Genentech (DNA): Investice v genech

Genentech je složenina slov Genetic  Engeneering  Technology. Firma vznikla v roce 1976 spojením finančníka Roberta Swansona a biochemika Herberta Boyera. Boyer je uznávaná vědecká kapacita. Spolupodílel se na vynálezu technologie rekombinační DNA, což je zjednodušeně syntetická DNA, která se aplikuje do jiné buňky, čímž vznikne tzv.  transgenní bakterie. První  takovou bakterii vytvořil právě Herbert Boyer. Podařilo se mu aplikovat část lidské DNA do bakterie Escherichia Coli tak, že produkovala lidský inzulín.

Malé cíle si kladou malí lidé. V biotechnologické firmě Genentech si malé cíle nekladou. Úkoly, jež si roku 2006 stanovil Genentech splnit do konce roku 2010:

1. Vyvinout nejméně 20 nových molekul do klinického stadia vývoje (ve výroční zprávě z roku 2007 se hovoří o tom, že jich bude 30).
2. Přinést nejméně 15 nových farmaceutických produktů na trh (ve stejné zprávě se píše, že již 10 produktů má licenci. Počítají se i modifikace stávajících produktů).  
3. Udržet tempo růstu zisku minimálně 25 % za rok (za posledních 10 let zisk rostl tempem 28,8 % p. a. (geometrický průměr). Letos to vypadá na 34% nárůst). 
4. Akumulovat nejméně 12 mld. USD ve volném cash flow (momentálně disponuje zhruba 4,2 mld.  USD v hotovosti).  
5. Stát se jedničkou v tržbách v segmentu Onkologie v USA (genentech je jedničkou od prvního čtvrtletí roku 2006). 

Jak už jsme nakousli  u případu Pfizer, farmaceutický byznys stojí na procesu, kterému se v hantýrce říká Clinical Trial. Tento proces je poměrně zdlouhavý a časově i administrativně náročný. Pro výrobce léku existuje šance na to, že lék bude jednou prodávat, až když se jeho produkt dostane mezi poslední čtyři fáze.

Poslední čtyři fáze testování léků:

Phase 0 – Teprve zde se poprvé lék může testovat na lidech. Stále zde však existuje nezanedbatelné nebezpečí z užití takového léku. Povoleno je tedy pouze užití na lidech, kteří s tím výslovně souhlasí a kteří za to dostanou zaplaceno. Další případ použití na člověku mohou tvořit lidé, kteří nemají jinou naději na záchranu a kteří souhlasí s potenciálními riziky.

Phase I – Zde se pracuje s širší skupinou zdravých dobrovolníků (max. 80 dobrovolníků), kteří jsou monitorování na specializovaných klinikách speciálním personálem, který nemá starosti nic jiného. Subjekt, který je nástrojem testování, musí být pod dozorem dobu delší než je předpokládaná doba vlivu na organismus.

Phase II – Toto je pro drogistu potenciálně nejnebezpečnější  fáze vývoje. Zde se posuzuje toxicita a efektivita léku na větších skupinách lidí (až 300 lidí). Je to časové náročná fáze, která se sama dělí do několika fází.

Phase III – Ve skupinách až  o 3 000 lidech prochází lék testem z efektivity. Tato fáze stojí drogistu nejvíce peněz. Efektivita je poměřována ve vztahu ke stávajícím  alternativním lékům. Pak podle účinku a ekonomických i sociologických nákladů na výrobu se rozhoduje o ukončení testování.

Pátá bonusová fáze je tzv.  Post Marketing Surveillance Trial. Zde se kontroluje ze strany dozorčího orgánu, zda veškerý proces proběhl v souladu s předpisy a posléze je vydáno povolení k prodeji.    

Jak dlouhý je celý proces?

Konverguje k věčnosti. V průměru okolo 6 let trvá, než se lék dostane ke klinickým testům na lidech (do Phase I). Dalších 8 let v průměru trvá kolečko od  Phase I přes Post Marketing Surveillance Trial k prodeji u průměrného onkologického preparátu. Už chápete, proč biotechnologické firmy většinou ještě ani nezačaly generovat zisk. Genentech se od nich odlišuje především tím, že je zde už 32 let a že má dostatečně široké portfolio výrobků, které jsou schváleny k prodeji.   

Byznys :

Graf: Vývoj kurzu akcií Genetech

Market data:

Výsledovka:

Závěr:

Je nesporné, že svět medicíny se ubírá směrem k biotechnologii. Tento sektor postupně ukrajuje tržní podíl v sektoru klasické farmacii, jejíž produkty stojí na jednodušších sloučeninách. Ale je třeba si uvědomit, že s tím už ale počítají tradiční výrobci medikamentů jako je Pfizer. I oni  totiž posouvají výrobu svých léků směrem k biotechnologii.

Střetávají se tu tedy dva světy. Jeden, který je dostatečně vybavený kapitálem, a druhý, který má pravděpodobně kvalitnější know-how. Genentech má, aspoň dle mého názoru, to nejlepší z obou. Dostatečný kapitál i zkušenosti s biotechnologií na té nejlepší možné úrovni. Zatímco Pfizer má z velké části založen svůj byznys na léčbě civilizačních chorob, tak Genentech je spíše onkologicky orientovaný.

Vzhledem k tomu, že lidé na rakovinu stále umírají, tak má i Genentech před sebou stále hodně práce ve vývoji. Vždy, když se mu podaří posunout vývoj o něco dál a dostat ho do prodeje, tak má možnost (byť jen po omezenou dobu) diktovat cenu trhu.

Genentech se mi jeví pozitivně z několika úhlů:

1) Hotovost

Sice nesplňuje své předsevzetí, ale pořád, když o nějaké firmě víme, že má přes 4 mld.  USD v cashi, tak to je dobré. Ukazatel P/FCF je také solidní. Myslím si, že v dnešní době má smysl investovat pouze do akcií, jejichž firmy s cash-flow  problém nemají. Jinak může být taková pozice v portfoliu pěkně horký brambor.

2) Tempo růstu

Každý rok jdou do prodeje nové léky. Navíc léky nejsou televize. Chvilku trvá, než k nim lékaři a pacienti získají důvěru. Léky, které jsou již v prodeji, mají relativně slabší rozjezd v objemu tržeb. Pár let to trvá, než lék dosáhne svého potenciálu v tržbách. Geometrický průměr růstu tržeb v letech 1997 až 2007 činí 28,8 %,  u zisku dokonce 32,2 % . To je pro mě jakousi „zárukou“, že se nespálím i na relativně vysokém P/E 28,58. Normální P/E má už hodnotu 21,31 (je třeba brát s odstupem).

3) Zadluženost

Jednoduše řečeno je velmi nízká. Pro mě je to pozitivum. Jedná se stabilní firmu. Na druhou stranu cizí kapitál je levnější než vlastní a investoři mají vyšší nároky na maximalizaci tržní hodnoty zvláště v případě, kdy není vyplácena žádná dividenda. Pakliže očekávání investorů nesplní, může se stát, že se Genentechu ve velkém zbaví a srazí jeho cenu dolů.

Domnívám se, že Genentech není firmou, ve které by se chtěl nyní zbavit významné části svého 56% podílu basilejský farmaceutický gigant Hoffmann – La Roche.

Důležitým ukazatelem u dlouhých dluhů je pro mě Long Term Debt to Equity, který má nízkou hodnotu 0,17. Podíl krátkodobých dluhů na equity je rovněž  malý (Total Debt to Equity – Long Term Debt to Equity) – jen 0,04. Current Ratio a Quick Ratio pohledy zase sdělují, že i ve vztahu k oběžným aktivům jsou závazky Genentechu ve velmi sympatickém poměru.  

Target Price:

Posledně byl vznesen Honzou Traxlerem názor, že by bylo dobré udělat nějaký Target Price. Došel jsem k závěru, že má pravdu.

Předpokládejme, že poměr P/E, který je pro většinu investorů tím nejsledovanějším indikátorem, u Genentechu vzhledem k tomu, že se nedají aplikovat dividendové diskontní modely, neklesne pod hodnotu 20.

Můj cíl je vydělat na akcii minimálně 10 % p. a.  Můj investiční horizont je 5 let.

Dnešní EPS je 2,93.

Tempo růstu zisku za posledních 10 let činilo 32,2 % . Předpokládám, že růst bude v důsledku ekonomické krize o 25 % pomalejší, tzn.  poroste v průměru o 24,15 %.

Za pět let EPS vzroste na 294,9 % dnešní hodnoty. To je 8,64.

P/E = 20, pak P bude 8,64 x 20 = 172,8 USD.

Splňuje to můj požadavek na 10 % p. a.?

172,8 – 83,75 = 88,25, 88,25/83,75 = 105,3 %

Geometrický průměr = 21,06 % p. a.

Nominálně to můj požadavek na 10 % p. a.  splňuje a zbývá mi 11,06 % p. a.  na kursové riziko měnového páru USD/CZK (případně USD/EUR, kdybychom to přece jen stihli). O transakčních poplatcích se informujte u svého brokera.

Nechávám na jen na vás, zda-li vám investice do Genentech přijde atraktivní. Investicím zdar a vše dobré do Nového roku!