05. 12. 2017
Brexit – stejný chaos, jen jiné datum
Podívejme se nějaké době, jak pokračují jednání o Brexitu. Přece jen, po Vánocích, které jsou tady kvapem, to bude rok a půl od onoho hlasování a devět měsíců od momentu, kdy britská premiérka aktivací článku 50 Lisabonské smlouvy odstartovala proces odpočítávání k opuštění EU.
Pohled je to však bohužel stejný – neradostní. Jednání se po pěti či šesti kolech zasekla na otázce rozvodového vyrovnání a práv občanů EU po exitu a začátek vyjednávání o novém uspořádání obchodních vztahů je tak stále v nedohlednu. Několika bankovním domům došla trpělivost a začaly navzdory zářijovému slibu Mayové o dvouletém přechodném období po exitu uvádět do chodu své krizové plány a shánět se po pronájmech kancelářských budov ve velkých městech kontinentální EU. Britští vyjednavači jsou stále směsí naivity a sebeklamu, slibují věci, které nemůžou splnit, například „speciální pasy pro bankéře“, navzájem si veřejně odporují (např. rozpory mezi ministry Johnsonem a Davisem a premiérkou) a jen pomalu se dostávají z iluze, že všechno bude jako předtím, jen s tím rozdílem, že nebudou polští instalatéři. Ani po roce a půl se nezdá, že by Británie měla reálný plán, jak s celou věcí naložit.
Ještě štěstí, že ekonomice to vadí jen trochu. Růstově to sice v Británii vypadá pro letošek pouze na italské tempo (1,5 %), a tedy výrazně pod tím, jak roste Eurozóna či USA, a většina predikcí pro příští dva roky věští ještě slabší výsledek, vzhledem ke shora popsanému je to ale vlastně vcelku velký úspěch. Růst mezd užírá tříprocentní inflace a spousta investic se odkládá z důvodu nejistoty, nicméně rekordně nízká nezaměstnanost a solidní průmysl ekonomice pomáhají. Než na rychlý propad to tak vypadá na dlouhotrvající růstové zaostávání za USA / EU. To není nic strašného, ale zrovna těm, co převážně za odchod hlasovali, to nepomůže. A dalších několik let šnečího růstu ekonomiky (a reálných mezd) dále otestuje sociální kohezi Británie.
Nadále tak platí tři obecná poučení z Brexitu. Zaprvé, na nebinární a velmi komplexní problém se nevyhlašuje binární hlasování, už vůbec ne v dobách, kdy podstatná část lidí čerpá zprávy primárně z Facebooku. Zadruhé, když už si hrajte se sirkami u slamníku, mějte aspoň představu, kde je nejbližší voda a nejbližší telefon. A zatřetí, referendum o EU je špatný způsob řešení vnitropolitických problémů.
Což je mimochodem velmi důležité pro současnou povolební politickou situaci v ČR. Netřeba velké imaginace pro představu, jak odpor všech vůči vítězovi posledních českých voleb vžene partičku z Chodova do manželství s těmi, co hlásají, že „zastaví diktát EU“. Protože jenom to, že si Agrofert ven z EU nepřeje, není žádnou garancí, že se tak v případném referendu nestane. David Cameron by mohl vyprávět.
REKLAMA
Martin Lobotka, hlavní analytik Consequ
