišťovny, měření solventnosti, investiční strategii, dohled, jakou jistotu investice dává, tak si myslím, že to nahrává tomu, abychom se mohli přiklonit k tomuto řešení.

Téměř ve všech evropských státech i mimo Evropu ale fungují penzijní fondy nebo jejich ekvivalent vedle pojišťoven. To je také jeden z argumentů zastánců penzijních společností.

Tomu samozřejmě rozumím.

Na druhou stranu si pak kladu otázku, proč navrhovaný koncept penzijního spoření neumožňuje vstup penzijních fondů z Evropy do České republiky, možnost institucionalizování evropského pasu, protože celý proces, jak jsou penzijní spořitelny nastaveny, vychází z toho, že tento produkt budou moci zajišťovat pouze fondy licencované na území České republiky, jejichž licence bude platit pouze pro území České republiky.

To souvisí s problémem, na který upozornil jeden z našich čtenářů: Pokud se český občan přestěhuje v rámci volného pohybu pracovníků do jiné země a ztratí trvalé bydliště v ČR, přichází tím zároveň o možnost účastnit se penzijního připojištění s tím, že je s ním ze strany fondu rozvázána smlouva a je mu vyplaceno odbytné, pokud již nemá nárok na jednorázové vyrovnání. Pokud naopak člověk z Evropy trvale pobývá v ČR, může se účastnit penzijního připojištění, ale zase jen po dobu, kdy má trvalé bydliště v ČR, ale jakmile se přestěhuje jinam, zase dochází k výplatě odbytného a ukončení smlouvy. Tento problém tedy penzijní spoření řešit nebude?

Naprosto s vámi souhlasím, že tento problém tu dnes existuje. Bez ohledu na volný pohyb pracovních sil v rámci Evropské unie ani stávající ani budoucí model nezaručí možnost převodu prostředků.

To, co jste popsal, je naprostá pravda. Při odchodu z České republiky do jiné země lze požádat pouze o odbytné. Co se týká přechodu do České republiky, tak zde existuje jedno řešení, které nebývá příliš účastníky vítáno – prostředky zaměstnance se nepřevedou do jednoho penzijního fondu, ale převedou se do jeho fondu důchodových prostředků, které má u České správy sociálního zabezpečení. Sám na vás vidím, že to vzbuzuje spíš úsměv, ale tato možnost tu existuje.

Důvodem je, že podmínky, které mají penzijní fondy v Evropě, nejsou totožné se strukturou nároků stávajícího penzijního připojištění v České republice. Český systém penzijního připojištění nedokáže naplnit požadavky penzijních fondů ze zemí EU.

Vláda by měla návrh předložit v létě tohoto roku. Jak vidíte časový harmonogram či možnost konce penzijních fondů a jejich nahrazení penzijním spořením, odhlédneme-li od skutečnosti, že budou dožívat, dokud v nich někteří účastníci zůstanou?

Zatím neumím odhadnout prvotní reakci parlamentu. Opozice již v průběhu přípravy návrhu k němu vyjadřovala své výhrady.

Původní harmonogram byl výrazně rychlejší a dával šanci, že by nový systém mohl platit od roku 2011 či 2012. Pokud dojde k předložení návrhu v létě, lze očekávat, že dříve než v roce 2012 či 2013 nebude možné tento systém z technických důvodů spustit.

Bohužel držíme v Evropě jeden smutný rekord. Jsme zemí, která nejdéle diskutuje o důchodové reformě, aniž k ní přistoupila.

Děkuji za rozhovor.