Marek Woitsch: Zákaz rozlišovat mezi muži a ženami je… nesmyslné

Pojištěním a pojišťovnictvím obecně zahýbal zákaz z Evropské unie rozlišovat mezi mužem a ženou při výpočtu pojistného a doživotní renty. Jak toto opatření vnímáte z pozice člověka, který se zabývá matematikou?

Úplně všichni lidé, kteří se v našem oboru zabývají matematikou, ale i biologií, vám musí odpovědět stejně. Omlouvám se za ten výraz, ale je to úplný nesmysl.

K žádné diskriminaci mezi muži a ženami v pojištění nedocházelo. Myslím, že nejvíc diskriminační je, když se věci zprůměrují, když se nerozlišují. Naopak je žádoucí vše nastavovat individuálně.  Každý jsme jiný a každý máme jiné potřeby.

A stejně tak potřeby muže a ženy jsou evidentně rozdílné. Už jenom proto, že muži nemohou mít děti. A stačí si stáhnout úmrtnostní tabulky Českého statistického úřadu, který je asi 100 let sleduje. Nebo se podívat na údaje Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), které dokládají významné rozdíly mezi střední délkou života mezi muži a ženami, stejně tak i v nemocnosti muže a ženy.

Museli jsme respektovat nařízení Evropské unie. Museli jsme sazby zprůměrovat, ale kvůli tomu teprve dochází k diskriminaci žen. Jejich rizikové pojistné na smrt jsme museli zdražit. Žena tak kvůli antidiskriminačnímu opatření Evropské unie má dnes své pojištění dražší.

^REKLAMA

Jedna z věcí, o kterých se hovořilo, je možný zákaz rozlišování klientů i podle věku…

Poprvé jsem slyšel o tom, že by se nemělo rozlišovat v pojišťovnictví podle pohlaví kolem roku 2000, když jsem dostudovával. A opravdu upřímně jsme se tomu tenkrát na matematicko-fyzikální fakultě smáli. Uběhlo pár let a je to tady.

Teďka se už nesměju, protože po „unisex“ se opravdu zvažuje tzv. „uniage“, tedy „všichni jsou stejného věku“. Prý je diskriminace, když se vás ptám, kolik vám je let, ale já podle toho nastavuji cenu pojištění. A stejně tak se diskutuje tzv. „unihealth“ – tedy univerzální zdraví. Podle toho bych se vás nesměl ptát na váš zdravotní stav, na dotazy, které jsou ve zdravotním dotazníku. To by prý opětně vedlo k diskriminaci. Přitom se o žádnou diskriminaci nejedná. Pokud budete mít cukrovku, kterou si způsobíte špatným životním stylem, když budete mít nadváhu, budete kouřit, pít alkohol, fetovat… není spravedlivé, abyste platil stejné pojistné jako člověk, který sportuje, snaží se žít zdravě a něco pro sebe dělá. Je to zcela proti logice pojištění, proti logice segmentace.

A co člověk, který nemůže za nějakou chorobu. Např. ji má vrozenou. Nebo nemůže za zdravotní potíže v důsledku úrazu, který si nezpůsobil vlastní vinou?

Lidé mají ve svém životě nějaké dispozice. Něco jim jde lépe, něco hůř. Já jsem do vínku dostal nadání na matematiku. Copak považujeme za diskriminaci, že moje manželka, která má nadání na jazyky, nemůže vystudovat MatFyz?

^REKLAMA

Když třeba objektivně máte nadváhu nebo vysoký krevní tlak, tak existuje vyšší pravděpodobnost zdravotních komplikací a rizik do budoucna.

A když máte „špatné“ levé koleno, pojistíme vás na celé tělo kromě levého kolena. Jestli došlo k poškození kolene při porodu, už vám jej pojišťovna pojistit nemůže. Ale pojistíme vás na cukrovku, protože ta nemá s kolenem nic společného. Když máte vrozenou vadu, více vám hrozí úraz. A když se chcete pojistit na úraz, který vám víc hrozí, zaplatíte na pojistném víc. Anebo budou muset víc platit ti, kterým nehrozí. Nic mezi tím není.

Pokud se nebudeme moci ptát na to, jaký je váš zdravotní stav, vy si to koleno pojistíte a až budete žádat pojistné plnění, jak na to budou pojišťovny reagovat? Všem ostatním budou muset pojištění zvýšit. Jako nakonec zdražili ženám tu smrt.

Mnohem větší riziko než s „unihealth“ by ale plynulo z „uniage“ – posuzování všech klientů bez ohledu na jejich věk. Když budou mít pojištění rizika smrti, úrazu či invalidity stejně drahé mladí lidé i 90letí dědečkové a babičky, tak ho asi mladí nebudou uzavírat, protože se jim nevyplatí.

Věřím, že jistá sebereflexe mezi zákonodárci ještě je a toto zůstane pouze na úrovni diskusí. Mohli bychom pak rovnou říci, že pojištění bude jedno a bude stát 100 Kč. To je zcela mimo směr, kterým bychom chtěli jít. A nechtějí tam jít ani klienti.

^REKLAMA

Také nečelíme v pojišťovně stížnostem typu „vy jste mi vyloučili levé koleno, protože jsem ho měl poškozené“. Tomu všichni rozumí. A ani nečelíme tomu, „jak to, že moje dcera, které je 20 let, to má levnější než já, když je mi 40 let“. Takovou stížnost jsem za celá léta, co tuhle práci dělám, ještě nezaznamenal. Je to problém, který někdo uměle vytvořil.

Evropská komise (EK) zveřejnila prováděcí nařízení ke standardizovanému informačnímu dokumentu pro neživotní pojištění a chystá se obdobný i pro životní pojištění. Jak vnímáte tyto standardizace informací?

Klient poptává transparentnější a přehlednější informace. A my mu je dáváme. Ale množství informací, které po nás chce dnešní legislativa, je tak obrovské, že si nejsem jistý, že se v tom klient orientuje.

My splníme opětně novou informační povinnost, kterou nám zadá Evropská unie. Předpokládám, že Česká národní banka si též při této příležitosti bude chtít doplnit nějaké ukazatele. Existují zde samoregulační opatření, která iniciovala Česká asociace pojišťoven.

Když začnu lidem říkat o růstu trhu akcií, dluhopisů, o rizikovém profilu, o fondech, povětšinou nerozumí, nemají základní ekonomické vzdělání… a tak pojmy, které používáme, jsou pro ně nesrozumitelné. Pak mohu klientům dávat vysvětlení třeba na 50 papírů, ale pokud se v problematice nevyzná, tak to efekt nenese. Pořád si myslím, že jako Česká republika máme slabinu v edukačním systému.

Odborné termíny prováděcí nařízení Evropské komise alespoň pro neživotní pojištění řeší. Nařizuje používat „jednoduchý jazyk“. Co si pod tím pojišťovna představí?

Jednoduchý jazyk a srozumitelné formulace, to už žádal i nový Občanský zákoník. Ale požadavky nejsou v korelaci. Máme používat jednoduchý jazyk, ale naše zákony, kterými se řídí pojišťovnictví, rozhodně žádným jednoduchým jazykem napsané nejsou. A jakmile přistoupíme k jakémukoli zjednodušení, hrozí desinterpretace. Navíc pokud dojde k jakémukoli soudu, soudci a advokáti vyžadují přesné právní formulace.

Příští rok nás čeká další aplikace GDPR – ochrany osobních údajů. Přese všechno bychom se chtěli posunout více k jednoduchému jazyku.

Děkuji za rozhovor.