Praha – Speciální kartu pro městskou dopravu opencard, s níž má Praha od samého počátku problémy a jejíž budoucnost nyní musí řešit, by mohly nahradit klasické bankovní karty. Navrhují to velké tuzemské banky i karetní asociace Visa a MasterCard.
Praha nyní musí řešit případnou náhradu systému, nechce-li natrvalo zůstat u nouzového návratu k papírovým kuponům. V půlce června totiž končí smlouva se správcovskou firmou eMoneyServices (dříve Haguess) a magistrát odmítá zaplatit cenu, kterou firma za prodloužení licence požaduje.
Banky a karetní společnosti by v Praze i dalších městech rády zavedly otevřený systém, který by využíval právě bankovní karty s bezkontaktní funkcí placení. Už nyní je v Česku s bezkontaktní funkcí zhruba polovina bankovních karet, do dvou let mají bezkontaktní platby umožňovat všechny.
Praha by sice musela investovat do bezkontaktních terminálů ve vozech městské dopravy či vestibulech metra, podle bank by ale takové řešení bylo vhodnější než speciální karta jen pro dopravu, navíc nabízejí více funkcí, než nyní umožňuje opencard.
REKLAMA
Cenu navrhovaného řešení zatím banky a karetní asociace upřesnit nechtějí. Podle dostupných informací ještě ani neprobíhají konkrétní jednání se zástupci pražského magistrátu, proběhlo jen několik obecnějších setkání.
Inspirace Londýnem
Vzorem má být systém, který dnes funguje například v londýnských autobusech a v létě začne fungovat i v tamním metru. Podle bank by dával smysl hned z několika důvodů.
Lidé by jednak nepotřebovali žádnou další kartu speciálně pro dopravu – stačila by jejich klasická bankovní karta, případně chytrý telefon podporující NFC platby. A systém by prý také sám hlídal, jaký tarif je pro cestující nejvhodnější.
V Londýně například systém hlídá, kolikrát člověk v autobuse za den „pípne“ u bezkontaktního platebního terminálu, na konci dne pak udělá „vyúčtování“ a nikdy nenechá součet cen za jednotlivé jízdy převýšit cenu denní jízdenky. „To znamená, že cestující za celodenní používání veřejné dopravy uhradí maximálně výši paušálního denního tarifu, aniž by musel předem zvažovat, zda si ho má pořídit, či ne. Samozřejmě tento model lze použít i pro týdenní, měsíční či roční tarify,“ upřesňuje Martina Slavíková z tiskového oddělení skupiny ČSOB.
REKLAMA
Zájem o řešení na bázi bezkontaktních karet potvrzují i další dvě největší tuzemské banky – Česká spořitelna a Komerční banka. „Zatímco nyní v oblasti centralizovaných platebních systémů převládají SMS jízdenky, v budoucnu by tato nabídka mohla být rozšířena právě o stále oblíbenější bezkontaktní platební karty. Toto řešení se nám zdá z pohledu klienta nejvýhodnější, protože nevyžaduje vydání žádné další speciální karty,“ říká Michal Teubner, mluvčí Komerční banky.
Hlavně ne unáhleně
Banky i karetní společnosti říkají, že o svých záměrech sice průběžně hovoří se zástupci pražského magistrátu, žádná oficiální jednání přímo ohledně aktuální náhrady za opencard ale nepotvrzují.
„Koordinujeme například pracovní skupinu, v níž tuto problematiku řešíme, a snažíme se nejen pražskému magistrátu nabídnout takový způsob bezhotovostního placení, jenž by pomohl jak městu a dopravcům, tak i cestujícím využívat v dopravě standardní platební bezkontaktní karty,“ říká Marcel Gajdoš, regionální manažer karetní asociace Visa Europe pro Českou republiku a Slovensko. Diskusi potvrzují i zástupci konkurenční karetní asociace MasterCard.
„Naše představy průběžně konzultujeme s vybranými dopravci a městy, možné koncepty jsme diskutovali i se zástupci Hlavního města Prahy. Bude-li to možné, budeme se samozřejmě rádi podílet na přípravě konceptu další generace opencard,“ říká obecně Marek Rehberger, ředitel odpovědný v ČSOB za rozvoj obchodu a inovace.
REKLAMA
Zástupci pražského magistrátu jednání se zástupci bank a karetních společností komentovat nechtějí. Na dotaz online deníku Aktuálně.cz, zda město nyní jedná s bankami o náhradním řešení za opencard, odpovídá mluvčí Petra Hrubá jen obecně: „Nechceme v žádném případě učinit žádné unáhlené rozhodnutí, které by mělo pro Pražany negativní důsledky, proto vyhodnocujeme veškerá rizika s tímto spojená a hledáme pro Prahu co nejrozumnější a ekonomicky nejvýhodnější řešení. Jednáme a vždy jsme jednali s péčí řádného hospodáře. Město v současné době především velmi intenzivně jedná o budoucí obslužnosti opencard,“ říká.
Práce na několik let
Pokud by se město s bankami a karetními společnostmi dohodlo na společném řešení, trvalo by jeho kompletní zavedení několik let. „Základní funkcionality, tak jak je zná Praha dnes, se dají realizovat v řádech měsíců, nicméně vývoj a implementace řešení podobné londýnskému modelu se pohybují v řádech let,“ upřesňuje Martina Kirchrathová, ředitelka rozvoje komerčních služeb společnosti MasterCard Europe pro Českou republiku a Slovensko.
Kolik by vybudování nového systému stálo peněz, karetní společnosti konkretizovat nechtějí. Praha by ale při jednání mohla vycházet z toho, že tyto společnosti i banky jsou na hrazení jízdného pomocí bankovních karet silně zainteresované, protože jim z transakcí kartou plynou poplatky v řádech nižších jednotek procent.
„Je předčasné mluvit o jakékoli částce. Určitě to bude suma, která se vzhledem k zaručení budoucí efektivity vyplatí investovat. Dopravci navíc nemusí řešit náklady spojené s vydáváním a správou bezkontaktních karet, které jsou pokryty bankami,“ odpovídá obecně Gajdoš.
O „dopravní“ kreditku nebyl v Liberci zájem
Jiný systém bankovních karet propojených s městskou dopravou funguje od roku 2011 v Bratislavě. Tam se dopravní podnik domluvil s MasterCard na projektu Bratislavské městské karty.
Je to klasická debetní platební karta propojená s bankovním účtem, na které je navíc nahraná aplikace pro akceptaci karet v dopravě. Kdo tuto funkci chce využívat, musí si zvlášť kupovat kupony pro městskou dopravu. Bratislavskou kartu vydává jen pět slovenských bank a je dobrovolná – zatím si ji pořídilo zhruba 55 tisíc lidí. Kdo se pro ni rozhodne, získá například 10% slevu na nákup předplacených kuponů pro hromadnou dopravu.
V Česku zkoušely dopravní kartu s bankovní propojit v Libereckém kraji. Tamní OpusCard „nahrála“ na svou kreditní kartu Citibank. Banka lákala třeba na to, že půjčku na roční jízdné bylo možné rozložit do dvanácti měsíčních splátek bez navýšení. Projekt, který startoval v říjnu roku 2012, ale neuspěl.
„Vzhledem k nízkému procentu lidí z Libereckého kraje, kteří tuto kartu aktivně používali, jsme ustoupili od další proaktivní distribuce těchto multifunkčních karet,“ potvrdila online deníku Aktuálně.cz bez dalších podrobností Eva Chaloupková, ředitelka vnějších vztahů v Citibank.
Další možnou spolupráci banky a dopravního podniku ukazuje plzeňská zkušenost. Česká spořitelna umožňuje na svých bankomatech od ledna 2013 dobíjení speciální Plzeňské karty sloužící především k dopravě. Oproti opencard umí tamní karta nejen nahrát předplacené jízdné, ale také funguje jako elektronická peněženka pro nákup jednotlivých jízdenek přímo ve vozech. Město poté zrušilo prakticky všechna předprodejní místa na časové kupony, automaty na klasické jízdenky i speciální dobíjecí automaty – dobíjení nyní zajišťují právě bankomaty České spořitelny.
