Reforma daňového systému ČR 2010 Část I: Koncepce
Základním cílem připravované reformy je snížení administrativní zátěže pro poplatníky a státní správu. Tohoto cíle má být dosaženo zjednodušením dosavadního systému, který řeší vyměřování a odvod daní. To znamená navrhnout maximální možné zjednodušení legislativy, tj. rekodifikaci zákonů pro jejich větší srozumitelnost a stanovit obecné principy a pravidla vyměřování a výběru daní. Vedlejším efektem pak bude snižování počtu daní a celkových odvodů.
Dalším cílem reformy je maximální zjednodušení správy daní. K tomu bude nutné:
– navrhnout nový daňový řád vedoucí ke zrychlení daňového procesu,
– provést institucionální reformu, tj. sloučení výběru daní, cel a odvodů pojistného do jedné instituce,
– sjednotit vyměřovací základ, tím bude umožněno použít pouze jeden formulář, jedno podání a jednu platbu,
– to vše při aplikaci klientského přístupu (poskytování informací) a rozvíjení centralizace a elektronizace procesů.
REKLAMA
Koncepce daňové reformy vychází z analýzy tří otázek. Co se platí? Jak se to platí? Komu se platí?
Co se platí?
Na otázku „co se platí?“ odpovídá hmotně právní úprava. Ta stanovuje výši daní, kterou jednotlivé daňové subjekty hradí. Vládní reforma nebude měnit celý daňový systém. Nepřímé daně (tj. DPH, spotřební daň a cla – zde je možné měnit jen nastavení sazeb) jsou již téměř harmonizovány s právem EU a v podstatě nespadají do kompetence jednotlivých členských států EU.
Základním nástrojem národní daňové politiky jsou tak zejména daně z příjmů, konkrétně daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob a majetkové daně. Reforma pak nahradí současný zákon o daních z příjmů zcela novým zákonem.
Nový zákon o daních z příjmů předpokládá:
a) zrušit daň darovací a daň dědickou s tím, že majetkové převody, které nyní podléhají příslušné dani budou zdaňovány podle ustanovení zákona o daních z příjmů,
b) posílit nástroje pro boj proti obcházení daňové povinnosti, případné obcházení bude jednoznačně označeno jako nepřípustné,
c) zpřehlednit text zákona,
REKLAMA
d) podpořit vědy a výzkum, důraz bude kladen na přírůstek výdajů na výzkum,
e) podpořit usazování mateřských společností v ČR vytvářením výhodných podmínek, zejména v oblasti kapitálových zisků,
důraz bude kladen také na ochranu daňového základu v ČR a budou zavedena opatření zamezující odlivu základu daně do daňových rájů,
f) zavést jednotný základ pro stanovení daně z příjmů, sociálního a zdravotního pojistného, variantou je i zrušení sociálního pojistného a jeho nahrazení daní z příjmů, samozřejmě s výrazně vyšší sazbu než dnes; tato sazba by pak musela být degresivní, aby zůstal zachován efekt stropů pojistného.
Jak se platí?
Na tuto otázku odpovídá procesně právní úprava. Stávající zákon o správě daní a poplatků stanoví obecná pravidla pro daňové řízení a práva a povinnosti daňových subjektů a správců daně.
Mezi nejdůležitější změny, které daňový řád navrhuje, patří:
a) přehlednější text,
REKLAMA
b) stanovení obecně platné terminologie pro oblast daňového práva,
c) stanovení jednotného procesu pro výběr všech příjmů státního rozpočtu, platného i pro správce sociálního a zdravotního pojištění,
d) posunutí splatnosti daně ve výši, která byla stanovena nad rámec daňového přiznání, až za právní moc rozhodnutí, tedy až do okamžiku, kdy nabude právní moci rozhodnutí o odvolání poplatníka proti rozhodnutí správce daně.
Veškeré platby budou prováděny na základě jednotného procesu – daňového řádu a z jednotného základu daně z příjmů a obou druhů pojistného. Možnou variantou může být, jak je uvedeno výše, zrušení sociálního pojistného a jeho nahrazení daní z příjmů.
Komu se platí?
Toto je obsahem právní úpravy vymezující postavení daňové a celní správy a správy sociálního a zdravotního pojištění. Daňové subjekty se tak dnes setkávají se čtyřmi soustavami správních orgánů, kterým platí veřejné odvody. Je třeba podávat daňová přiznání na čtyři různá místa a ze všech čtyř míst může přijít kontrola. To způsobuje nadbytečné náklady na straně daňových subjektů i na straně státní správy (jde o finanční úřady, celní úřady, Úřad sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny a k nim se přidružují ještě výběry v rámci obcí).
Reforma navrhuje jedno výběrní místo. Veškeré platby od poplatníků do veřejných rozpočtů budou spravovány pouze finančními úřady. Tohoto stavu má být dosaženo ve dvou krocích. V prvním kroku se sloučí stávající územní finanční orgány a orgány Celní správy ČR do jednotné Finanční a celní správy ČR. V dalším kroku pak bude tento nový orgán pověřen také výběrem sociálního a zdravotního pojištění.
Samotná daňová správa projde také reformou s cílem snížit náklady a zvýšit tak efektivitu. Bude to znamenat nahrazení stávajících 199 finančních úřadů pouze 93 úřady umístěnými v okresních městech (variantně se jedná o pouze 14 finančních úřadů v krajských městech). Na místech rušených finančních úřadů budou nadále fungovat pobočky. Toto řešení umožní koncentraci činností jako je kontrola či vymáhání a tím úsporu nákladů a vyšší efektivitu práce daňové správy.
Věcný záměr prvního kroku, tj. sloučení daňové a celní správy již prošel vnějším připomínkovým řízením. Po veřejných diskusích daňové reformy 2010 je možno promítnout výsledek diskusí do návrhu příslušného zákona. Po realizaci prvního kroku k 1. lednu 2010 pak bude přistoupeno k druhému kroku, tj. k vytvoření jednoho místa pro výběr daně, cla a pojistného. To bude možno uskutečnit nejdříve v roce 2012.
Právní úprava
Domnívám se, že předložené návrhy jsou velmi zajímavé a jejich schválení by mělo mít efekt jak pro státní správu, tak také, a to zejména, pro občany. Výrazně zjednoduší případné budoucí úpravy, ty již nebudou muset být systémové, ale bude to jen otázka nastavení sazeb. V pokračování se seznámíme s některými věcnými záměry navrhovaných právních úprav. Jde o zákon o daních z příjmů, zákon o správě daní a poplatků a o balík zákonů, týkajících se subjektů, které výběr daní, cla a pojistného vykonávají.