Krádež vozidla z parkoviště P+R: Odpovídá provozovatel za škodu?

Občanský zákoník výslovně stanovuje, že pokud je s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci.

Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství.

Krádež vozidla a parkoviště P+R

Soudní spor, který v konečném stádiu řešil Nejvyšší soud, vycházel ze situace, kdy řidič zaparkoval své vozidlo na placeném parkovišti provozovaném městem, charakteru P+R. Parkoviště bylo oploceno, vjezd a výjezd byl možný pouze přes závory a zároveň se v areálu parkoviště nacházela mobilní buňka nasvědčující přítomnosti pověřené osoby. Na tomto parkovišti bylo řidiči vozidlo odcizeno.

Řidič se následně domáhal po provozovateli parkoviště náhrady škody za ukradené vozidlo s poukazem na objektivní odpovědnost za škodu provozovatele na odložené věci, resp. odpovědnost provozovatele hlídaných garáží. Provozovatel však odmítal, že by nesl takovou odpovědnost, a proto podal řidič žalobu o náhradu škody.

^REKLAMA

Jak rozhodovaly soudy

Soud prvního stupně a rovněž odvolací soud zamítl žalobu řidiče o náhradu škody za odcizené vozidlo. Soudy dovodily, že se neuplatní přísná odpovědnost za odložené věci dle ustanovení § 2945 občanského zákoníku, kdy řidič z dostupných informací nemohl dovodit, že parkoviště je hlídané.

S tímto nesouhlasil řidič a podal dovolání k Nejvyššímu soudu s poukazem, že dle všech okolnostní (oplocení parkoviště, závory, mobilní buňka) by každý průměrný člověk považoval parkoviště za hlídané, a proto by měl provozovatel nést odpovědnost za ztrátu vozidla.

Provozovatel parkoviště poukazoval, že provozní řád parkoviště stanovuje, že provozovatel nenese odpovědnost za škody vzniklé během parkování a nízká cena parkovného poukazuje na skutečnost, že parkoviště nebude hlídané.

Nejvyšší soud: Zpoplatnění parkoviště neznamená, že je hlídané

Nejvyšší soud zamítl dovolání řidiče mimo jiné s odůvodněním, že zpoplatnění parkoviště a přítomnost oplocení, závory a mobilní buňky automaticky neznamená, že parkoviště je hlídané. K uplatnění odpovědnosti provozovatele parkoviště za odcizení vozidla je podstatné, aby provozovatel parkoviště garantoval službu střežení vozidel.

^REKLAMA

Výňatek z odůvodnění Nejvyššího soudu

Obdobně konstruovaná povinnost hradit škodu na vozidlech a jejich příslušenství dopadá na provozovatele hlídaných garáží a zařízení podobného druhu, jestliže ze zařízení příslušného typu bylo odcizeno tam umístěné vozidlo nebo bylo poškozeno.

Nejde ovšem o všechna parkoviště, garáže či jiné parkovací plochy, nýbrž jen o taková, která slouží k umístění dopravních prostředků s garancí jejich střežení ze strany provozovatele. Není přitom významné, jaký způsob střežení provozovatel zvolí a zda jej nakonec skutečně vykonává, rozhodující je, zda právě takovou službu nabízí a klient jeho nabídku přijme.

K povinnosti střežit vozidla se provozovatel parkoviště může zavázat smlouvou, začasté uzavíranou i konkludentně pouhým umístěním vozidla na určitém místě, lze-li ovšem dovodit, že doplňková služba spočívající v ostraze byla nabídnuta a přijata.

Hlídanými parkovišti tedy nejsou automaticky jakákoliv parkoviště, kde se umístění vozidla zpoplatňuje; pokud se s ostrahou nepočítá, je úhrada parkovného plněním za krátkodobý pronájem parkovací plochy (místa).

Kompletní znění citovaného rozsudku Nejvyššího soudu naleznete pod sp. zn.: 25 Cdo 5758/2015 na jeho webových stránkách www.nsoud.cz.

Každý případ je nutné chápat individuálně. Budete-li řešit obdobný případ, lze doporučit vyhledat odbornou právní pomoc k posouzení veškerých aspektů vašeho případu, a to zejména s ohledem na vývoj rozhodovací praxe soudů a samotné legislativy.