Nelze však podceňovat možný dopad horšího než očekávaného vývoje v ekonomice, vyplývá z dnes zveřejněné Zprávy o finanční stabilitě 2009/2010.
„Stabilita českého finančního systému je dobrá a je potěšující, jak se finanční instituce vyrovnávají s krizí. Náročné a komplexní testy nás utvrzují v tom, že ani výrazně nepříznivé podmínky by stabilitu finančního sektoru neměly ohrozit,“ uvedl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.
Základem vysoké odolnosti českého finančního systému je skutečnost, že finanční instituce vstoupily do období recese s příznivou výchozí situací a v jejím průběhu byly schopny vytvářet kapitálový polštář. Silná pozice bankovního sektoru je podepřena nejen solidní rentabilitou, ale také dobrou bilanční likviditou, vysokým poměrem vkladů na úvěrech, nízkým podílem úvěrů v cizích měnách, nezávislostí na vnějším financování a zejména dostatečnou kapitálovou přiměřeností.
Rizika pro finanční stabilitu ovšem zůstávají zvýšená a silná. Hlavním rizikovým scénářem pro českou ekonomiku a tím i finanční sektor v následujících dvou letech je obnovení recese u jejích největších obchodních partnerů a následné zpomalení domácí ekonomické aktivity. Ekonomické oživení probíhající od poloviny roku 2009 je totiž křehké, neboť vychází nejen z obnovené důvěry privátního sektoru, ale i z razantních podpůrných kroků hospodářských politik.
Druhým klíčovým rizikem je zhoršující se fiskální vývoj v mnoha zemích včetně ČR. V tomto ohledu se považuje za aktuální hrozbu zejména přenos obav ohledně schopnosti financovat vládní dluh v kriticky zadlužených zemích na další země, jejichž veřejné finance vykazují rovněž dílčí znaky potenciální neudržitelnosti.
REKLAMA
Odolnost domácího finančního systému vůči těmto a dalším rizikům byla testována pomocí zátěžových testů bank, pojišťoven a penzijních fondů za použití tří scénářů budoucího vývoje s názvy Základní scénář, Návrat recese a Ztráta důvěry. První scénář reprezentuje vývoj, který považuje ČNB za nejpravděpodobnější. Další dva alternativní scénáře jsou charakteristické značným propadem ekonomické aktivity a vedou ke zvýšení rizika nesplácení úvěrů v sektorech domácností a podniků.
