CZK/€ 25.355 +0,10%

CZK/$ 24.337 +1,15%

CZK/£ 30.464 +0,17%

CZK/CHF 27.279 +0,12%

29. 01. 2010

2 komentáře

Zavedení úrokových stropů a zákaz rozhodčích doložek ve spotřebitelských úvěrech neposílí práva spotřebitele

 


 

Navržené stanovení úrokových stropů nebere v úvahu skutečnost, že cena peněz se vyvíjí v čase a prostoru a je dána mírou rizika, typem finančního produktu a dobou, na kterou je úvěr poskytován, včetně povahy financované komodity a dalších faktorů. Navrhované opatření by omezilo dostupnost úvěrů pro spotřebitele u solidních poskytovatelů. Vedlo by tak k přesunu žádostí o spotřebitelské úvěry do šedé a černé zóny vyznačující se celou řadou nekalých praktik.

Podle názoru ČLFA nevyplývá problém lichvy z ceny finanční služby. Jeho základem sou spíše nekalé praktiky a nátlakové přístupy ke spotřebiteli, kterým je možné čelit již za současné právní úpravy odpovídajícími opatřeními orgánů státní správy a soudů a také prohloubením informovanosti obyvatel o využívání finančních produktů.

„Právě důsledný postup orgánů státu proti nekalým praktikám ve spotřebitelských úvěrech v rámci již existující úpravy, a také naplnění zásad odpovědného úvěrování a odpovědného půjčování, je cestou k prevenci a potírání lichvy. Musí být doplněn posilováním seberegulace poskytovatelů spotřebitelských úvěrů a rozvojem finančního vzdělávání obyvatel“, uvedl Martin Kofroň, předseda představenstva ČLFA.

Na excesy nesolidních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů je podle ČLFA třeba legislativně reagovat spíše v rámci transformace obsahu nové směrnice EU o spotřebitelském úvěru, a to odpovídající úpravou odpovědného úvěrování a odpovědného půjčování. 

Za kontraproduktivní z hlediska práv a zájmů spotřebitelů považuje ČLFA i navržený zákaz rozhodčích doložek ve smlouvách o spotřebitelských úvěrech. Vyloučil by z této oblasti alternativní metody řešení sporů, i těch nejjednodušších. Vedl by k značnému zatížení soudů, podle odhadů Ministerstva spravedlnosti až o čtvrtinu. Prodloužil by tak proces řešení sporů ze spotřebitelských smluv a pro spotřebitele by je značně prodražil, a to i s ohledem na povinnost uhradit náklady právního zastoupení věřitele v případě dlužníkova neúspěchu ve sporu. Je nutné si uvědomit, že podstatou drtivé většiny sporů řešených před rozhodci je potvrzení závazku klienta splatit úvěr. K témuž rozhodnutí lze v rámci rozhodčího řízení dospět v kratší době a za výrazně nižších nákladů než je tomu při soudním projednání.

REKLAMA

„Cestou k řešení problémů v rozhodčím řízení se spotřebiteli je novela zákona o rozhodčím řízení. Naše asociace podporuje návrh rekodifikace tohoto zákona vypracovaný Ministerstvem spravedlnosti, včetně navrženého rozšíření požadavků na odbornost a bezúhonnost rozhodců a rozšíření možnosti soudního přezkumu rozhodčích nálezů,“ doplnil Martin Kofroň.

ČLFA vystupuje proti nekalým praktikám ve spotřebitelských úvěrech a proti lichvě. Dodržování právních předpisů, včetně platné právní úpravy postupů při sjednávání a čerpání spotřebitelských úvěrů, je podmínkou členství v ČLFA.  Členové ČLFA jsou vázáni Kodexem jednání členů ČLFA a Etickým kodexem finančního trhu – seberegulací, která postihuje nekalé praktiky a jde i v tomto nad rámec platných právních předpisů.

Loading

Vstoupit do diskuze 2 komentáře



Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Martin

    15 března, 2010

    Ale naopak – zákaz rozhodčích doložek ochranu spotřebitelů zásadně posílí. Autor článku (ČLFA či kdo) se mylně domnívá, že rozhodčí doložky slouží jen k řešení sporů s dlužníky. Rozhodčí doložky slouží zejména neseriozním firmám k tomu, aby i zcela zapalcený úvěr napříkald vymáhaly znovu. Když rozhodce rozhodne, že úvěr splacený není a že má „dlužník“ zaplatit ještě 100násobek, tak prostě musí zaplatit stonásobek. A tak třeba do nekonečna. Jelikož si rozhodci určují svá pravidla sami, těžko se někdo domůže spravedlnosti, je to zkrátka jen na rozhodcově dobré vůli, jestli bude všechno košér nebo jestli se koná legální loupež. Tuhle paspravedlnost je třeba vymýtit, buďto tvrdou regulací rozhodců (např.jejich trestní odpovědností za špatná rozhodnutí) a nebo ještě lépe a jednodušeji – zákazem rozhodčích doložek u úvěrů. Rozhodci, můžete si za to sami, chováte se jako gauneři. I „solidní“ banky mají rozhodce, kteří mají takové jednací řády, že bych z toho blil (např.že rozhodce může obeslat dlužníka s pozvánkou k jednání. Slovíčko „může“ v praxi znamená, že nikoho nepozve, aby údajný dlužník nekladl ani ten nejmenší odpor, který vůbec v takových řízeních klást může). Prostě o nás, bez nás a spravedlnost? Hahaha. Viďte? Takže poslanecký návrh vítáma doufám, že projde. ne kvůli mě, já bych v životě nepodepsal žádnou smlouvu s rozhodčí doložkou, ale kvůli ostatním, kteří tak daleko nevidí.

    Odpovědět

  • Martin

    15 března, 2010

    Dodal bych, že ten drobný výtah z jednacích řádů rozhodců o možnosti pozvat druhou stranu (ne navrhovatele, věřitele) je jen kapka v moři.Takových lahůdek je tam v každém odstavci několik. I kdyby chudák dlužník k řízení přišel, bude mu to houby platné. Můžepředkládat důkazy, jaké chce (např.smlouvu o půjčce a všechny výpisy z účtu, dokazující zaplacení celého úvěru). Rozhodce je prostě smete ze stolu (když chce, když se mu to hodí třeba s ohledem na dohodu s věřitelem) a důkazy jsou jen cár papíru, enznamenají nic. Čili podpisem rozhodčí doložky se plně dáváte všanc někomu, kdo nemusí rozhodovat podle zákona, kdo vám může přišít jakýkoliv dluh, i když tento již neexistuje, což by normální soud bez váhání uznal. Spravedlnosti se nedovoláte. proto ta poslanecká iniciativa. Úroky neřeším, ty ať si každý dává jaké chce.

    Odpovědět