Praha – Výstavbu nových jaderných bloků by měl primárně financovat ČEZ. Vyplývá to z připravovaného Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky v ČR, který chystají ministerstva průmyslu a financí.
Materiál, jenž má ČTK k dispozici, je od pátku v připomínkovém řízení. Pro financování jádra zahrnuje i další dvě varianty. Ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD) v reakci na zveřejnění návrhu řekl v Rádiu Impuls, že příliš nevěří, že by výstavbu financoval pouze ČEZ.
Právě kvůli způsobu financování totiž ČEZ loni v dubnu zrušil tendr na dostavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. Nedostal totiž vládní garance. Dnes nechtěl ČEZ plán komentovat. Plán rozvoje jádra má navazovat na aktualizaci Státní energetické koncepce, jejíž projednávání ministři před Vánoci přerušili.
„Z pohledu státu jednoznačně preferovanou variantou investičního modelu výstavby nových jaderných zdrojů je varianta investice prostřednictvím stávajícího majitele a provozovatele jaderných elektráren společností ČEZ, popřípadě její stoprocentně vlastněnou dceřinou společností,“ píše se v materiálu.
REKLAMA
Dále mimo jiné uvádí, že varianta vychází z předpokladu, že polostátní společnost ČEZ vypracuje relevantní investiční záměr, který následně posoudí valná hromada a v případě souhlasu bude realizován.
Jsou i jiné varianty
Materiál obsahuje i dvě další varianty. Druhá varianta počítá s investicí prostřednictvím privátního sdružení investorů. Složení konsorcia a procentuální rozložení majetkových podílů by podle plánu záviselo na ochotě jednotlivých investorů vstoupit do projektu.
Třetí varianta uvažuje o přímé výstavbě ze strany státu prostřednictvím nově založeného státního podniku. „Tato varianta je však z důvodu velkého počtu negativ a především z důvodu vysokého dopadu na státní rozpočet a s tím souvisejícího zvyšování státního dluhu nejméně pravděpodobná, a je proto uváděna pouze pro úplnost,“ stojí v předkládací zprávě ministerstva.
Mládek (ČSSD) dnes řekl Rádiu Impuls, že varianta, že by výstavbu financoval samotný ČEZ není průchodná.
REKLAMA
„Další varianta je, že to bude dělat dceřiná společnost ČEZu, které bude vyčleněno staveniště, případně know-how a příprava toho staveniště. Případně do společnosti vstoupí dodavatel technologie do 49 procent. Nebo něco analogického s tím, že to bude čistě státní akciovka, do které by ovšem ČEZ musel prodat to své staveniště a to své know-how,“ dodal Mládek.
Podle materiálu je žádoucí neodkladně zahájit přípravu výstavby jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách. „Zejména z důvodu udržení kontinuity výroby v lokalitě Dukovany je z pohledu státu klíčová výstavba bloku v Dukovanech a jeho spuštění do roku 2037,“ stojí v materiálu. O plánu postavit jeden blok v Dukovanech a jeden v Temelíně hovoří Mládek zhruba od poloviny loňského roku.
Podle ministerstev by tak ČEZ měl i nadále pokračovat v přípravných pracích vedoucích k výstavbě včetně získání všech povolení a uzavření smluv s dodavateli. Časový rámec získání stavebního povolení předpokládá materiál zhruba v roce 2025.
Před jeho vydáním a vynaložením investice 250 až 300 miliard pak navrhuje, aby stát znovu posoudil, zda je možné nové jaderné zdroje stavět i bez státních garancí, nebo není. „V tomto případě musí stát rozhodnout, zda a jakou formu garancí investorovi poskytne,“ dodává materiál.
Plán také uvádí, že při paralelní přípravě projektů v obou českých jaderných elektrárnách je možné předpokládat náklady státu v rozmezí 4,3 až 32 miliard korun, podle toho, kdy stát do projektů vstoupí.
Materiál kritizují některé nevládní organizace. Mimo jiné jim vadí, že ministerstva nechala na mezirezortní připomínky k plánu jádra jen pět pracovních dní.
