03. 08. 2017
ČNB zpřísňuje měnovou politiku zvýšením úroků dříve než ECB či ostatní banky v západní Evropě či ve středoevropském regionu
ČNB zvýšila svou repo sazbu o 20 bazických bodů na úroveň 0,25 %: jde o první zvýšení úroků ČNB od února roku 2008. ČNB zpřísňuje svou měnovou politiku skrze zvýšení úroků dříve než ECB či ostatní banky v západní Evropě či ve středoevropském regionu.
Tento krok byl ale bankovní radou koncem června velmi zřetelně avizován: ČNB tím reaguje na vývoj inflace a na signály přehřívání některých segmentů v české ekonomice, jako jsou trh práce či trh nemovitostí.
Česká měna přesto v reakci posiluje pod úroveň 26 korun za euro: pro další vývoj koruny a pro reakci finančních trhů obecně ale velmi důležité také vyznění dnešní tiskové konference bankovní rady, na níž bude prezentována i čerstvá makroprognóza ČNB.
Zvýšení úrokových sazeb ČNB bylo pro dnešní zasedání očekáváno většinou analytiků. Bankovní rada totiž dala na svém zasedání koncem června velmi jasně najevo, že se chystá své sazby zvýšit, v souladu s prognózou ČNB, jež byla zveřejněna počátkem května. Bankovní rada v červnu konstatovala, že se prognóza v zásadě zcela naplňuje jak co se týče vývoje v ekonomice, tak co se týče vývoje kurzu koruny, a že pokud se budou naplňovat všechny parametry prognózy, tak by se mělo naplnit i její vyznění ve smyslu růstu úrokových sazeb ČNB. Tato přímočarost ze strany ČNB byla pro trh překvapivá a vedla k očekávání, že sazby půjdou nahoru právě na srpnovém zasedání bankovní rady. Zároveň se očekával je mírný posun sazeb: v případě repo sazby právě o 20 bazických bodů na úroveň 0,25 %. Z výroků představitelů ČNB bylo zřejmé, že bankovní rada není v otázce načasování prvního zvýšení úroků zcela jednotná, a že každopádně bude brát v úvahu dopad vyšších úroků na kurz koruny, konkrétně že nebude chtít vyvolat přílišné posílení koruny. Vyšší úroky ČNB totiž znamenají vyšší atraktivity české měny v očích hráčů na devizovém trhu. Zvýšení repo sazby na úroveň 0,25 % bylo na trhu očekáváno jako nejpravděpodobnější výsledek srpnového zasedání bankovní rady, reakce napříč finančním trhem by tedy nemusela být nijak dramatická. Hodně důležité bude také to, co bankovní rada dále sdělí na dnešní tiskové konferenci a jaký scénář vykreslí čerstvá čtvrtletní makroprognóza ČNB, jež bude na dnešní tiskové konferenci taktéž prezentována.
Každopádně: obecně platí, že centrální banky (a tedy také ČNB) zvyšují své měnově-politické úrokové sazby s cílem ovlivnit tržní úrokové sazby napříč příslušnou ekonomikou a napříč segmenty finančního trhu. Centrální banka zvyšuje své sazby, tedy zpřísňuje nastavení měnových podmínek, pokud v té které ekonomice hrozí vzedmutí inflačních tlaků a pokud celkový hospodářský vývoj vede k přehřívání ekonomiky či jejich podstatných segmentů (v případě české ekonomiky se aktuálně jedná o trh práce a též o nemovitostní trh). Zvýšení úrokových sazeb ČNB by z podstaty věci mělo vést k nárůstu úroků z úvěrů a stejně tak k lepšímu zúročení na spořících účtech. Tedy, myslím si, že je zde poměrně jasno, co se týče směru dopadu růstu úroků ČNB. Nicméně, nárůst úroků (ať již z úvěrů anebo úroků pro střadatele) asi nebude nijak zásadní a je dobré mít na paměti, že reálné úrokové sazby ČNB (tedy výše nominální sazeb očištěných o inflaci) zůstávají záporné a tento stav bude trvat ještě dlouhou dobu.
Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE
REKLAMA