To podle mého názoru povede rovněž ke konci komoditní euforie a rovněž k propadu cen na emerging trzích.
Důvody vzniku, průběhu a konce bublin cen aktiv jsou jistě zajímavým tématem pro rozsáhlé studie. Úhly pohledu ekonomů, psychologů či filozofů na zmíněnou problematiku mohou být zajímavé a podnětné. Asi nejcharakterističtějším znakem a pojítkem vrcholů je popírání. Hlavně v bankovních kruzích se vždy najde dost argumentů, proč je to tentokrát jiné a proč by měl růst dále pokračovat. Vždy se najde spousta lidí ochotných naslouchat, vždyť kdo by se nechtěl svézt na vlně?
Ale pojďme zpět ke komoditám. Ještě před 8 lety to byla téměř nadávka, dnes je to doslova modla. Historicky nízká cena peněz a předchozí několikaletý růst těchto aktiv přilákaly spekulativní kapitál. Poslední závratný růst komodit má na svědomí právě spekulativní poptávka (hedge fondy, indexové a penzijní fondy).
Podívejme se na fakta. Jestliže před 5 lety byla velikost komoditních indexových fondů 13 mld. USD, dnes to je 260 mld. USD. Celkové množství OTC komoditních kontraktů na konci roku 2007 vzrostlo na 9 biliónů z předchozích 7,1 biliónů. Jen v roce 2007 tedy přibylo 1,9 biliónů USD nových komoditních derivátů. Drtivá většina zřejmě přitom putovala do ropy.
REKLAMA
Takové množství nových peněz zákonitě musí zvednout cenu aktiv. Co takhle vymyslet třeba deriváty na léky? Asi by se následně dramaticky zvedla poptávka po povolání bába kořenářka, jak by se ceny léků začaly významně zvedat.
Zastánci teorie ropného vrcholu věří, že globální ropná produkce již klesá. Ve skutečnosti se globální produkce ropy od roku 2002 postupně zvyšuje. Pokles je pouze lokální fenomén zemí jako USA, Venezuela , Velká Británie či Norsko. Podle agentury EIA by měl dosáhnout globální výkon 86,2 milionů barelů denně v tomto čtvrtletí.
Je odhadováno, že do konce roku 2009 přibude dalších 3 milionů barelů denně. Zatím se dynamika růstu globální poptávky se postupně snižuje od roku 2004. A odhady hovoří, že by růst v roce 2008 neměl přesáhnout 0,3 milionu barelů denně. V čase, kdy růst globální ekonomiky zpomaluje, se zvedá produkce…
REKLAMA
Ani oblíbený argument býků o nedostatečné elasticitě poptávky nevypadá tolik „bullish“ ve světle zjištění, že jestliže poptávka a nabídka jsou skutečně málo elastické v prvních letech hlavního růstu cen ropy, v dlouhodobém horizontu ve skutečnosti spotřeba ropy významně klesá při zdvojnásobení cen ropy.
Zajímavým kontextem je zjištění, že polovina světové populace se aktuálně těší nějaké formě podpory u cen paliv. Jak však roste cena ropy, situace se pro většinu vlád stává neudržitelnou. Naposledy hodil ručník do ringu Egypt (40% růst cen benzínu během posledních 14 dní), Indonésie (33%), Srí Lanka (25%). O podobném kroku uvažují Indie, Malajsie a další. Asijský růstový zázrak v čele s Čínou je přitom považován za hlavní příčinu, proč by měly jít ceny ropy pouze nahoru.
Ještě začátkem roku 2007 stála ropa necelých 60 USD dolarů za barel. Má někdo pocit, že globální ekonomika červnu roku 2008 je na tom lépe? Trh a poptávka s nabídkou dlouhodobě rozhodnou, kam ceny komodit patří. Možná až všichni uvěříme, že cesta vede jedině nahoru, přijde zlom. Zrovna dnes se to hemží nákupními doporučeními pro sektor utilit, uhlí apod. Stačí nasednout…
Autor je makléřem Fio, burzovní společnost.