26. 07. 2017
Subjekty:
ČR je v regionu střední Evropy nejlépe připravena na náhlé i přicházející změny
- České republika se v Indexu připravenosti na změnu 2017 umístila na 25. pozici
ze 136 sledovaných zemí - Na vedoucích místech jsou Švýcarsko, Švédsko a Spojené arabské emiráty
- Index připravenosti na změnu měří schopnost jednotlivých zemí reagovat na náhlé šoky i globální trendy, odhaluje politické a ekonomické příležitosti i rizika
Žebříček Indexu připravenosti na změnu 2017
1. Švýcarsko |
2. Švédsko |
3. Spojené arabské emiráty |
4. Singapur |
5. Dánsko |
6. Nový Zéland |
7. Nizozemí |
8. Finsko |
9. Německo |
10. Velká Británie |
11. Norsko |
12. Spojené státy americké |
13. Hong Kong |
14. Austrálie |
15. Irsko |
16. Rakousko |
17. Kanada |
18. Belgie |
19. Katar |
20. Francie |
21. Japonsko |
22. Izrael |
23. Portugalsko |
24. Chile |
25. Česká republika |
Co je index připravenosti na změnu
Index připravenosti na změnu (Change Readiness Index – CRI) KPMG měří od roku 2012 a jeho úkolem je poskytnout spolehlivé a nezávislé informace pro práci vlád, rozvoj občanské společnosti i podnikání v mezinárodním měřítku. Pokrývá 96 % populace a 98 % světového HDP. Index připravenosti na změnu měří schopnost zemí vyrovnat se s náhlými šokovými změnami (např. přírodní katastrofy) a také se změnami plynoucími z politických rizik a příležitostí, rozvoje technologií nebo růstu populace. Myšlenka indexu vznikla na Světovém ekonomickém fóru v roce 2010 v reakci na ničivé zemětřesení na Haiti. KPMG vyvinula nástroj poskytující pohled na faktory ovlivňující připravenost zemí na změnu. V jednotlivých zemích pomáhá vládám identifikovat oblasti pro reformy, podnikatelům rozhodovat o investicích, sdílet zkušenosti a vyhledávat partnerství.
Česká republika v nejlepší pětině
Česká republika si od posledního vydání Indexu připravenosti na změnu polepšila o tři příčky a posunula se na 25. pozici ze 136 zemí celého světa. Mezi silné stránky patří rozvinutá péče o zdraví obyvatelstva, ekonomická otevřenost a vyvážený ekonomický růst. Příležitosti se nabízí v oblastech potravinové a energetické bezpečnosti, demografického vývoje a udržitelného podnikání.
„Česká republika je malá otevřená ekonomika v srdci Evropy a vyvážený ekonomický růst k nám stále táhne investory, i když v podnikatelském pilíři indexu se hodnocení zhoršilo. Vliv na to může mít i stále nízká přidaná hodnota průmyslové produkce,“ komentuje výsledky letošního žebříčku Karel Růžička, partner KPMG Česká republika a dodává: „Demografický vývoj s ohledem na stárnutí české populace je problémem především z hlediska dalšího financování průběžného důchodové systému vyžadujícího reformu.“
Globální trendy vyžadují změnu přístupu
Význam přístupu k připravenosti na změnu je možné ilustrovat na globálních trendech, kterým jsou v současnosti jednotlivé země vystaveny. Příkladem jsou zvýšená migrace nebo stárnutí populace. “Demografická změna vyvolaná stárnutím populace je definujícím trendem 21. století. Pokud na ni země nebudou reagovat včas, vystavují se rizikům, které s ní přicházejí. Je nutné přizpůsobit služby, důchodový systém, péči o zdraví a další nezbytnosti. Dobrý příklad v tomto směru poskytuje Japonsko. Díky dlouhodobým investicím do zdravotní péče a důchodového systému se zde lidé dožívají velmi vysokého věku. Do budoucna však bude třeba nastartovat ekonomický růst, vytvořit pracovní místa pro starší občany nebo zlepšit možnosti mladých rodin, aby byl celý systém udržitelný,“ komentuje Karel Růžička
Index připravenosti na změnu poukazuje také na potřebné schopnosti jednotlivých zemí k řešení globální migrace. Ta je v současnosti významným hnacím motorem změn v mnoha zemích. Připravené země mají větší příležitost z ní pozitivně těžit. Pro ty nepřipravené může představovat výzvu z pohledu sociálních služeb, vést k sociálnímu napětí a ovlivnit politickou vůli asimilovat migranty. Přináší rostoucí nároky kladené na státní správu, občanskou společnost i podnikatele.
O Indexu připravenosti na změnu
Index připravenosti na změny (Change Readiness Index – CRI) pokrývá 136 zemí. Struktura indexu staví na třech pilířích hodnotících schopnosti firem, vlády, lidí a občanské společnosti. V každém pilíři je dále hodnoceno několik podkategorií. Index odráží schopnost dané země zvládnout přicházející změny i náhlé šoky. Vychází z vlastního rozsáhlého průzkumu KPMG a Oxford Economics, analýzy primárních zdrojů, odpovědí 1 372 expertů a zdrojů organizací zahrnující Světové ekonomické fórum, Světovou banku, Mezinárodní měnový fond, Spojené národy a další.