Sociální demokracii se nelíbí zisky bank odplouvající v podobě dividend do zahraničí. Za posledních 14 let mělo odtéct 460 mld. Kč. Z vyjádření ČSSD vyplývá, že peníze odtekly na úkor českých občanů. Již toto je poněkud odvážný závěr. České banky byly privatizovány na přelomu tisíciletí mnohdy v žalostném stavu. A je otázka, zda, do jaké míry a za jakou cenu by se je podařilo zotavit bez zahraničních investorů.
Daň by se měla vypočítávat procentem z obhospodařovaných aktiv. Navíc s progresí. Čím více aktiv banka spravuje, tím více zaplatí. Obhospodařovaná aktiva jsou ovšem tvořena v převážné většině vklady klientů – fyzických osob a firem. Za uložená aktiva vyplácí banky úroky. A pokud s aktivy ve správě bude mít banka větší náklady (daň), jakou asi bude mít ochotu připsat vyšší úrok?
Tabulka 1: Návrh bankovní daně z dílny ČSSD
Objem aktiv |
Výše daně |
|
od |
do |
|
0 Kč |
50 mld. Kč |
0,05% |
50 mld. Kč |
100 mld. Kč |
0,10% |
100 mld. Kč |
300 mld. Kč |
0,20% |
300 mld. Kč |
– |
0,30% |
Zdroj: ČSSD
Je velmi pravděpodobné, že případnou bankovní daň v podobě nižšího úroku dříve či později zaplatí klient. Dnes jsou úrokové sazby prakticky nulové z důvodu měnových intervencí České národní banky. Ty ale pravděpodobně v polovině letošního roku skončí a úroky by měly postupně opět růst. Jenže bankám se úroky z vkladů zvyšovat chtít nebude, pokud bude schválena bankovní daň. Menší banky díky nižší sazbě budou schopny nabídnout sice vyšší úrok, ale budou si muset hlídat své rozvahy, aby náhodou nespadly do vyšší sazby – a vyšších daňových nákladů. Jakmile se přiblíží k nebezpečné hranici, pravděpodobně sazby (alespoň pro nové klienty a nové peníze) sníží, aby se vyhnuly přesunu k vyšší dani. Naopak úroky z úvěrů porostou rychleji, než by musely.
„Zavedení progresivní bankovní daně by se přitom občanů nemělo nijak negativně dotknout. S možným přenesením daně na klienty by si měl poradit konkurenční boj. Cílem zdanění finančního sektoru není pokřivení, ale naopak narovnání trhu,“ nesouhlasí předseda sněmovního rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).
Je povzbudivé slyšet z úst představitele strany, která považuje podnikatele za parazity, že věří v konkurenční boj, a tudíž v tržní ekonomiku. V tomto případě ale daň dopadne na všechny subjekty trhu, byť na menší méně, a tudíž prostor pro tržní zvýšení sazeb bude spíš v oblasti přání a snů než v realitě.
Bankovní daň by měla vynést do státního rozpočtu 11 mld. Kč. Je pravděpodobné, že o tolik méně vyplatí banky na úrocích spořicím klientům, pokud se úrokové sazby zvednout nad současnou nulu, a naúčtují více úvěrovým klientům. Neočekávám ale, že by banky přišly se zápornými sazbami za uložení peněz pro retailovou klientelu, jako tomu bylo ve středověku a jak dnes platí institucionální investoři.
Plánů s výnosy 11 mld. Kč má ČSSD mnoho. „Tyto prostředky by pak stát mohl přímo použít například na výstavbu dopravní infrastruktury, financování veřejných služeb nebo řešení důchodů,“ vyjmenoval Michal Pícl, ekonomický expert ČSSD. Nu, vzhledem k tomu, že jen deficit důchodového účtu za rok 2015 činil 30,5 mld. Kč, to s tím řešením nebude tak horké. Ale co, když už se jednou taková daň zavede, nebude pro Sociální demokracii obtížné ji dále zvýšit…