Brusel – Smlouva o fiskální unii, kterou na prosincovém summitu EU představila německá kancléřka Angela Merkelová, sledovala tři hlavní cíle. Měla zaručit dodržování přísných unijních pravidel pro sestavování státních rozpočtů, ukončit dluhovou krizi v Evropě a zamezit, aby se opakovala v budoucnosti.
Po několika kolech jednání doznal ale původní text řadu změn a směřuje ke značnému zmírnění podmínek paktu. Některé členské státy odmítají přesun dalších kompetencí do Bruselu, v prvé řadě se jim ale nelíbí, že by nutnost sestavovat vyrovnaný rozpočet měl být součástí národních legislativ.
Měly by totiž velké potíže takovéto rozpočty sestavovat a musely by harmonizovat svou daňovou politiku s nejsilnějšími evropskými ekonomikami. Nad řadou z nich by se permanentně vznášela hrozba finančních sankcí, pokud by přísná pravidla fiskálního paktu překročily. Patří mezi ně v prvé řadě postkomunistické země včetně Česka, výhrady ale mají také Irsko, Nizozemsko či Rakousko.
Změny v textu smlouvy teď ostře napadla Evropská centrální banka (ECB), ale také vyjednavači čtyř největších poslaneckých frakcí Evropského parlamentu.